Fakulta VŠE ruší bakalářské práce. V době umělé inteligence podle ní nemají smysl

Studenti Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) nebudou od příštího akademického roku psát bakalářské práce. Důvodem je zneužívání generativní umělé inteligence při jejich tvorbě. Studenti budou místo psaní plnit bakalářské projekty, uvádí web E15.cz. Další fakulty VŠE podle něj podobný krok zatím nechystají.

Při dobře zvládnutých dotazech dokáže podstatnou část bakalářské práce vytvořit umělá inteligence (AI). „A protože je nereálné tuto skutečnost odhalit, je namístě nahradit bakalářské práce projekty, kde je více zřejmé, že se jedná o vlastní práci studenta,“ řekl serveru děkan fakulty Jiří Hnilica. Bakalářským projektem může být odborná studijní stáž v zahraničí v kombinaci s podrobnou zprávou o ní, účast na výzkumném projektu nebo podnikatelský projekt.

S nepřiznaným využíváním AI při psaní bakalářských prací chtěla fakulta původně bojovat za pomocí aplikace. „Nicméně po poradě s předními, nejen českými odborníky jsme došli k závěru, že zavést takový systém není reálné,“ uvedl Hnilica. Používání umělé inteligence se fakulta nebrání, studenti ale musí její využití přiznat a správně citovat.

K radikální změně u bakalářských prací přistoupila na VŠE pouze fakulta podnikohospodářská. Další fakulty plošné zavedení jiné než písemné podoby zatím neplánují. Na fakultě informatiky a statistiky ale působí pracovní skupina, která se tématu závěrečných prací v době AI věnuje, diskutuje jejich možné formy a zvažuje i zapojení nových.

Školy a AI

Problémům s rozpoznáním textů napsaných umělou inteligencí čelí nejspíš všechny vysoké školy, uvádí E15. Například Anglo-americká vysoká škola v Praze používá k jejich odhalování program Turnitin. Stejný program slouží také na Univerzitě Karlově. Mluvčí nejstarší české vysoké školy Václav Hájek ale serveru řekl, že kontrolu zásahů umělé inteligence Turnitin zvládá jen v angličtině.

O možnosti nahrazení závěrečných prací se diskutuje na brněnské Masarykově univerzitě (MU), uvedl tamní metodik výukových inovací Jakub Havlíček. Uvažují o jiných formách, jako je například komplexnější projekt nebo portfolio.

Na Právnické fakultě MU už jinou formu závěrečné práce zavádějí. Řada vyučujících mění podobu zakončení svých předmětů a kde to jde, nahrazuje texty úlohami, prezentacemi nebo projekty, píše E15.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 11 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 13 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 17 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 18 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.