Ukrajinské hlavní město Kyjev dál čelí mohutnému ostřelování. U východoukrajinského Charkova, který je druhým největším městem v zemi, probíhají tvrdé boje. Kreml tvrdí, že ruské jednotky dostaly rozkaz pokračovat v postupu a že od pátku nepostupovaly. I v té době se ovšem u Kyjeva bojovalo. Podle britského ministerstva obrany je ale hlavní část ruských sil ještě 30 kilometrů od centra Kyjeva. Úřad ukrajinského prezidenta tvrdí, že ruská armáda během soboty postoupila jen u Mariupolu a Enerhodaru.
Ostřelování Kyjeva pokračuje, tvrdě se bojuje u Charkova
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Britské ministerstvo obrany uvedlo, že hlavní část ruských sil, které postupují od severu, je třicet kilometrů od centra a že Rusko zatím nezískalo vzdušnou kontrolu nad Ukrajinou. Kreml uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin nařídil v pátek pozastavení postupu na Ukrajině, ale v sobotu jej obnovil s argumentem, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjednávat.
Ve skutečnosti ale Zelenskyj Putina k jednání vyzval v jednom ze svých posledních projevů a jeho mluvčí odmítl, že by se bránil jednání. Jeho poradce Mychajlo Podoljak oznámení Kremlu, že Kyjev odmítá jednat, označil za ruskou taktiku. „Snaží se dovést jednání k mrtvému bodu ještě předtím, než začala,“ dodal. Podle něj musejí být podmínky jednání takové, aby vedly k čestnému řešení v zájmu lidu a národní státnosti Ukrajiny.
Poukázal také na to, že nedošlo ani k údajnému přerušení ruských operací. Naopak v době, o které se zmínil Kreml, podle něj „agresivní činnost ozbrojených sil Ruské federace eskalovala až do večerních a nočních rozsáhlých leteckých a raketových útoků na ukrajinská města“. To potvrzují také Spojené státy, podle nichž bylo zaznamenáno odpálení více než 250 ruských střel na ukrajinské cíle.
Události ČT: Intenzivní boje o Kyjev trvaly celou noc (zdroj: ČT24)
Ukrajina i Západ tvrdí, že se Rusku nedaří tak, jak si představovalo
V sobotu dostali podle Kremlu i ruského ministerstva obrany vojáci rozkaz pokračovat v postupu. Mluvčí ministerstva doslova uvedl, že dostali příkaz „postupovat do všech směrů,“ uvádí ruská státní agentura TASS.
Londýn je ale přesvědčen, že ruský postup spíše zpomalil, kromě ukrajinského odporu to přičítá i logistickým problémům. Také zdroj agentury Reuters z amerického ministerstva obrany uvedl, že ruský postup zaostává za očekáváním. „Jsou frustrovaní, protože to, s čím se setkali, je velmi tvrdý odpor,“ poznamenal. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naproti tomu tvrdí, že Rusové nenarazili na vojenský odpor, postavili se jim podle něj jen „skupinky nacionalistů“.
Londýn se domnívá, že Rusko utrpělo těžké ztráty, Moskva se ke ztrátám nevyjadřuje. Úřad ukrajinského prezidenta tvrdí, že Rusové ztratili 3500 vojáků, počítaje v to padlé i raněné. Celkem tři stovky ruských vojáků už podle něj Ukrajinci zajali.
Kyjev čelí mohutnému ostřelování
Kyjev čelí v noci ze sobotu na neděli dalšímu ostřelování. Podle ukrajinské televize TSN zasáhly rakety i nemocnici pro onkologicky nemocné děti. Jedno dítě zabily a další dvě zranily, zranění jsou i dva dospělí, tvrdí TSN.
Poničený je mimo jiné bytový dům nedaleko letiště Žuljany, který zasáhla střela v sobotu ráno. Hrozí jeho zřícení. Poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko uvedl, že se útok obešel beze ztrát na životech. Podle Heraščenka je však patrné, že Rusko lže, když tvrdí, že necílí na civilní objekty. Uvedl, že ruské jednotky ostřelovaly čtyři desítky takových cílů.
Ruské ministerstvo obrany navzdory tomu v sobotu zopakovalo, že ruští vojáci dělají vše pro to, aby zamezili civilním ztrátám. Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis ale prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi, že Rusko páchá válečné zločiny.
