Zelenskyj nabízí rezignaci za mír a vstup Ukrajiny do NATO

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten vzdát se svého úřadu, pokud by takový krok zajistil mír a případně i garanci členství jeho země v NATO. Kyjev a Washington podle něj pokračují v jednání o dohodě ohledně nerostů.

Zelenskyj hovořil na tiskové konferenci ke třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze.

Zelenskyj zdůraznil, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů korun) za válečnou pomoc. O této částce často mluví americký prezident Donald Trump. Ten se snaží Kyjev přimět přistoupit na dohodu, která by Washingtonu zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství.

USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené za minulé administrativy do země, která se již tři roky brání plnohodnotné ruské invazi. Podle Zelenského ale Američané poskytly Kyjevu pomoc jen asi za sto miliard dolarů (2,4 bilionu korun) a jeho země navíc dary nepovažuje za půjčky.

Ukrajinský prezident nicméně míní, že se Kyjev a Washington přibližují k dohodě o nerostném bohatství. Zelenskyj podle BBC uvedl, že USA mu navrhly, aby Kyjev za každý dolar obdržené pomoci vrátil dvojnásobek.

V této souvislosti ujistil, že nepřistoupí na dohodu, kterou by muselo splácet „ještě deset pokolení Ukrajinců“. Část nerostného bohatství přitom zůstává na územích okupovaných Ruskem. Hodnota těchto nerostů činí okolo 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu korun), upozornila v neděli místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.

Mír a NATO prioritou

Na dotaz jednoho novináře pak Zelenskyj řekl, že je připraven odstoupit ze své funkce výměnou za mír. Stejně tak by byl ochoten rezignovat, pokud by to přineslo Ukrajině členství v Alianci.

Tento krok označil za „nejlevnější variantu“ bezpečnostních záruk, aby Ukrajinu znovu nenapadlo Rusko. Podle prezidenta se určitě tato otázka objeví během jednání. Dodal, že u moci každopádně nehodlá setrvat desítky let.

Reakce na slova o diktátorovi

Ukrajinský lídr podle agentury AFP prohlásil, že se necítí uražen tím, že jej Trump v minulých dnech nazval „diktátorem“. „Určitě bych nepopsal slova používaná Trumpem jako lichotky. Ale výrazem diktátor by mohl být uražen jen někdo, kdo by byl diktátor. Já jsem legitimně zvolený prezident,“ řekl Zelenskyj.

S americkým prezidentem by se rád setkal dříve, než se uskuteční jeho schůzka se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Zelenskyj dále zopakoval své stanovisko, že Ukrajina musí být u všech rozhovorů zahrnujících ukončení konfliktu. Vyslovil taky přání, aby Trump byl partnerem Ukrajiny namísto pouhého prostředníka v rozhovorech mezi Kyjevem a Moskvou.

Načítání...

Očekávaný „bod obratu“

Ukrajinský prezident si od pondělní schůzky s lídry spojeneckých zemí v Kyjevě slibuje, že se stane „bodem obratu“, protože Kyjev a jeho partneři se snaží zmobilizovat tváří v tvář nepřátelské rétorice Trumpa, který chce vyjednat mírovou dohodu s Ruskem, poznamenala AFP.

Pondělního summitu v ukrajinské metropoli k třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze by se mělo osobně zúčastnit třináct zahraničních představitelů, dalších 24 pak prostřednictvím videospojení.

„Nejde o vyjednávací stůl, ke kterému zvou Ukrajinu. Je to náš stůl, protože válka je na Ukrajině. To my zveme především naše evropské vůdce, protože válka se odehrává na Ukrajině a Ukrajina je neoddělitelnou součástí kontinentu, Evropy a v budoucnu Evropské unie,“ zdůraznil Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda a dodal, že za vyjednávacím stolem, u kterého se bude jednat o míru a zárukách bezpečnosti, by měla být Evropa a USA.

„Chceme ukončit válku. Přejí si to i naši partneři. A partneři chtějí, aby tam bylo Rusko – a Rusko tam bude. Skutečně věřím, že prezident Trump chce a pomůže nám ukončit tuto válku, ale mír dosažený prostřednictvím síly znamená, že by svou sílu měl zaměřit především vůči Rusku,“ konstatoval ukrajinský lídr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 9 hhodinami
Načítání...