Fakulta VŠE ruší bakalářské práce. V době umělé inteligence podle ní nemají smysl

Studenti Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) nebudou od příštího akademického roku psát bakalářské práce. Důvodem je zneužívání generativní umělé inteligence při jejich tvorbě. Studenti budou místo psaní plnit bakalářské projekty, uvádí web E15.cz. Další fakulty VŠE podle něj podobný krok zatím nechystají.

Při dobře zvládnutých dotazech dokáže podstatnou část bakalářské práce vytvořit umělá inteligence (AI). „A protože je nereálné tuto skutečnost odhalit, je namístě nahradit bakalářské práce projekty, kde je více zřejmé, že se jedná o vlastní práci studenta,“ řekl serveru děkan fakulty Jiří Hnilica. Bakalářským projektem může být odborná studijní stáž v zahraničí v kombinaci s podrobnou zprávou o ní, účast na výzkumném projektu nebo podnikatelský projekt.

S nepřiznaným využíváním AI při psaní bakalářských prací chtěla fakulta původně bojovat za pomocí aplikace. „Nicméně po poradě s předními, nejen českými odborníky jsme došli k závěru, že zavést takový systém není reálné,“ uvedl Hnilica. Používání umělé inteligence se fakulta nebrání, studenti ale musí její využití přiznat a správně citovat.

K radikální změně u bakalářských prací přistoupila na VŠE pouze fakulta podnikohospodářská. Další fakulty plošné zavedení jiné než písemné podoby zatím neplánují. Na fakultě informatiky a statistiky ale působí pracovní skupina, která se tématu závěrečných prací v době AI věnuje, diskutuje jejich možné formy a zvažuje i zapojení nových.

Školy a AI

Problémům s rozpoznáním textů napsaných umělou inteligencí čelí nejspíš všechny vysoké školy, uvádí E15. Například Anglo-americká vysoká škola v Praze používá k jejich odhalování program Turnitin. Stejný program slouží také na Univerzitě Karlově. Mluvčí nejstarší české vysoké školy Václav Hájek ale serveru řekl, že kontrolu zásahů umělé inteligence Turnitin zvládá jen v angličtině.

O možnosti nahrazení závěrečných prací se diskutuje na brněnské Masarykově univerzitě (MU), uvedl tamní metodik výukových inovací Jakub Havlíček. Uvažují o jiných formách, jako je například komplexnější projekt nebo portfolio.

Na Právnické fakultě MU už jinou formu závěrečné práce zavádějí. Řada vyučujících mění podobu zakončení svých předmětů a kde to jde, nahrazuje texty úlohami, prezentacemi nebo projekty, píše E15.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.