Zelenskyj nabízí rezignaci za mír a vstup Ukrajiny do NATO

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten vzdát se svého úřadu, pokud by takový krok zajistil mír a případně i garanci členství jeho země v NATO. Kyjev a Washington podle něj pokračují v jednání o dohodě ohledně nerostů.

Zelenskyj hovořil na tiskové konferenci ke třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze.

Zelenskyj zdůraznil, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů korun) za válečnou pomoc. O této částce často mluví americký prezident Donald Trump. Ten se snaží Kyjev přimět přistoupit na dohodu, která by Washingtonu zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství.

USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené za minulé administrativy do země, která se již tři roky brání plnohodnotné ruské invazi. Podle Zelenského ale Američané poskytly Kyjevu pomoc jen asi za sto miliard dolarů (2,4 bilionu korun) a jeho země navíc dary nepovažuje za půjčky.

Ukrajinský prezident nicméně míní, že se Kyjev a Washington přibližují k dohodě o nerostném bohatství. Zelenskyj podle BBC uvedl, že USA mu navrhly, aby Kyjev za každý dolar obdržené pomoci vrátil dvojnásobek.

V této souvislosti ujistil, že nepřistoupí na dohodu, kterou by muselo splácet „ještě deset pokolení Ukrajinců“. Část nerostného bohatství přitom zůstává na územích okupovaných Ruskem. Hodnota těchto nerostů činí okolo 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu korun), upozornila v neděli místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.

Mír a NATO prioritou

Na dotaz jednoho novináře pak Zelenskyj řekl, že je připraven odstoupit ze své funkce výměnou za mír. Stejně tak by byl ochoten rezignovat, pokud by to přineslo Ukrajině členství v Alianci.

Tento krok označil za „nejlevnější variantu“ bezpečnostních záruk, aby Ukrajinu znovu nenapadlo Rusko. Podle prezidenta se určitě tato otázka objeví během jednání. Dodal, že u moci každopádně nehodlá setrvat desítky let.

Reakce na slova o diktátorovi

Ukrajinský lídr podle agentury AFP prohlásil, že se necítí uražen tím, že jej Trump v minulých dnech nazval „diktátorem“. „Určitě bych nepopsal slova používaná Trumpem jako lichotky. Ale výrazem diktátor by mohl být uražen jen někdo, kdo by byl diktátor. Já jsem legitimně zvolený prezident,“ řekl Zelenskyj.

S americkým prezidentem by se rád setkal dříve, než se uskuteční jeho schůzka se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Zelenskyj dále zopakoval své stanovisko, že Ukrajina musí být u všech rozhovorů zahrnujících ukončení konfliktu. Vyslovil taky přání, aby Trump byl partnerem Ukrajiny namísto pouhého prostředníka v rozhovorech mezi Kyjevem a Moskvou.

Načítání...

Očekávaný „bod obratu“

Ukrajinský prezident si od pondělní schůzky s lídry spojeneckých zemí v Kyjevě slibuje, že se stane „bodem obratu“, protože Kyjev a jeho partneři se snaží zmobilizovat tváří v tvář nepřátelské rétorice Trumpa, který chce vyjednat mírovou dohodu s Ruskem, poznamenala AFP.

Pondělního summitu v ukrajinské metropoli k třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze by se mělo osobně zúčastnit třináct zahraničních představitelů, dalších 24 pak prostřednictvím videospojení.

„Nejde o vyjednávací stůl, ke kterému zvou Ukrajinu. Je to náš stůl, protože válka je na Ukrajině. To my zveme především naše evropské vůdce, protože válka se odehrává na Ukrajině a Ukrajina je neoddělitelnou součástí kontinentu, Evropy a v budoucnu Evropské unie,“ zdůraznil Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda a dodal, že za vyjednávacím stolem, u kterého se bude jednat o míru a zárukách bezpečnosti, by měla být Evropa a USA.

„Chceme ukončit válku. Přejí si to i naši partneři. A partneři chtějí, aby tam bylo Rusko – a Rusko tam bude. Skutečně věřím, že prezident Trump chce a pomůže nám ukončit tuto válku, ale mír dosažený prostřednictvím síly znamená, že by svou sílu měl zaměřit především vůči Rusku,“ konstatoval ukrajinský lídr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Režim na českých hranicích bude odpovídat mezinárodnímu právu, řekl Rakušan

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek jednal se svým německým protějškem Alexanderem Dobrindtem o kontrolách na hranicích, které Berlín zpřísnil na začátku května po nástupu nové vlády. Rakušan po schůzce prohlásil, že mezinárodní bezpečnostní situace není jednoduchá, a tak německé kroky chápe. V zájmu Česka však podle něj je, aby byl zachován schengenský prostor. Obě země podle něj budou postupy na hranicích ladit. Po 7. červnu se setkají a opatření na další týdny či měsíce vyhodnotí.
14:54Aktualizovánopřed 14 mminutami

WP popsal, jak Írán pomohl Rusku zasypat Ukrajinu drony

Rusko mělo dříve problémy s vývojem vlastních dronů s dlouhým doletem. Platilo to ale jen do doby, než mu Írán prodal příslušnou technologii. Partnerství na výrobě dronů íránské konstrukce na ruské půdě výrazně posílilo dronový průmysl Moskvy, uvádí zpráva, na kterou upozornil The Washington Post (WP). Výsledkem je, že na Ukrajinu v poslední době útočí stovky ruských bezpilotních strojů denně.
před 18 mminutami

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
před 41 mminutami

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
před 2 hhodinami

Soud zprostil slovenského exministra obžaloby za výroky k ruské agresi

Někdejší slovenský ministr spravedlnosti a bývalý šéf nejvyššího soudu Štefan Harabin nespáchal trestný čin svým příspěvkem na sociální síti ohledně plnohodnotné ruské agrese na Ukrajině, rozhodl slovenský soud. Rozsudek zatím není pravomocný, žalobce ohlásil odvolání k nejvyššímu soudu.
před 2 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu zbraní

Výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu se loni zvýšila šestinásobně. Ruskem napadená země tak podle odhadů analytiků zhotovila zbraně za více než deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun). V příštích letech tuto částku hodlá ztrojnásobit. Německo tento týden oznámilo, že bude Kyjevu financovat výrobu zbraní dlouhého doletu.
před 4 hhodinami

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
před 5 hhodinami

Poláci vyberou prezidenta, čeká se těsný výsledek

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.
před 5 hhodinami
Načítání...