Fakulta VŠE ruší bakalářské práce. V době umělé inteligence podle ní nemají smysl

Studenti Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) nebudou od příštího akademického roku psát bakalářské práce. Důvodem je zneužívání generativní umělé inteligence při jejich tvorbě. Studenti budou místo psaní plnit bakalářské projekty, uvádí web E15.cz. Další fakulty VŠE podle něj podobný krok zatím nechystají.

Při dobře zvládnutých dotazech dokáže podstatnou část bakalářské práce vytvořit umělá inteligence (AI). „A protože je nereálné tuto skutečnost odhalit, je namístě nahradit bakalářské práce projekty, kde je více zřejmé, že se jedná o vlastní práci studenta,“ řekl serveru děkan fakulty Jiří Hnilica. Bakalářským projektem může být odborná studijní stáž v zahraničí v kombinaci s podrobnou zprávou o ní, účast na výzkumném projektu nebo podnikatelský projekt.

S nepřiznaným využíváním AI při psaní bakalářských prací chtěla fakulta původně bojovat za pomocí aplikace. „Nicméně po poradě s předními, nejen českými odborníky jsme došli k závěru, že zavést takový systém není reálné,“ uvedl Hnilica. Používání umělé inteligence se fakulta nebrání, studenti ale musí její využití přiznat a správně citovat.

K radikální změně u bakalářských prací přistoupila na VŠE pouze fakulta podnikohospodářská. Další fakulty plošné zavedení jiné než písemné podoby zatím neplánují. Na fakultě informatiky a statistiky ale působí pracovní skupina, která se tématu závěrečných prací v době AI věnuje, diskutuje jejich možné formy a zvažuje i zapojení nových.

Školy a AI

Problémům s rozpoznáním textů napsaných umělou inteligencí čelí nejspíš všechny vysoké školy, uvádí E15. Například Anglo-americká vysoká škola v Praze používá k jejich odhalování program Turnitin. Stejný program slouží také na Univerzitě Karlově. Mluvčí nejstarší české vysoké školy Václav Hájek ale serveru řekl, že kontrolu zásahů umělé inteligence Turnitin zvládá jen v angličtině.

O možnosti nahrazení závěrečných prací se diskutuje na brněnské Masarykově univerzitě (MU), uvedl tamní metodik výukových inovací Jakub Havlíček. Uvažují o jiných formách, jako je například komplexnější projekt nebo portfolio.

Na Právnické fakultě MU už jinou formu závěrečné práce zavádějí. Řada vyučujících mění podobu zakončení svých předmětů a kde to jde, nahrazuje texty úlohami, prezentacemi nebo projekty, píše E15.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 13 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 15 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 16 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 18 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 20 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 22 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...