Do české metropole v úterý dorazil francouzský prezident Emmanuel Macron. Po jednání s českou hlavou státu Petrem Pavlem mimo jiné řekl, že českou iniciativu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii považuje za významnou. Do konce tohoto týdne chce podrobněji informovat o míře francouzského zapojení. Na tiskové konferenci také zdůraznil, že Rusko ve válce nesmí zvítězit. Odpoledne Macrona přijal také předseda vlády Petr Fiala (ODS) a společně podepsali akční plán strategického partnerství obou zemí.
Rusko nesmí zvítězit. Plán Česka na zajištění munice pro Ukrajinu je významný, řekl Macron po jednání s Pavlem
Pavel se s Macronem shodli na tom, že v pokračujícím válečném konfliktu je jedinou možnou cestou vytrvat v podpoře Ukrajiny. „Nejen proto, že to vidíme jako principiálně správné, ale také proto, že nechceme, aby Rusko se svým viděním světa uspělo,“ zdůraznil Pavel. „Chceme žít ve světě, kde jsou pravidla respektována a platí stejně pro větší i menší země,“ dodal. Oba prezidenti mají podle něj stejný pohled na možnosti vývoje situace i na možné způsoby řešení.
„Možností je opravdu hodně. Myslím, že je čas pro to, abychom se o nich vážně bavili. Odmítavá stanoviska přisuzuji tomu, že je obava, abychom nehovořili o vyslání bojových jednotek na Ukrajinu, protože tím by opravdu mohlo dojít k překročení pomyslné červené linie. Ale o tom nebyla řeč. Bavíme se o formách asistence,“ konstatoval Pavel.
Tisková konference prezidentů Emmanuela Macrona a Petra Pavla (zdroj: ČT24)
Ohledně vojenského materiálu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii Macron doplnil, že Evropa urychlila výrobu, dodala veškeré dostupné zásoby, ale potřeby Ukrajiny jsou takové, že je potřeba jít nad rámec skladových zásob. „Co se týče munice na Ukrajině, musíme oslovit neevropské země a musíme čelit krátkodobým potřebám,“ poznamenal.
Pavel v pátek při návštěvě Lucemburska potvrdil, že se k iniciativě k zajištění munice pro Ukrajinu mimo EU zatím přihlásilo zhruba patnáct zemí. Plán v únoru představil na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500 tisíc kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300 tisíc kusů v sovětské ráži.
O jádru i munici pro Ukrajinu přijel do Prahy jednat francouzský prezident Emmanuel Macron (zdroj: ČT24)
Česká hlava státu má zároveň dojem, že z pohledu možné ruské reakce je stejně nebezpečné trénovat ukrajinské vojáky na území států Evropské unie, jako na Ukrajině. „Ukrajina, přestože je napadena, je stále suverénní zemí, a i kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, není to porušením žádného mezinárodního pravidla,“ řekl Pavel.
„Je jen na nás, jakou formu asistence Ukrajině zvolíme, pokud zůstaneme v rámci limitu nebojového angažmá,“ doplnil. K věci je podle něj nutné přistoupit s otevřenou myslí, zvážit dostupné možnosti a věnovat se jim, ne a priori odmítat jakoukoli přítomnost na Ukrajině.
„Těch způsobů je celá řada. A myslím si, že debata o tom již začala. Naposledy ji vedli ministři obrany na půdě NATO, konzultační schůzka evropských lídrů v Paříži se jí věnovala také. Měli bychom v ní pokračovat,“ pokračoval Pavel. „Pokud je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, nemůžeme zůstat u pomoci, jakou poskytujeme Ukrajině dnes. Vidím prostor k tomu, abychom hledali další formy pomoci a řešení,“ zdůraznil.
V naší Evropě se blíží doba, kdy nesmíme být zbabělí.
