Fakulta VŠE ruší bakalářské práce. V době umělé inteligence podle ní nemají smysl

Studenti Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) nebudou od příštího akademického roku psát bakalářské práce. Důvodem je zneužívání generativní umělé inteligence při jejich tvorbě. Studenti budou místo psaní plnit bakalářské projekty, uvádí web E15.cz. Další fakulty VŠE podle něj podobný krok zatím nechystají.

Při dobře zvládnutých dotazech dokáže podstatnou část bakalářské práce vytvořit umělá inteligence (AI). „A protože je nereálné tuto skutečnost odhalit, je namístě nahradit bakalářské práce projekty, kde je více zřejmé, že se jedná o vlastní práci studenta,“ řekl serveru děkan fakulty Jiří Hnilica. Bakalářským projektem může být odborná studijní stáž v zahraničí v kombinaci s podrobnou zprávou o ní, účast na výzkumném projektu nebo podnikatelský projekt.

S nepřiznaným využíváním AI při psaní bakalářských prací chtěla fakulta původně bojovat za pomocí aplikace. „Nicméně po poradě s předními, nejen českými odborníky jsme došli k závěru, že zavést takový systém není reálné,“ uvedl Hnilica. Používání umělé inteligence se fakulta nebrání, studenti ale musí její využití přiznat a správně citovat.

K radikální změně u bakalářských prací přistoupila na VŠE pouze fakulta podnikohospodářská. Další fakulty plošné zavedení jiné než písemné podoby zatím neplánují. Na fakultě informatiky a statistiky ale působí pracovní skupina, která se tématu závěrečných prací v době AI věnuje, diskutuje jejich možné formy a zvažuje i zapojení nových.

Školy a AI

Problémům s rozpoznáním textů napsaných umělou inteligencí čelí nejspíš všechny vysoké školy, uvádí E15. Například Anglo-americká vysoká škola v Praze používá k jejich odhalování program Turnitin. Stejný program slouží také na Univerzitě Karlově. Mluvčí nejstarší české vysoké školy Václav Hájek ale serveru řekl, že kontrolu zásahů umělé inteligence Turnitin zvládá jen v angličtině.

O možnosti nahrazení závěrečných prací se diskutuje na brněnské Masarykově univerzitě (MU), uvedl tamní metodik výukových inovací Jakub Havlíček. Uvažují o jiných formách, jako je například komplexnější projekt nebo portfolio.

Na Právnické fakultě MU už jinou formu závěrečné práce zavádějí. Řada vyučujících mění podobu zakončení svých předmětů a kde to jde, nahrazuje texty úlohami, prezentacemi nebo projekty, píše E15.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 1 hhodinou

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 4 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 12 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...