Kyjevský starosta Vitalij Klyčko prodloužil noční zákaz vycházení ve městě. Dosud začínal ve 22 hodin, nově bude již od 17 hodin do 7 hodin ráno. Vyhlášen je zatím do konce února. Podle Klička utrpělo poslední noc při bojích ve městě zranění 35 lidí včetně dvou dětí. Podle agentury Reuters však není zřejmé, zda hovořil pouze o civilních obětech. Guvernér Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba řekl, že v celém regionu je nyní 71 lidí kvůli válečným zraněním v nemocnicích. Do tohoto počtu počítal i vojáky.
Poškozený bytový dům v Kyjevě
Zelenskyj: Noc byla těžká
Kyjev čelil ostřelování už předchozí noc. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během soboty prohlásil, že Rusko nasadilo drony, letectvo a reaktivní dělostřelectvo. Kyjevský starosta Klyčko ráno uvedl, že „noc byla těžká, ale žádné ruské jednotky v metropoli nejsou“. Útoky podle něj přicházely hlavně ve směru od měst Hostomel a Žytomyr.
„Už třetím dnem se ruská armáda nepohne, protože Ukrajinci kladou velký odpor,“ řekl ukrajinský velvyslanec o vojenské situaci v zemi. Podle BBC vyplývá ze zpráv na sociálních sítích, že před rozedněním se bojovalo na přístupových cestách k hlavnímu městu a na předměstích.
Mapa bojů na Ukrajině (26. února)
Terčem ruského raketového útoku se v Kyjevě podle agentury Unian stala vojenská jednotka, nacházející se poblíž stanice metra Berestejska. Střelba z automatických zbraní se podle zpráv ze sociálních sítí rozléhala i u zoologické zahrady.
Podle poradce ministra vnitra Viktora Andrusiva bylo v Kyjevě během pátku zabito okolo šedesáti diverzantů, napsala Ukrajinska pravda s tím, že šlo o diverzní a průzkumnou skupinu Rusů, kteří se vydávali za jednotku ukrajinské domobrany.
Cílem náletů se staly kyjevské elektrárny. „Nové výbuchy v Kyjevě jsou pokusy Rusů zničit tepelnou elektrárnu TEC-6. Protivzdušná obrana zatím útoky odráží,“ řekl listu Ukrajinska pravda nejmenovaný člen vojenského velení o pěti výbuších, které následovaly po sobě s intervalem tří až pěti minut.
Cílem ruských jednotek se stala i vodní elektrárna na Kyjevské přehradě. Agentura Interfax-Ukrajina ráno uvedla, že elektrárna je stále pod kontrolou ukrajinské armády, ale má výpadky. „Elektrárna zatím nefunguje, její personál se skrývá. Jakmile skončí boje v oblasti, technici se okamžitě budou snažit dodávky energie spotřebitelům obnovit,“ citují ukrajinská média ministerstvo energetiky.
Státní energetická společnost Naftogaz oznámila, že kvůli bezpečnostním rizikům přerušila provoz ropné rafinerie Šebelynka v Charkovské oblasti.
Lidé prchají z Kyjeva, další se skrývají v metru
S propuknutím bojových operací v Kyjevě lidé masově utíkají z hlavního města a na výpadovkách do Lvova na západě země se vytvářejí obrovské zácpy, napsala agentura Unian. „Auta se pohybují rychlostí 15 kilometrů za tři hodiny,“ napsala Ukrajinska pravda. Někteří motoristé auta opouštějí a pokračují pěšky, jiní se rozhodli přespat pod širým nebem v polích či v autech.
Podle zástupkyně vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Kelly Clementsové opustilo Ukrajinu již 120 tisíc lidí. Přes hranice do Polska jich odešlo asi sto tisíc, další na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Moldavska. V případě eskalace by uprchlíků mohly být miliony.
Mnoho lidí tráví noci ve svých domovských městech, ale uchyluje se do krytů včetně kyjevského metra. To přerušilo provoz, ve stanicích nyní obyvatelé Kyjeva žijí – někteří si přivedli i svá domácí zvířata – a také přicházejí na svět. V metru se v pátek večer narodila holčička, jejíž rodiče se museli ukrýt.
