Zelenskyj nabízí rezignaci za mír a vstup Ukrajiny do NATO

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten vzdát se svého úřadu, pokud by takový krok zajistil mír a případně i garanci členství jeho země v NATO. Kyjev a Washington podle něj pokračují v jednání o dohodě ohledně nerostů.

Zelenskyj hovořil na tiskové konferenci ke třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze.

Zelenskyj zdůraznil, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů korun) za válečnou pomoc. O této částce často mluví americký prezident Donald Trump. Ten se snaží Kyjev přimět přistoupit na dohodu, která by Washingtonu zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství.

USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené za minulé administrativy do země, která se již tři roky brání plnohodnotné ruské invazi. Podle Zelenského ale Američané poskytly Kyjevu pomoc jen asi za sto miliard dolarů (2,4 bilionu korun) a jeho země navíc dary nepovažuje za půjčky.

Ukrajinský prezident nicméně míní, že se Kyjev a Washington přibližují k dohodě o nerostném bohatství. Zelenskyj podle BBC uvedl, že USA mu navrhly, aby Kyjev za každý dolar obdržené pomoci vrátil dvojnásobek.

V této souvislosti ujistil, že nepřistoupí na dohodu, kterou by muselo splácet „ještě deset pokolení Ukrajinců“. Část nerostného bohatství přitom zůstává na územích okupovaných Ruskem. Hodnota těchto nerostů činí okolo 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu korun), upozornila v neděli místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.

Mír a NATO prioritou

Na dotaz jednoho novináře pak Zelenskyj řekl, že je připraven odstoupit ze své funkce výměnou za mír. Stejně tak by byl ochoten rezignovat, pokud by to přineslo Ukrajině členství v Alianci.

Tento krok označil za „nejlevnější variantu“ bezpečnostních záruk, aby Ukrajinu znovu nenapadlo Rusko. Podle prezidenta se určitě tato otázka objeví během jednání. Dodal, že u moci každopádně nehodlá setrvat desítky let.

Reakce na slova o diktátorovi

Ukrajinský lídr podle agentury AFP prohlásil, že se necítí uražen tím, že jej Trump v minulých dnech nazval „diktátorem“. „Určitě bych nepopsal slova používaná Trumpem jako lichotky. Ale výrazem diktátor by mohl být uražen jen někdo, kdo by byl diktátor. Já jsem legitimně zvolený prezident,“ řekl Zelenskyj.

S americkým prezidentem by se rád setkal dříve, než se uskuteční jeho schůzka se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Zelenskyj dále zopakoval své stanovisko, že Ukrajina musí být u všech rozhovorů zahrnujících ukončení konfliktu. Vyslovil taky přání, aby Trump byl partnerem Ukrajiny namísto pouhého prostředníka v rozhovorech mezi Kyjevem a Moskvou.

Načítání...

Očekávaný „bod obratu“

Ukrajinský prezident si od pondělní schůzky s lídry spojeneckých zemí v Kyjevě slibuje, že se stane „bodem obratu“, protože Kyjev a jeho partneři se snaží zmobilizovat tváří v tvář nepřátelské rétorice Trumpa, který chce vyjednat mírovou dohodu s Ruskem, poznamenala AFP.

Pondělního summitu v ukrajinské metropoli k třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze by se mělo osobně zúčastnit třináct zahraničních představitelů, dalších 24 pak prostřednictvím videospojení.

„Nejde o vyjednávací stůl, ke kterému zvou Ukrajinu. Je to náš stůl, protože válka je na Ukrajině. To my zveme především naše evropské vůdce, protože válka se odehrává na Ukrajině a Ukrajina je neoddělitelnou součástí kontinentu, Evropy a v budoucnu Evropské unie,“ zdůraznil Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda a dodal, že za vyjednávacím stolem, u kterého se bude jednat o míru a zárukách bezpečnosti, by měla být Evropa a USA.

„Chceme ukončit válku. Přejí si to i naši partneři. A partneři chtějí, aby tam bylo Rusko – a Rusko tam bude. Skutečně věřím, že prezident Trump chce a pomůže nám ukončit tuto válku, ale mír dosažený prostřednictvím síly znamená, že by svou sílu měl zaměřit především vůči Rusku,“ konstatoval ukrajinský lídr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
před 1 hhodinou

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
před 3 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 4 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 6 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 8 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami
Načítání...