Dohoda strana 5 z 5

Lékaři by měli v pátek začít stahovat své výpovědi z přesčasové práce, řekl viceprezident České lékařské komory Jan Přáda po jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09), zástupci nemocnic a zdravotních pojišťoven. Podmínkou je ale podpis finální dohody. Válek sdělil, že všichni účastníci schůzky projevili souhlas s nabídkou na růst platů ve zdravotnictví a předloží ji organizacím ke schválení. Dohoda počítá s růstem výdělků lékařů o pět až patnáct tisíc korun, u ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických pracovníků o pět procent.

Bývalý ministr zdravotnictví Martin Bojar v pátečních Událostech, komentářích poměrně ostře kritizoval dohodu, které ve čtvrtek dosáhl premiér Petr Fiala (ODS) se zástupci nespokojených lékařů, tudy podle něj cesta nevede. Chirurg Pavel Pafko míní, že dohoda o poskytnutí necelých deseti miliard na platy lékařů problém pouze odsouvá. Podobně to vidí i novinář a bývalý mluvčí resortu zdravotnictví Tomáš Cikrt.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pořadu Události, komentáře vyjádřil svůj údiv nad tím, že viceprezident České lékařské komory Jan Přáda lékaře nevyzval, aby vzali zpět výpovědi přesčasové práce. „Myslel jsem, že došlo k dohodě s panem premiérem. Předpokládal jsem, že i vy věříte panu premiérovi,“ řekl. Přáda namítl, že zatím není schopný lékařům říci, kolik dostanou přidáno. „Nestačí mi slovo, ale potřebuji čísla, ta v tento moment nemáme,“ zdůraznil.

Severní Korea rozmístila těžce ozbrojené vojáky na strážních stanovištích u hranic s Jižní Koreou v reakci na pozastavení vojenské dohody mezi oběma zeměmi. Informovala o tom v pondělí agentura Jonhap s odvoláním na armádu.

Ozbrojené křídlo teroristického hnutí Hamás propustilo třináct izraelských rukojmí a čtyři unesené cizince, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari, podle kterého už jsou všichni propuštění na izraelském území. Nedlouho poté Izrael podle agentury AFP oznámil propuštění devětatřiceti palestinských vězňů – žen a mladistvých.

Izraelská vláda ve středu nad ránem schválila dohodu o čtyřdenním příměří s teroristickým hnutím Hamás výměnou za propuštění zhruba padesáti rukojmí držených v Pásmu Gazy. V prohlášení to uvedl úřad vlády, podle něhož je země ochotna prodlužovat příměří o den za každých deset dalších propuštěných. Teroristické hnutí Hamás krátce poté dohodu přivítalo s tím, že zajistí osvobození 150 vězněných Palestinců a přísun humanitární pomoci do Gazy. Podle Hamásu začne klid zbraní platit ve čtvrtek v 9 hodin ráno středoevropského času. Podle poradce izraelského premiéra ale k propouštění rukojmí nedojde dřív než v pátek, jednání prý dál pokračují.

Obvodní soud pro Prahu 8 v pondělí schválil dohodu o vině a trestu s dalším obžalovaným v kauze zakázek Fakultní nemocnice Bulovka Dalimilem Jánským. Podnikatel přijal tříletou podmínku s odkladem na pět let a peněžitý trest 450 tisíc korun. Se žalobcem se na trestu dohodly i dvě obžalované firmy, také jejich dohody v pondělí soud potvrdil. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Ze sedmi lidí a třech firem obžalovaných v této části kauzy nemocničních zakázek přijali již dříve trest čtyři lidé.

Soudy by podle návrhu nové legislativy neměly v budoucnu při rozvodech zjišťovat příčinu rozvratu manželství a mělo by se spojit rozvodové a opatrovnické řízení o děti. Ministerstvo spravedlnosti, které připravuje novelu občanského zákoníku zavádějící tyto změny, chce, aby začaly platit od počátku roku 2025. Součástí novely má být i zákaz fyzického trestání dětí nebo změny ve vymáhání výživného.

U soudu v americké Georgii v pátek přiznal vinu další z lidí obžalovaných po boku amerického exprezidenta Donalda Trumpa z nelegálních zásahů do posledních prezidentských voleb v jihovýchodním státě USA. Někdejší poradce Trumpova volebního štábu Kenneth Chesebro podle dohody s prokurátory dostane pětiletou podmínku a mohl by být nucen svědčit v procesech s dalšími obžalovanými, informují americká média.

Se začátkem října začíná platit novelizovaný zákoník práce. Mění hlavně pravidla pro lidi, kteří pracují na dohody. Změny je mají přiblížit ke klasickému pracovnímu poměru. Nově budou mít takzvaní dohodáři například právo na příplatky za práci o víkendech. Jasnější má být i to, na co přesně a kdy si je firmy najímají. Podle zaměstnavatelů ale novela přinese spíše další administrativní zátěž.

Tři afričtí sousedé, které postupně ovládly vojenské režimy – Niger, Mali a Burkina Faso – uzavřely dohodu o vzájemné pomoci v případě převratu nebo útoku zvenčí. Naposledy se chopila vojenská junta moci v Nigeru, nyní se obává zákroku Hospodářského společenství západoafrických států. Ty pohrozily vojenskou intervencí v případě, že se k moci nevrátí demokraticky zvolený prezident.

