Zelenskyj nabízí rezignaci za mír a vstup Ukrajiny do NATO

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten vzdát se svého úřadu, pokud by takový krok zajistil mír a případně i garanci členství jeho země v NATO. Kyjev a Washington podle něj pokračují v jednání o dohodě ohledně nerostů.

Zelenskyj hovořil na tiskové konferenci ke třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze.

Zelenskyj zdůraznil, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů korun) za válečnou pomoc. O této částce často mluví americký prezident Donald Trump. Ten se snaží Kyjev přimět přistoupit na dohodu, která by Washingtonu zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství.

USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené za minulé administrativy do země, která se již tři roky brání plnohodnotné ruské invazi. Podle Zelenského ale Američané poskytly Kyjevu pomoc jen asi za sto miliard dolarů (2,4 bilionu korun) a jeho země navíc dary nepovažuje za půjčky.

Ukrajinský prezident nicméně míní, že se Kyjev a Washington přibližují k dohodě o nerostném bohatství. Zelenskyj podle BBC uvedl, že USA mu navrhly, aby Kyjev za každý dolar obdržené pomoci vrátil dvojnásobek.

V této souvislosti ujistil, že nepřistoupí na dohodu, kterou by muselo splácet „ještě deset pokolení Ukrajinců“. Část nerostného bohatství přitom zůstává na územích okupovaných Ruskem. Hodnota těchto nerostů činí okolo 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu korun), upozornila v neděli místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.

Mír a NATO prioritou

Na dotaz jednoho novináře pak Zelenskyj řekl, že je připraven odstoupit ze své funkce výměnou za mír. Stejně tak by byl ochoten rezignovat, pokud by to přineslo Ukrajině členství v Alianci.

Tento krok označil za „nejlevnější variantu“ bezpečnostních záruk, aby Ukrajinu znovu nenapadlo Rusko. Podle prezidenta se určitě tato otázka objeví během jednání. Dodal, že u moci každopádně nehodlá setrvat desítky let.

Reakce na slova o diktátorovi

Ukrajinský lídr podle agentury AFP prohlásil, že se necítí uražen tím, že jej Trump v minulých dnech nazval „diktátorem“. „Určitě bych nepopsal slova používaná Trumpem jako lichotky. Ale výrazem diktátor by mohl být uražen jen někdo, kdo by byl diktátor. Já jsem legitimně zvolený prezident,“ řekl Zelenskyj.

S americkým prezidentem by se rád setkal dříve, než se uskuteční jeho schůzka se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Zelenskyj dále zopakoval své stanovisko, že Ukrajina musí být u všech rozhovorů zahrnujících ukončení konfliktu. Vyslovil taky přání, aby Trump byl partnerem Ukrajiny namísto pouhého prostředníka v rozhovorech mezi Kyjevem a Moskvou.

Načítání...

Očekávaný „bod obratu“

Ukrajinský prezident si od pondělní schůzky s lídry spojeneckých zemí v Kyjevě slibuje, že se stane „bodem obratu“, protože Kyjev a jeho partneři se snaží zmobilizovat tváří v tvář nepřátelské rétorice Trumpa, který chce vyjednat mírovou dohodu s Ruskem, poznamenala AFP.

Pondělního summitu v ukrajinské metropoli k třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze by se mělo osobně zúčastnit třináct zahraničních představitelů, dalších 24 pak prostřednictvím videospojení.

„Nejde o vyjednávací stůl, ke kterému zvou Ukrajinu. Je to náš stůl, protože válka je na Ukrajině. To my zveme především naše evropské vůdce, protože válka se odehrává na Ukrajině a Ukrajina je neoddělitelnou součástí kontinentu, Evropy a v budoucnu Evropské unie,“ zdůraznil Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda a dodal, že za vyjednávacím stolem, u kterého se bude jednat o míru a zárukách bezpečnosti, by měla být Evropa a USA.

„Chceme ukončit válku. Přejí si to i naši partneři. A partneři chtějí, aby tam bylo Rusko – a Rusko tam bude. Skutečně věřím, že prezident Trump chce a pomůže nám ukončit tuto válku, ale mír dosažený prostřednictvím síly znamená, že by svou sílu měl zaměřit především vůči Rusku,“ konstatoval ukrajinský lídr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při ruském dronovém útoku v Charkově zemřeli dva lidé

Rusové zaútočili pozdě večer desítkami dronů na několik ukrajinských měst. Největší škody hlásí Charkov, kde podle tamních úřadů utrpěla zásah vojenská nemocnice, obchodní centrum nebo několik bytových domů. Poslední zprávy hovoří o dvou mrtvých a 25 zraněných. Jsou mezi nimi i vojáci, kteří se léčili právě v zasaženém zdravotnickém zařízení. Další lidé byli zraněni při útoku v Kupjansku. Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla, že v noci na neděli sestřelila 65 ze 111 ruských dronů a dalších 35 zřejmě zničily systémy elektronického boje.
před 19 hhodinami

Na Ukrajině působí i francouzské drony. Jejich výrobce chce znásobit produkci

Evropští lídři se na pařížském summitu ochotných shodli na nutnosti zvýšit dodávky zbraní na Ukrajinu. A to včetně dronů, které se v boji s ruskými jednotkami ukázaly jako velmi účinné. Jejich hlavní francouzský výrobce, který své stroje posílá Kyjevu, chce v příštích týdnech znásobit produkci.
před 20 hhodinami

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
29. 3. 2025Aktualizováno29. 3. 2025

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
29. 3. 2025

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
29. 3. 2025

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
29. 3. 2025Aktualizováno29. 3. 2025

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
29. 3. 2025

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
29. 3. 2025
Načítání...