Macron minulý týden na pařížské konferenci o pomoci Ukrajině uvedl, že nevylučuje vyslání pozemních vojsk zemí Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu. V podobném smyslu se vyjádřila estonská premiérka Kaja Kallasová nebo litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas. Myšlenku však rázně odmítlo Německo, Polsko, Itálie, Británie, USA nebo Česká republika. Ruský vůdce Vladimir Putin poté varoval, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky.
Šéf ruské civilní rozvědky hovořil o světě na pokraji jaderné války
Slova Macrona ohledně vyslání západních vojáků na Ukrajinu přivedou svět na pokraj jaderné války, řekl v úterý v televizním pořadu Solovjov Live šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin. Francouzský prezident tuto možnost na konci února nevyloučil, šéf francouzské diplomacie Stéphan Séjourné ale později řekl, že Paříž by své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, ale plnit jiné úkoly.
Naryškin v pořadu reagoval na otázku, zda taková prohlášení vedoucích představitelů EU ženou svět na pokraj jaderné války, píše agentura TASS. „Ano. (...) Vypovídá to o vysoké míře politické nezodpovědnosti současných evropských zemí, v tomto případě francouzského prezidenta,“ uvedl Naryškin.
Bílý dům v úterý ujistil, že ani Spojené státy neuvažují o nasazení amerických vojáků na ukrajinskou frontu, napsala agentura AFP. „Na Ukrajině nebudou nasazeni žádní američtí vojáci. A víte co? (Ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj o to nežádal. Chce nástroje a schopnosti,“ uvedl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.
Pietní akt a schůzka s Fialou
Po tiskové konferenci se prezidenti zúčastnili pietního aktu na náměstí Jana Palacha, kde uctili oběti prosincové střelby, při níž útočník na filozofické fakultě zabil čtrnáct lidí a dalších pětadvacet zranil.
Macron s Pavlem položili věnce k pamětní desce Jana Palacha. Pietního aktu se zúčastnila také rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a děkanka Filozofické fakulty UK Eva Lehečková. Oba prezidenti na Palachovo náměstí dorazili s více než hodinovým zpožděním oproti plánu. Mezi přihlížejícími bylo také několik lidí s palestinskými vlajkami. Na transparentech měli hesla „Stop zaslepené podpoře Izraele“ nebo „Hladovění se používá jako válečná zbraň“.
Francouzská hlava státu následně zamířila do Strakovy akademie na schůzku s premiérem Fialou, s nímž podepsala akční plán strategického partnerství obou zemí na roky 2024 až 2028.
Tisková konference prezidenta Emmanuela Macrona a premiéra Petra Fialy (zdroj: ČT24)
Dokument se zabývá evropskou a zahraniční politikou, bezpečností a obranou, migrací, obchodní výměnou, ale také sociálními věcmi, vědou či kulturou.
Česko a Francie se v něm hlásí k tomu, že mají dlouhodobě dobré vztahy založené na sdílených hodnotách a podobných či shodných zahraničněpolitických zájmech. „Kromě historické tradice obě země spojuje především členství v EU a NATO. Toto dědictví a společné hodnoty chtějí obě země i nadále rozvíjet,“ stojí v akčním plánu.
Bezpečnostní prostředí v Evropě i mimo ni je podle dokumentu zejména od počátku války výrazně narušené. „Ruský imperialismus, asertivní snaha Číny zpochybňovat mezinárodní řád, hybridní hrozby a šíření terorismu představují některé z hrozeb, kterým musíme čelit společně,“ uvádí dokument.
Prezident Pavel po setkání s Macronem prohlásil, že dokument vytvoří rámec pro ještě hlubší spolupráci v oblastech vzájemného zájmu, než je tomu dnes. Fiala zdůraznil, že česko-francouzské vztahy jsou pevnější než kdy jindy, což podpis pátého akčního plánu potvrzuje. „Je to široký akční plán, který nám umožní pokračovat v cestě vpřed, strukturovat a prohlubovat naše vztahy v příštích čtyřech letech,“ dodal Macron.