Údery ruské armády hlásí i jiná města
V řadě měst se ozývají varování před dalšími ruskými nálety. Mezi nimi třeba ve Lvově nebo Umani. Lidé se musejí jít schovat do nejbližších krytů. Ukrajinská protivzdušná obrana odráží nálety kolem Oděsy. Ukrajinské obraně se údajně podařilo sestřelit další ruský vojenský transportní letoun Il-76, již druhý během jedné noci, ale to ozbrojené síly oficiálně nepotvrdily, napsala agentura Interfax-Ukrajina. Sestřelení obou letadel podle AP potvrdili američtí představitelé.
V sobotu ráno se objevily zprávy o bojích v ulicích města Sumy, které je centrem Sumské oblasti a leží asi tři desítky kilometrů od hranic s Ruskem na severovýchodě země. Místní úřady vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma. Úřad ukrajinského prezidenta v sobotu večer prohlásil, že se město podařilo dobýt zpět.
Pod palbou je podle starosty také město Ochtyrka, které leží zhruba na půli cesty mezi Sumami a Charkovem. Byly tam ostřelovány rezidenční čtvrti, ve městě jsou podle starosty ranění i mrtví lidé. Pod ukrajinskou kontrolou podle prezidentksé kanceláře zůstává i Černihiv, který Rusové podle dřívějších zpráv ostřelují z raketometů Grad.
V samotném Charkově na východě země a v Mykolajivu na jihu hlásí úspěšnou obranu před nepřítelem, který prý utrpěl těžké ztráty. Ruské jednotky se podle poradce ukrajinského ministerstva vnitra blíží k jaderné elektrárně v Záporoží.
Ruské vojenské velení podle agentury Interfax ohlásilo, že ovládlo město Melitopol na jihu Ukrajiny. Rovněž zprávy místních médií potvrzují, že ruské jednotky jsou ve městě. Üřad ukrajinského prezidenta v sobotu večer uvedl, že Rusové postoupili z Melitopolu směrem k Mariupolu na pobřeží a Enerhodaru na Dněpru, v jiných obastech ale posun nezaznamenali.
Ukrajinská rozvědka popřela, že by se bojovalo i na západě země
Lvovský starosta Andrej Sadovyj v sobotu dopoledne řekl, že poblíž města Brody ve Lvovské oblasti bylo vysazeno šest desítek ruských vojáků. „V 9:00 přistály u Brodů tři ruské helikoptéry,“ uvedl. Podle něj však po střetu s ukrajinskými silami ruští vojáci ustoupili.
Tuto informaci však dementovala ukrajinská kontrarozvědka SBU. Útok na západě Ukrajiny, který by naznačoval, že se zásadně zvětšuje rozsah ruské invaze, se podle ní neuskutečnil a obyvatelé regionu mohou být klidní.
Nejasná je situace v Černém moři. Ukrajinská hraniční stráž tvrdí, že Rusko znemožňuje plavbu v severozápadní části Černého moře. Turecko odmítlo, že by učinilo rozhodnutí, které by znemožnilo plavbu ruských válečných lodí průlivy mezi Středozemním a Černým mořem, oč žádal Kyjev. Prezident Zelenskyj však za uzavření úžin Turecku poděkoval. Ukrajina tvrdí, že Rusové u Zmijího ostrova zajali civilní záchrannou loď.
Podle ukrajinské strany si ruská invaze vyžádala přes dvě stě mrtvých včetně desítek civilistů a na tisíc zraněných z řad Ukrajinců. Naposledy informovaly úřady v Donbasu, že během ruského ostřelování v oblasti zahynulo devatenáct civilistů a dalších 73 lidí bylo zraněno. Podle televize Hromadske rovněž sdělil, že dalších pět lidí Rusové zabili v Charkovské oblasti při ostřelování autobusu. Počet Ukrajinců, kteří uprchli před válkou do zahraničí, přesáhl 150 tisíc, uvedl vysoký komisař OSN. Polovina z nich podle něj směřovala do Polska.
Ukrajinský prezident zůstává v Kyjevě. Ministr zahraničí vyzval k úplné izolaci Ruska
Podle prezidenta Zelenského nelze Kyjev ztratit. Údery podle něj dopadají na hodně dalších měst. Večer apeloval na obránce: „Nepřítel tuto noc na všech frontách nasadí všechny síly, které má, aby zlomil náš odpor, podle, krutě a nelidsky. Tuto noc budou útočit, tuto noc musíme vydržet. O osudu Ukrajiny se rozhoduje teď.“ Ráno připravil další video natočené před jeho úřadem v Kyjevě. „Na sociálních sítích jsou informace, že jsem vyzval armádu, aby složila zbraně,“ řekl ukrajinský prezident. „Jsem zde, nesložili jsme zbraně, budeme bránit vlast,“ dodal Zelenskyj.
