Bývalý americký prezident Bill Clinton je v Praze. Ze Spojených států přiletěl v sobotu večer. V úterý vystoupí na konferenci Naše bezpečnost ve Španělském sále Pražského hradu. Ta mimo jiné připomene 25. výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance. Clinton byl šéfem Bílého domu mezi roky 1993 a 2001, tedy právě v době rozšíření NATO o Polsko, Maďarsko a Česko. Do Prahy přijel na pozvání českého prezidenta Petra Pavla.
Konferenci Naše bezpečnost pořádá spolek Jagello 2000, kromě Clintona na ní promluví nejvyšší čeští ústavní činitelé nebo bývalý generální tajemník NATO George Robertson. Organizátoři konference upozornili na to, že na začátku svého prvního funkčního období Clinton poprvé v dějinách nastínil vizi Evropy bez konfliktů, nerozdělené a demokratické.
Bývalý americký prezident navštívil Prahu několikrát. Poprvé už v sedmdesátých letech jako čtyřiadvacetiletý student. V lednu roku 1994 pak už jako 42. prezident USA. Pro Česko šlo tehdy o zlomový moment. Clinton v Praze potvrdil, že NATO má zájem se rozšířit. To se stalo o pět let později v roce 1999, kdy se novými členy Aliance poprvé staly bývalé sovětské satelity – kromě Česka také Polsko a Maďarsko.
V roce 2001 už v roli bývalého prezidenta přiletěl Clinton do Prahy na pozvání Václava Havla. Účastnil se konference Forum 2000. Měsíc po teroristických útocích na USA z 11. září 2001 a jen týden poté, co Američané se svými spojenci spustili v Afghánistánu protiteroristickou operaci Trvalá svoboda.
V roce 2011 se Clinton přijel s Václavem Havlem rozloučit. Společně s tehdejším britským premiérem a francouzským prezidentem patřil se svou ženou, tehdejší ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou, mezi nejvýznamnější politiky, kteří se Havlova pohřbu zúčastnili. Českého prezidenta označil za svého přítele.
Vstup Česka do NATO nebyl samozřejmostí
Tomáš Klvaňa z New York University Prague označil Clintonovy vztahy k České republice za nadstandardní. Podle něj je to zásluha Václava Havla, Madeleine Albrightové, ale také zahraniční ministryně George Bushe Condoleezzy Riceové, kterou Klvaňa označil jako „druhou žačku profesora Korbela – otce Madeleine Albrightové“.
Klvaňa připomněl, že obě americké intelektuálky se zajímaly o střední Evropu ještě předtím, než se Václav Havel stal prezidentem.
Odborník zdůraznil, že vstup Česka do NATO nebyl samozřejmostí. „Ve Spojených státech existovala poměrně silná komunita takzvaných realistů, sdružená kolem legendárního činitele americké zahraniční politiky George Kennana, která nebyla pro rozšiřování NATO. Prezident Clinton a Madeleine Albrightová tehdy byli velmi zásadními hybateli v překonání tohoto odporu americké politické scény,“ dodal Klvaňa ve vysílání ČT24.
Bývalý generál a vedoucí katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO Jiří Šedivý doplnil, že představitelé americké armády měli zájem na vstupu České republiky do NATO.
Ostatní náčelníci generálních štábů členských zemí NATO podle něj vnímali nově příchozí země velmi pozitivně. „Debaty, které jsem měl se svými kolegy, když jsem byl ve funkci náčelníka generálního štábu, byly vždy velmi otevřené, věcné a profesionální,“ řekl Šedivý. Podle svých slov výtky ohledně své služby v Československé lidové armádě v zahraničí neslyšel.