Podle Evy Decroix (ODS) nebyla návštěva Emmanuela Macrona klasickým bilaterálním jednáním. Opakovaně zaznělo, že Česko je pro Francii důležitým partnerem a naopak. Společným tématem byla bezpečnost i energetická nezávislost, ve které mají země v čem spolupracovat a Česko má Francii co nabídnout. Zároveň míní, že budování vztahu s Francií neznamená ochuzení dalších vztahů, řekla v pořadu Události, komentáře.
Že Francie nebude pro Česko strategickým partnerem pro všechna témata, upozornila v pořadu Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Podle ní by se měla partnerství uzavírat ad hoc podle toho, jaké téma je třeba prosadit.
Jádro a železnice
Fiala s Macronem jednali také o podílu francouzských firem na přípravě vysokorychlostních železnic v Česku, o vzdělávání, výzkumu či jaderné energii, kterou vnímají jako klíčový nástroj k zajištění energetické bezpečnosti. „Je klíčová pro dostatek dostupné elektřiny, ale je také základem prosperity a konkurenceschopnosti,“ poukázal český premiér.
Diskutovali také o bilaterální spolupráci v obranném průmyslu. Český premiér připomněl spolupráci obou zemí na řadě obranných projektů, zmínil například nákup 62 samohybných houfnic CAESAR od francouzské firmy Nexter Systems dohromady za 10,3 miliardy korun. Podle dřívějších vyjádření by první měla být dodána letos, poslední v roce 2026.
Po jednání s Fialou se francouzský prezident zúčastnil Česko-francouzského jaderného fóra v Rudolfinu. „Patříme k evropské jaderné alianci, která se hodně zasazovala, aby v hlavních dokumentech EU byla technologická neutralita. Abychom měli svrchovanou bezuhlíkovou strategii, potřebujeme obnovitelné zdroje a jádro,“ upozornil Macron. Podle Fialy byla ve Strakově akademii řeč také o urychlení vývoje malých modulárních reaktorů.
Na Česko-francouzském jaderném fóru vystoupili například i Frédéric Leliévre ze společnosti Framatome, ředitel firmy ORANO Nicolas Maes nebo předseda Technologické agentury Petr Konvalinka. Francouzská státní elektrárenská společnost EDF, která provozuje největší síť jaderných elektráren v Evropě, je spolu s jihokorejskou firmou KHNP jedním z uchazečů o stavbu nového bloku v Dukovanech.
Už dopoledne Macron promluvil také ke studentům Francouzského lycea. „Začátek návštěvy Emmanuela Macrona v Praze, na Francouzském lyceu: inaugurace nových prostor, setkání s francouzskou komunitou,“ napsal na sociální síti X francouzský velvyslanec v Česku Stéphane Crouzat.
Podle agentury AFP Macron v projevu na lyceu vyzval spojence Ukrajiny, aby nebyli zbabělci tváří v tvář silám, které se staly nezastavitelnými a které každým dnem rozšiřují hrozbu. „V naší Evropě se blíží doba, kdy nesmíme být zbabělí,“ řekl francouzský prezident.
Obohacení uranu pro Dukovany bude nově zajišťovat Orano
U příležitosti návštěvy Macrona v České republice uzavřela společnost ČEZ dohodu s francouzskou firmou Orano o obohacování uranu pro jadernou elektrárnu v Dukovanech, kterou bude nově zajišťovat místo ruské společnosti TVEL. Jde o druhou dohodu ČEZu s francouzskou firmou, která zajišťuje obohacování uranu i v Temelíně.
ČEZ jako provozovatel tuzemských jaderných elektráren loni rozhodl z bezpečnostních důvodů spojených s válkou na Ukrajině o výměně dodavatelů klíčových služeb pro provoz elektráren, které dosud zajišťovaly ruské firmy. Orano tak bude zajišťovat služby pro obohacování uranu. Dodavatelem paliva pak bude pro obě elektrárny americká společnost Westinghouse.