Uvedl také, že mluvil s francouzským prezidentem. „Nový den na diplomatické frontě začal konverzací s Emmanuelem Macronem. Zbraně a vybavení od našich partnerů jsou na cestě na Ukrajinu. Protiválečná koalice funguje!“ napsal Zelenskyj na Twitter.
Podle listu The Washington Post jsou USA připravené ho evakuovat, aby ho nezajaly nebo nezabily ruské jednotky. On to ale zatím odmítá a vede obranu hlavního města. Dodal, že Ukrajina potřebuje protitankové střely, ne odvezení prezidenta ze země. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena chce zároveň uvolnit v přepočtu přes 140 miliard korun na pomoc Ukrajině.
Jsme tady, zbraně nesložíme. Zelenskyj popřel zvěsti o své evakuaci z Kyjeva (zdroj: ČT24/Twitter)
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval k úplné mezinárodní izolaci Ruska – diplomatické i obchodní. „Žádám svět: zcela izolujte Rusko, vypovězte velvyslance, uvalte ropné embargo, zničte jeho ekonomiku,“ uvedl Kuleba na Twitteru.
Rusko – ovšem i Ukrajina – nyní čelí propadu hodnocení své úvěrové spolehlivosti. Agentura S&P Global Ratings snížila hlavní rating Ruské federace z BBB- na BB+, tedy do neinvestičního pásma, Moody's oznámila, že zvažuje podobný krok. S&P varovala, že by mohla ruský rating dál snížit.
Polské zbraně dorazily na Ukrajinu, další materiál slíbilo i Česko
Berlín přestal blokovat dodávky německých zbraní na Ukrajinu a dodá zemi protitankové zbraně a rakety Stinger. Zbraně slíbila celkem asi třicítka zemí.
Na Ukrajinu také dorazila kolona kamionů z Polska naložených municí a zbraněmi. První zásilka obsahuje osm bezpilotních letounů, stovku minometů, tisíce různých typů nábojů a desítky tisíc přileb. Kyjev očekává, že Polsko ještě dodá deset tisíc útočných pušek Grot a protitankové řízené střely Javelin americké provenience, což ale závisí na tom, zda USA slíbí, že Polsku dodají nové střely.
Kromě Francie, o níž se zmínil Zelenskyj, dodá Ukrajině zbraně a munici i Česko. Schválila to vláda, do země pošle kulomety, samopaly, odstřelovací pušky, pistole a munici v hodnotě 188 milionů korun, uvedlo ministerstvo obrany. Česko již dříve darovalo ukrajině dělostřeleckou munici, nastal však problém s její přepravou a na Ukrajinu se ještě nedostala.
Vojenský materiál zašle na Ukrajinu také Nizozemsko. Vláda schválila dar dvou stovek protileteckých střel. Zároveň rozhodla o vyslání 70 vojáků do Litvy.
Televize Sky News uvedla, že s poskytnutím dalších zbraní a také zdravotnické pomoci Ukrajině souhlasilo 27 zemí, včetně Spojených států a států EU. Americký prezident Joe Biden dal pokyn k zaslání zbraní v hodnotě 350 milionů dolarů. Ukrajina žádala hlavně o protitankové střely Javelin a protiletecké Stingery.
Ankara apeluje na mírové rozhovory
S ukrajinským prezidentem Zelenským hovořil v sobotu jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan, s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem zase turecký ministr Mevlut Cavusoglu. Apelovali, aby se obě strany sešly ke společnému jednání. Ankara je připravena ho uspořádat.
Zelenskyj již dříve popřel tvrzení Kremlu, že odmítá zasednout za jednací stůl. Ruský prezident Vladimir Putin v pátek oznámil, že je ochotný vyslat do běloruské metropole Minsk delegaci na úrovni představitelů ministerstev. Spojené státy se vyjádřily skepticky o ochotě Moskvy vést diplomatická jednání.