Stavební úřad vydal kolaudaci větší části fotbalového stadionu v Hradci Králové. Prvnímu soutěžnímu utkání domácího fotbalového klubu, které se bude konat v sobotu, tak nic nebrání. Zápas byl v ohrožení kvůli zpoždění stavebních prací. Stavbu jako celek by mělo město převzít do konce srpna.

Hradečtí zastupitelé v úterý schválili dohodu mezi městem a stavebním konsorciem o převzetí a užívání části přestavěného fotbalového stadionu. Pro dohodu hlasovalo 25 z 28 přítomných zastupitelů, oznámil mluvčí magistrátu Petr Vinklář. Jde o významný krok k tomu, aby se mohl 5. srpna na stadionu odehrát první domácí soutěžní zápas FC Hradec Králové. Zbývá ještě kolaudace takzvané fotbalové části arény, kterou by mohl mít zhotovitel do konce pracovního týdne.

Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském hnědouhelném Dole Turów, funguje, ale pouze na polské straně. Data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně ukázala, že se hladiny zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale vody dál ubývá.

Ukrajina oznámila, že bude všechny lodě plující do ruských či Ruskem okupovaných černomořských přístavů považovat za možné vojenské riziko. Reagovala tak na krok Moskvy, která po odstoupení od obilné dohody uvedla, že za vojenské dodavatele bude považovat všechna plavidla plující na Ukrajinu. Ruské útoky z posledních dnů zničily desítky tisíc tun obilí v ukrajinských přístavech. Podle šéfa unijní diplomacie Josepha Borrella hrozí světová potravinová krize „obrovských rozměrů“. Ceny pšenice rostou již třetí den v řadě.

Z přístavu v jihoukrajinské Oděse před vypršením takzvané černomořské obilné dohody vyplula poslední loď naložená ukrajinskými zemědělskými produkty. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na web o pohybu lodí MarineTraffic.com a svědky na místě. Ujednání umožňuje vývoz obilí a dalších produktů z černomořských přístavů na Ukrajině, které jsou pod ruskou blokádou. Pokud Moskva neschválí prodloužení, platnost smlouvy vyprší v pondělí.

Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku by se mohla zkrátit ze čtyř let na tři roky. Rodiče ale budou moci s potomkem dál zůstávat doma na rodičovské do jeho čtyř let. Řekl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vládní politici už dřív uvedli, že mají shodu na navýšení příspěvku a návrh by měli projednat během příštích dvou týdnů. Přidat by se mělo 50 tisíc korun k nynějším 300 tisícům, a to od ledna.

Česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA), kterou podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, budou brzy schvalovat čeští poslanci a senátoři. V obou komorách by měla díky většině vládních stran bez výraznějších problémů projít. Opoziční hnutí ANO ještě není rozhodnuté, zda smlouvu podpoří. Hnutí SPD je proti.

Ukrajinská společnost Energoatom a americká firma Holtec International podepsaly dohodu o výstavbě až 20 jaderných bloků s reaktory SMR-160 na Ukrajině. Energoatom o tom informoval na Facebooku.

Nápor migrantů na americko-kanadskou hranici přiměl obě země přepsat vzájemnou dohodu o přistěhovalcích. Její slabiny umožňující nelegální migraci využily za poslední roky desítky tisíc těch, kteří chtěli získat azyl v Kanadě. Teď je tamní úřady budou moct vracet do USA. Podle kritiků to zhorší bezpečnost putujících lidí.

Státy Evropské unie schválily zpoplatnění všech emisí CO2 z nových aut od roku 2035. Norma prakticky znemožňuje prodej nových benzinových a naftových aut po tomto datu. Souhlasu unijních ministrů předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy. Proti návrhu se nakonec vyslovilo pouze Polsko, což k zablokování pravidel nestačilo. Protože s normou již dříve souhlasili i europoslanci, může nyní vstoupit v platnost. Státy EU se shodly také na prodloužení dobrovolného patnáctiprocentního snížení spotřeby plynu do března 2024.

Podnikatel Ladislav Janiga se dohodl se státním zástupcem na milionovém peněžitém trestu a podmínce v délce osmnácti měsíců za to, že podplácel bývalého ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. Dohodu ve středu pravomocně schválil soud, a uzavřel tak třetí větev korupční kauzy nemocnice. Součástí Janigova trestu je i rok a půl zákazu působení ve vedení firem. Podnikatel dlouhodobě žádal o zastavení stíhání s ohledem na svůj zdravotní stav, podle soudu ale simuloval.

Ostře sledovaný zákon zpomalující červnový mimořádný růst důchodů už vyšel ve Sbírce zákonů. Hned ve středu díky tomu Fialova vláda vydá nařízení, kterým definitivně omezí zvýšení penzí z původních 1770 na 760 korun měsíčně. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zároveň s opozicí vyjednává o pomalejším zvyšování důchodů i v dalších letech. Představy vlády a opozice jsou ale zatím velmi odlišné.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).