Zelenskyj nabízí rezignaci za mír a vstup Ukrajiny do NATO

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten vzdát se svého úřadu, pokud by takový krok zajistil mír a případně i garanci členství jeho země v NATO. Kyjev a Washington podle něj pokračují v jednání o dohodě ohledně nerostů.

Zelenskyj hovořil na tiskové konferenci ke třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze.

Zelenskyj zdůraznil, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů korun) za válečnou pomoc. O této částce často mluví americký prezident Donald Trump. Ten se snaží Kyjev přimět přistoupit na dohodu, která by Washingtonu zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství.

USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené za minulé administrativy do země, která se již tři roky brání plnohodnotné ruské invazi. Podle Zelenského ale Američané poskytly Kyjevu pomoc jen asi za sto miliard dolarů (2,4 bilionu korun) a jeho země navíc dary nepovažuje za půjčky.

Ukrajinský prezident nicméně míní, že se Kyjev a Washington přibližují k dohodě o nerostném bohatství. Zelenskyj podle BBC uvedl, že USA mu navrhly, aby Kyjev za každý dolar obdržené pomoci vrátil dvojnásobek.

V této souvislosti ujistil, že nepřistoupí na dohodu, kterou by muselo splácet „ještě deset pokolení Ukrajinců“. Část nerostného bohatství přitom zůstává na územích okupovaných Ruskem. Hodnota těchto nerostů činí okolo 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu korun), upozornila v neděli místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.

Mír a NATO prioritou

Na dotaz jednoho novináře pak Zelenskyj řekl, že je připraven odstoupit ze své funkce výměnou za mír. Stejně tak by byl ochoten rezignovat, pokud by to přineslo Ukrajině členství v Alianci.

Tento krok označil za „nejlevnější variantu“ bezpečnostních záruk, aby Ukrajinu znovu nenapadlo Rusko. Podle prezidenta se určitě tato otázka objeví během jednání. Dodal, že u moci každopádně nehodlá setrvat desítky let.

Reakce na slova o diktátorovi

Ukrajinský lídr podle agentury AFP prohlásil, že se necítí uražen tím, že jej Trump v minulých dnech nazval „diktátorem“. „Určitě bych nepopsal slova používaná Trumpem jako lichotky. Ale výrazem diktátor by mohl být uražen jen někdo, kdo by byl diktátor. Já jsem legitimně zvolený prezident,“ řekl Zelenskyj.

S americkým prezidentem by se rád setkal dříve, než se uskuteční jeho schůzka se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Zelenskyj dále zopakoval své stanovisko, že Ukrajina musí být u všech rozhovorů zahrnujících ukončení konfliktu. Vyslovil taky přání, aby Trump byl partnerem Ukrajiny namísto pouhého prostředníka v rozhovorech mezi Kyjevem a Moskvou.

Načítání...

Očekávaný „bod obratu“

Ukrajinský prezident si od pondělní schůzky s lídry spojeneckých zemí v Kyjevě slibuje, že se stane „bodem obratu“, protože Kyjev a jeho partneři se snaží zmobilizovat tváří v tvář nepřátelské rétorice Trumpa, který chce vyjednat mírovou dohodu s Ruskem, poznamenala AFP.

Pondělního summitu v ukrajinské metropoli k třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze by se mělo osobně zúčastnit třináct zahraničních představitelů, dalších 24 pak prostřednictvím videospojení.

„Nejde o vyjednávací stůl, ke kterému zvou Ukrajinu. Je to náš stůl, protože válka je na Ukrajině. To my zveme především naše evropské vůdce, protože válka se odehrává na Ukrajině a Ukrajina je neoddělitelnou součástí kontinentu, Evropy a v budoucnu Evropské unie,“ zdůraznil Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda a dodal, že za vyjednávacím stolem, u kterého se bude jednat o míru a zárukách bezpečnosti, by měla být Evropa a USA.

„Chceme ukončit válku. Přejí si to i naši partneři. A partneři chtějí, aby tam bylo Rusko – a Rusko tam bude. Skutečně věřím, že prezident Trump chce a pomůže nám ukončit tuto válku, ale mír dosažený prostřednictvím síly znamená, že by svou sílu měl zaměřit především vůči Rusku,“ konstatoval ukrajinský lídr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 24 mminutami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 4 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 9 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 12 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...