Ruské ministerstvo zahraničí dříve uvedlo, že případné uspořádání rozhovorů s Kyjevem v Minsku nebude znamenat zrušení cílů ruské vojenské operace, což je ruské označení pro současnou invazi na Ukrajině. Za tyto cíle Kreml považuje demilitarizaci Ukrajiny, aby nepředstavovala hrozbu pro Rusko, a její „očištění od nacistů“.
Bloomberg: USA zvažují sankce vůči ruské centrální bance
Spojené státy podle agentury Bloomberg zvažují sankce vůči ruské centrální bance. Ty by mohly mít výrazný dopad na ruskou ekonomiku i bankovní systém. Evropská unie a Spojené státy v pátek rozhodly o uvalení sankcí přímo na Putina a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova. Výslovně je podpořil například i maďarský premiér Viktor Orbán, který byl dlouho považován za Putinova spojence v EU a ještě na počátku února navštívil Moskvu.
Schyluje se i k vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, čemuž se zprvu některé západní země bránily. Rozhodnutí bude učiněno do několika dnů, řekl agentuře Reuters guvernér jedné z centrálních bank v eurozóně. V neděli se znovu sejdou ministři zahraničí EU. Jednat se bude o podpoře ukrajinské armády i dalších sankcích.
K sankcím patří i zákaz letů, případně přeletů, které vyhlásily některé evropské státy včetně Česka pro ruské aerolinky, naposledy tak učinily pobaltské republiky. Stejný krok se chystá udělat i Německo. Rusko v sobotu vyhlásilo obdobné omezení pro aerolinie z Bulharska, Polska a České republiky. Již dříve zakázalo přelety britských letadel.
Společnost Meta Platforms, majitel Facebooku, a provozovatel internetových stránek pro přehrávaní videí YouTube zakázaly ruským státním médiím a dalším ruským kanálům získávat peníze z reklamy na jejich platformách.
Rusko hovoří o znárodnění
Rusko podle bývalého prezidenta a nynějšího místopředsedy bezpečnostní rady Dmitrije Medvěděva odpoví na zabavení peněz ruských občanů a společností v zahraničí tím, že samo zadrží peníze lidí a firem ze zahraničí. Moskva podle něj nevylučuje, že znárodní majetek společností registrovaných ve Spojených státech, Evropské unii a jiných „nepřátelských jurisdikcích“.
Medvěděv také dal najevo, že je Rusko připraveno na přerušení diplomatických i obchodních styků se státy, které se připojí k sankcím. Zmínil se, že sankce jsou vhodnou příležitostí k přezkoumání vztahů se zeměmi, které je zavádějí. Agentuře Reuters také řekl, že v úvahu například připadá, že Rusko odmítne rozhovory se Spojenými státy o strategické rovnováze.
Rezoluce odsuzující invazi neprošla
V pátek také Rusko v Radě bezpečnosti OSN podle očekávání vetovalo návrh rezoluce odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu. Čína, Indie a Spojené arabské emiráty se zdržely hlasování, zbývajících jedenáct členů Rady bylo pro rezoluci. Její návrh předložený Spojenými státy a Albánií mimo jiné požadoval okamžité stažení ruských vojáků z Ukrajiny.
Původní verze rezoluce byla před hlasováním zmírněna, aby se zajistilo, že Čína, Indie a SAE nebudou hlasovat proti, poznamenala agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného diplomata. V textu se tak místo „odsuzuje“ objevilo, že Rada „lituje“, a byl vypuštěn odkaz na článek 7 Charty OSN, který hovoří o možných donucovacích opatřeních v případě, že je ohrožen mír.
Ruský velvyslanec v Radě Vasilij Něbenzja odmítl návrh „protiruské“ rezoluce jako „nelidský a brutální tah na ukrajinské šachovnici“. Tvrdil, že ruské síly nebombardují ukrajinská města. Jako falešné odmítl zprávy o vybombardování dětské školky na Ukrajině a také uvedl, že nejsou žádné věrohodné zprávy o civilních obětech.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Sergiy Kyslytsya v pátek prohlásil, že pro Ukrajinu je zásadní přetrvat noc, o osudu země se rozhoduje právě teď. Agentura AP poznamenala, že páteční hlasování dopadlo poměrem 11 ku jednomu hlasu a ukázalo významnou, ale ne naprostou opozici vůči ruskému útoku na menšího a slabšího souseda. To, že rezoluce neprošla, dláždí cestu k jejímu předložení Valnému shromáždění OSN, kde se mezi 193 členskými státy veto neuplatňuje.