Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.
Na Ukrajině pokračovaly evakuace civilistů, Mariupolu se to ale netýká
3 minuty
Události ČT - Kritická situace u Mariupolu
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ruské letouny bombardovaly předměstí Sum nebo obytné čtvrti Ochtyrky. Údaje o případných obětech nejsou k dispozici. Otevřen byl humanitární koridor, kterým civilisté mohou opustit Sumy. Z obležených Sum odešlo koridorem do Poltavy na 12 tisíc lidí. Obklíčené město Izjum v Charkovské oblasti podle místního gubernátora opustilo 44 autobusy celkem asi dva tisíce civilistů. Konvoj zamířil do Dnipra.
Na Ukrajině bylo dosud evakuováno přes 400 tisíc lidí, uvedl ve čtvrtek podle agentury Reuters ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj. Většina evakuovaných podle něj uprchla z oblastí bojů mezi ukrajinskou a ruskou armádou. Moskva ve čtvrtek znovu nabídla, že umožní evakuaci obyvatel Ukrajiny do Ruska.
Středeční evakuace
Za středu se humanitárními koridory dostalo do bezpečnějších míst 35 tisíc lidí, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zástupce vedoucího jeho kanceláře ovšem informoval o 48 tisících evakuovaných.
„Modlíme se, abychom mohli evakuovat lidi z Mariupolu, Izjumu, Volnovachy a dalších měst na bezpečná místa svobodné Ukrajiny,“ řekl Zelenskyj.
V Mariupolu k evakuaci nedošlo
„V Mariupolu nyní pokračuje letecké ostřelování ze strany ruských okupantů. Bomby padají na obytné domy,“ uvedla dopoledne podle agentury Interfax-Ukrajina tisková služba městské rady Mariupolu a dodala, že zasažena byla mimo jiné technická univerzita. „Rašisté záměrně útočí na civilisty v Mariupolu,“ zdůraznilo dále město, přičemž použilo termín vycházející z novotvaru rašismus, což znamená ruský fašismus.
Rusko záměrně brání evakuaci civilistů z Mariupolu, protože se mu nepodařilo strategické přístavní město obsadit, míní poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč.
Mariupolská městská rada ve čtvrtek dále popsala, že ruské jednotky „cíleně a bezohledně ničí civilní obyvatelstvo Mariupolu“.
Strategicky důležitý přístav u Azovského moře čelí už déle než týden obléhání ruskými silami a humanitární situace ve městě, kde žije přes 400 tisíc lidí, je podle vicepremiérky Ukrajiny Iryny Vereščukové katastrofální. Město je bez vody, tepla, jídla či vody. Dosavadní snahy o evakuaci obyvatel přes humanitární koridory v případě Mariupolu selhaly.
Tři mrtví po útoku na nemocnici
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu uvedl, že dětská nemocnice v Mariupolu byla terčem ruského náletu. Zemřeli při něm tři lidé, včetně dítěte, uvedl později Unian s odvoláním na městskou radu. Sedmnáct lidí podle správy města při útoku utrpělo zranění. Prezident zásah označil za zvěrstvo a vyzval mezinárodní společenství k okamžitému vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou. Nálet odsoudili představitelé mnoha zemí i mezinárodních organizací.
„Chci říct jménem francouzské vlády, že útoky Ruska na dětskou nemocnici v Mariupolu jsou nelidské a zbabělé. Cílily na ženy, děti a zdravotníky; je to nepopsatelné a my znovu vyzýváme k ukončení bojů,“ řekl k útoku mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal.
Zničená nemocnice v Mariupolu
Rusko ukrajinské informace o zásahu nemocnice na několika úrovních zpochybnilo. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla v době útoku bez pacientů a v rukou ukrajinských radikálů. Kreml si chce od armády vyžádat více informací.
„Je pravda, že ta nemocnice byla z velké části evakuována, proto ten počet obětí není tak vysoký, jaký by mohl být. Ale pochybuji, že by se zrovna v nemocnici schovávali vojáci. Jakkoliv je Mariupol odpojen od elektřiny, tohle by vojákům lidé vytkli,“ řekl k věci v ČT Ondřej Soukup z Hospodářských novin.
Agentura AP s odvoláním na místního starostu píše, že bomby dopadly také na dvě nemocnice v Žytomyru, který se nachází západně od Kyjeva. V tomto případě podle dostupných informací nebyl nikdo zraněn.
Světová zdravotnická organizace (WHO) už dříve potvrdila osmnáct útoků na zdravotnická zařízení na Ukrajině, ke kterým došlo od zahájení ruské invaze na Ukrajinu před dvěma týdny.
Na jihoukrajinský Mykolajiv dopadly ze severu rakety, informovala agentura DPA. Tamní úřady vyzvaly obyvatele, aby přenocovali ve sklepích. Ukrajinský generální štáb v noci na čtvrtek uvedl, že Rusko posiluje svoje jednotky kolem tohoto města.
