Ukrajina informuje o devíti zabitých po ruských útocích. Oběti hlásí i Rusko

Čtyři lidi zabil ruský útok na čtvrť Korabelnyj v ukrajinském Chersonu, dalších šest lidí je zraněných. S odvoláním na místní úřady to píše web Ukrajinska pravda. Ruské útoky na Ukrajině zabily v úterý devět lidí, včetně jednoho dítěte, píše agentura AFP. Rusko, které Ukrajinu před více než čtyřmi roky vojensky napadlo, naopak informovalo o šesti zabitých včetně dítěte při ukrajinských úderech.

„Rusové proměnili běžný den v chersonské čtvrti Korabelnyj v peklo pro lidi. Okupanti bombardovali obytnou část bez přestávky asi půl hodiny,“ napsal na telegramu šéf správy ukrajinské Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Útoky podle něj poškodily obchod, lékárnu a byty ve výškových budovách. „Zahynuli tři starší obyvatelé Chersonu,“ uvedl činitel, který později informoval ještě o čtvrtém zabitém. Další lidé jsou podle něj zraněni.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu mezitím uvedla, že Rusové útočili na druhý autobus v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti během posledních 24 hodin. Při druhém útoku se stal terčem minibus v Červonohryhorivské hromadě v Nikopolském okrese, pět lidí podle šéfa tamní regionální správy Oleksandra Hanži utrpělo zranění. Hromada je na Ukrajině označení správní jednotky zahrnující například město a přilehlé vesnice.

Ráno přitom ruský FPV dron zasáhl autobus přijíždějící k zastávce v centru města Nikopol, přičemž zahynuli čtyři lidé a dalších šestnáct jich bylo zraněno, podotkla BBC. FPV drony jsou vybaveny kamerami a jejich operátoři mají v reálném čase možnost vidět potenciální cíle. „Nešlo o náhodný zásah. Šlo o úmyslný teroristický čin proti civilistům,“ napsal Hanža. Kromě toho ruské údery v Dněpropetrovské oblasti podle něj už dříve zabily jedenáctiletého chlapce.

Ukrajinští činitelé u svých zpráv o ruských útocích v Chersonu i Dněpropetrovské oblasti zveřejnili fotografie, kde jsou vidět následky úderů. Z dalších míst ukrajinští činitelé hlásí zraněné po ruských útocích.

Cherson i Nikopol jsou de facto frontová města – obě leží na břehu řeky Dněpr, která v těchto místech tvoří frontovou linii, a terči ruských útoků jsou často. Ruská armáda pravidelně útočí přes Dněpr bezpilotními letouny na civilisty v autech nebo ve veřejné dopravě, napsala agentura AFP.

„Rusové pokračují ve svém úmyslném teroru proti lidem v Nikopolu a dalších městech i obcích poblíž frontové linie,“ reagoval na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jen před několika dny se odehrál cynický útok na tržnici v Nikopolu, který pět lidí zabil a dalších 28 zranil. V Chersonu civilisté neustále čelí takzvanému ‚safari‘, oběti tam jsou každý den,“ dodal Zelenskyj. Jako o takzvaném lidském safari hovoří v souvislosti s ruskými útoky na Cherson už delší dobu místní obyvatelé nebo vojáci.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že Moskva vypustila v noci na úterý proti Ukrajině 110 dronů a že 77 z nich ukrajinská obrana zneškodnila. Podle tiskové agentury TASS ruská protivzdušná obrana v noci na úterý sestřelila 45 ukrajinských dronů.

Nahrávám video

Také Rusko hlásí oběti

Ruští regionální činitelé tvrdí, že i při ukrajinských útocích byli zabiti civilisté. Gubernátor Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na telegramu informoval, že v Grajvoronském okrese ukrajinský dron zasáhl osobní automobil a zabil jednoho člověka. Později informoval o jiném ukrajinském útoku na automobil ve stejném okrese, při kterém podle něj utrpěl zranění manželský pár.

Gubernátor ruské Vladimirské oblasti Alexandr Avdějev mezitím uvedl, že ukrajinský dron v noci zasáhl bytový dům v Alexandrovském okrese, kde zemřeli rodiče a jejich sedmiletý syn. Pětiletá dcera je s popáleninami v nemocnici, napsal na telegramu Avdějev. Další dvě oběti ukrajinských útoků podle agentury Reuters hlásily Moskvou dosazené úřady z okupovaných částí ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti.

V konfliktu zahynuly už tisíce civilistů

Ukrajina se už přes čtyři roky brání ruské invazi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky a ostřelování obou stran. Moskva i Kyjev popírají, že by útočily na civilisty, ale v konfliktu jich zahynuly přinejmenším tisíce. Dohromady i s vojáky na obou stranách přišly o život kvůli Ruskem rozpoutané válce proti sousední Ukrajině podle různých odhadů statisíce lidí.

OSN nedávno potvrdila, že ve válce zahynulo přes patnáct tisíc civilistů, včetně žen a dětí. Drtivou většinu civilních obětí OSN eviduje na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská armáda. Ve své únorové zprávě OSN podotkla, že bilance nezahrnuje hlášení ruských úřadů o civilních obětech v Rusku, které nebylo možné ověřit kvůli nedostatečnému přístupu a omezeným veřejně dostupným informacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 34 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled