Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se ve čtvrtek setká s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na diplomatickém fóru v Turecku. Jednání potvrdily obě strany. Spojené státy mezitím odmítly přesun polských stíhaček na Ukrajinu přes americkou základnu a uvedly, že jsou proti jakémukoliv plánu, aby členské země NATO poskytly Kyjevu bojové letouny. Zároveň Polsku slíbily raketový systém Patriot. Velká Británie zvažuje, že okupované zemi pošle vedle tisíců protitankových střel také protiletecké zbraně Starstreak.
Kuleba se setká s Lavrovem. Pentagon nechce, aby země NATO poskytly Ukrajině bojové letouny
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Pokud se setkání Kuleby a Lavrova uskuteční, šlo by na diplomatickém fóru o schůzku mezi oběma znepřátelenými zeměmi na dosud nejvyšší úrovni od 24. února, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. Kuleba i ruské ministerstvo zahraničí setkání potvrdili. Podle informací agentury Reuters Lavrov do tureckého města Antalya přiletěl ve středu večer, později dorazil podle ukrajinského ministerstva zahraničí i Kuleba.
Podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové se ministři sejdou z turecké iniciativy. Země, která je členem NATO a udržuje korektní vztahy s Moskvou i s Kyjevem, se již od začátku rusko-ukrajinského konfliktu nabízela jako prostředník. Zacharovová konstatovala, že Moskva se na jednání připravuje, nijak však nekomentovala pozici, s níž Kreml k rozhovoru přistoupí.
Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij podle agentury RIA Novosti řekl, že ruská delegace v žádném jednacím bodu neustoupí.
Kuleba dle agentury Reuters vyzval Lavrova, aby k jednáním v Turecku „přistoupil v dobré víře, a nikoli z propagandistické perspektivy“. „Upřímně ale říkám, že moje očekávání od těchto rozhovorů jsou malá,“ uvedl ve videoprohlášení. „Máme zájem na příměří, na osvobození svého území a třetím bodem je vyřešení všech humanitárních otázek.“
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi ve středu večer oznámil, že také do Turecka vyrazí, aby jednal o bezpečnosti ukrajinských jaderných elektráren.
Polsko dostane americký raketový systém
Ruská agrese má dopady i v širším regionu. Spojené státy přesouvají dvě baterie svého raketového systému Patriot do Polska. Činí tak po žádosti Varšavy, uvedl Pentagon. „Jedná se o preventivní opatření na ochranu našich sil, které podtrhává náš závazek vůči článku pět smlouvy o NATO, podle nějž je útok na jednoho člena Aliance útokem na všechny. Každý krok, který podnikáme, je určený k odstrašení agrese a ujištění našich spojenců,“ stojí v komuniké amerického ministerstva obrany.
Systém Patriot slouží k ochraně před taktickými balistickými střelami, raketami s plochou dráhou letu i letouny. Jeho součástí jsou výkonné radary s dosahem až 160 kilometrů.
Podle listu The New York Times vyslání systému do Polska odráží rostoucí obavy Varšavy a Washingtonu z ruských raket, které by na území Polska mohly dopadnout záměrně či nedopatřením v důsledku bojů na Ukrajině. Polsko v současnosti přijímá statisíce ukrajinských uprchlíků a je rovněž zásadním příjemcem nových zbraní od západních zemí v rámci posilování východního křídla NATO.
Kontrakt na nákup systému Patriot Varšava uzavřela už v roce 2018 a Spojené státy jej měly dodat do konce letošního roku.
Neshody na stíhačkách pro Ukrajinu
Oznámení o přesunu systému přišlo jen krátce předtím, než Washington odmítl plán Varšavy na poskytnutí polských stíhaček MiG-29 ukrajinskému letectvu. Mezi západními státy panují obavy z toho, že by takové přímé posílení ukrajinské armády považovalo Rusko jako vstup třetí strany do konfliktu.
Varšava nabídla, že Ukrajině poskytne stíhačky skrze americkou základnu Ramstein v Německu a výměnou za použité stroje odpovídající kvality a vlastností.
Washington ale zdůraznil, že polský návrh nebyl předjednaný a americké činitele zaskočil. „Budeme s Polskem a dalšími spojenci NATO pokračovat v konzultacích ohledně této záležitosti a složitých logistických výzvách, které přináší, ale nedomníváme se, že je polský návrh obhajitelný,“ řekl v prohlášení mluvčí Pentagonu John Kirby. „Jednoduše nám není jasné, že by pro to existovalo zásadní odůvodnění,“ dodal.
„Spojené státy nechtějí, aby tyto letouny dorazily na Ukrajinu z amerických základen,“ poznamenal poradce polského prezidenta Jakub Kumoch s tím, že Varšava je nadále připravena jednat – ovšem pouze v rámci NATO. Kreml plán označil za „potenciálně nebezpečný scénář“.
„Tak závažné rozhodnutí, jakým je dodání letadel, musí být jednomyslné a jednoznačně ho musí učinit celá Severoatlantická aliance,“ zdůraznil po vyjádření USA polský premiér Mateusz Morawiecki. „Nedohodli jsme se na tom, že poskytneme letouny sami, protože to musí být rozhodnutí celého NATO,“ doplnil Morawiecki po jednání s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.
Později večer Pentagon uvedl, že zavrhl jakékoliv plány poskytnout Ukrajině stíhací letouny MiG-29. Mluvčí John Kirby prohlásil, že by šlo podle něj o „vysoce riskantní krok“, který by zároveň výrazně nezlepšil kapacitu ukrajinského letectva. USA poděkovaly Polsku za ochotu. Washington nyní hledá nové možnosti, jak poskytnout ukrajinské armádě bojující proti ruské invazi další techniku, jako jsou třeba systému protiletecké obrany.
Scholz vyzval Putina k zastavení krveprolití
O válce jednali také německý kancléře Olaf Scholz a kanadský premiér Justin Trudeau. Scholz následně během společné tiskové konference vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k zastavení krveprolití, kterým trpí nejen Ukrajinci, ale i Rusové.
Kancléř také prohlásil, že je nutné konflikt urovnat diplomatickou cestou, protože nevidí smysl ve vojenském řešení. Trudeau mimo jiné uvedl, že Kanada bude Ukrajině nadále poskytovat vojenské vybavení a zbraně. Jako příklad zmínil dodávky kamer do bezpilotních letounů.
Scholz zmínil také přechod na obnovitelné zdroje energie a snížení závislosti na energetických surovinách z Ruska. „Všichni se shodneme na tom, že závislost Evropy na fosilních palivech je jiná než v případě USA a Kanady,“ konstatoval. Německo je proti zákazu dovozu ruské ropy a podle Scholze se neobejde ani bez ruského plynu.
Putinovi poslal vzkaz také americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ruský prezident podle něj na Ukrajině selže a nehledě na vyústění vojenského konfliktu odejde z války jako poražený.
„Jsem přesvědčen, že Rusko utrpí strategickou porážku,“ citoval Blinkena britský deník The Guardian. Jeho slova navazují na vyjádření některých komentátorů, podle kterých už Putin válku prohrál, protože reakce Ukrajinců na vpád ruských vojsk vyvrátila jeho argumentaci použitou ke zdůvodnění invaze.
Británie chystá další vojenskou zásilku
Britská vláda zvažuje plán poslat ukrajinské armádě vedle tisíců protitankových střel také protiletecké zbraně Starstreak.
Londýn nejdříve Ukrajincům zaslal 2000 protitankových střel NLAW, které pomáhaly brzdit postup ruských jednotek. Podle ministra obrany Bena Wallace dosáhne počet střel tohoto typu na číslo 3615. „A budeme doručovat další,“ zdůraznil.
Brzy také podle ostrovních médií začne přeprava malého počtu protitankových střel Javelin a přidat by se k nim mohly i střely protiletecké. „V reakci na žádost Ukrajiny se vláda rozhodla zvážit dodání vysokorychlostních přenosných protileteckých zbraní Starstreak,“ citoval britského ministra obrany The Guardian. „Domníváme se, že tento systém zůstane v definici obranných zbraní a zároveň pomůže ukrajinským silám lépe bránit své nebe,“ dodal.