Ve více než čtvrtmilionovém Žytomyru ležícím západně od Kyjeva bomby zasáhly dvě nemocnice, jedna z nich je dětská, uvedlo vedení města. Nikdo neutrpěl zranění.
Klyčko: Z Kyjeva už utekla asi polovina obyvatel
Z Kyjeva, který je už řadu dní cílem ofenzivy ruských vojsk, uprchla před boji asi polovina jejích obyvatel. V ukrajinské televizi to řekl starosta Vitalij Klyčko. Město se podle něj proměnilo v pevnost, nehodlá se ale útočníkům vzdát.
„Podle posledních dat každý druhý obyvatel Kyjeva opustil město. V Kyjevě teď je pouze o něco méně než dva miliony lidí,“ řekl Klyčko. „Opevňujeme každou ulici, každý dům, přidávají se k nám i rezervisté. Dokonce lidé, kteří by nikdy nevyměnili své oblečení, teď mají uniformu a v rukách kulomet. Jsou to muzikanti, herci, představitelé různých profesí,“ dodal starosta, který už dříve řekl, že se hodlá v případě potřeby sám do bojů zapojit.
Zdůraznil přitom, že „město stále stojí a bude stát. A lidé jej nenechají padnout, nepřítel neprojde“.
Ruský konvoj učinil jen malý posun
Ruský vojenský konvoj, který se nachází severozápadně od ukrajinské metropole Kyjeva, učinil za poslední více než týden jen malý posun a utrpěl další ztráty. Informovalo o tom britské ministerstvo obrany. Britové dále tvrdí, že v posledních dnech zaznamenali nad Ukrajinou význačné snížení aktivity ruských vzdušných sil, což přičítají pravděpodobně „nečekané efektivitě a odolnosti“ ukrajinské protivzdušné obrany.
Britské ministerstvo rovněž uvedlo, že Rusko vyslalo do invaze na Ukrajinu brance, a to navzdory předchozímu veřejnému ujištění prezidenta Vladimira Putina, že se tak nestalo. S tím, jak ztráty porostou, bude Putin nucen nahradit padlé vojáky z dalších členů ruských ozbrojených sil a jiných zdrojů.
Stanice BBC na svém webu poznamenala, že podle dřívějších odhadů bylo zabito na pět tisíc ruských vojáků. Ukrajinská armáda naposledy uvedla, že Rusko při invazi ztratilo téměř 12 tisíc vojáků, byť není zcela jasné, zda jde jen o mrtvé, nebo také o zraněné a zajatce. Podle amerických tajných služeb padlo v bojích na Ukrajině dva až čtyři tisíce ruských vojáků.
Moskva své ztráty pravidelně nekomentuje. Už před časem připustila zhruba 500 zabitých a na 1600 zraněných vojáků. Údaje není možné nezávisle ověřit.
Na postup ruských vojsk Ukrajinou může mít zásadní vliv počasí, uvedla francouzská stanice France 24. Invazní armáda totiž bude vedle silného ukrajinského odporu čelit i tání sněhu a bahnitým cestám, které prakticky znemožní postup těžké techniky.
Rasputica je označení pro jev, který se na Ukrajině, ale také v Rusku a Bělorusku vyskytuje pravidelně dvakrát do roka, na jaře a na podzim. Na podzim cesty v rovinatých regionech zneprůchodní přívaly deště, na jaře to pak bývá tání sněhu a tento jev pak je ještě horší než na podzim. Rasputica se obvykle objevuje asi v polovině března, letos ale po mírných lednových teplotách přišla o něco dříve.
Masy lepivého bahna představují riziko zejména pro těžkou techniku. Podle vojenských odborníků je rasputica jedním z důvodů, proč ruské kolony na Ukrajině postupují o tolik pomaleji, než vedení ruské armády očekávalo. Rozbahněný terén je teď hlavně na východě a severu Ukrajiny.
Kyjev: Ruská invaze dosud způsobila škody za nejméně 100 miliard dolarů
Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek v hodnotě nejméně 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun). Na internetové akci pořádané americkým Petersonovým institutem pro mezinárodní ekonomiku to ve čtvrtek řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Válka podle něj způsobila, že polovina ukrajinských podniků je zcela zavřená, zatímco ta druhá polovina funguje na výrazně nižší úrovni, než je jejich kapacita.
Odhad škod je podle Ustenka, jehož citovala agentura Reuters, „velmi přibližný“. Zahrnuje silnice, mosty, nemocnice, zařízení a další majetek. Na otázku, jak by bylo možné financovat obnovu, Ustenko odpověděl, že část by mohla pocházet z ruských aktiv, která jsou zmrazena po celém světě. Mezi ty patří i aktiva ruské centrální banky mimo Rusko paralyzovaná západními sankcemi. Ekonomický poradce dodal, že do fondu na obnovu by mohl být převeden i majetek zabavený ruským oligarchům.
