Izrael v posledních víc než deseti letech výrazně rozvíjel investice a obchod s Čínou. Zatímco dosud panovala v zemi široká politická shoda na tom, že byznys s Čínou je užitečný, nyní se pohled na něj mění a v úvahu se začínají víc brát bezpečnostní faktory. Vliv na měnící se postoj má i tlak ze Spojených států.
Izrael přehodnocuje byznys s Čínou. Přispívá k tomu i tlak z Washingtonu
Některé čínské investice v Izraeli jsou velmi viditelné. Patří mezi ně třeba několikametrový dálniční tunel pod Haifou a pohořím Karmel, který vybudovala čínská společnost a čínští stavební dělníci.
Čínská investice je i za novým sektorem v haifském přístavu, jehož budování právě začíná. „Čínská investiční skupina z Šanghaje získala licenci na 25 let na provoz přístavu a ještě předtím tam vybuduje moderní terminál pro velké kontejnerové lodě,“ doplnil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Jižně od Tel Avivu má zase vyrůst největší odsolovací zařízení na světě, a i v tomto případě byl původně ve hře čínský kapitál.
V Izraeli podle Borka neplatí, že by přihlášení se k obchodu s Čínou zároveň automaticky implikovalo protizápadní či protiamerické postoje. „Tady se to dlouho vnímalo tak, že obchod s Čínou je univerzálně – s malými výjimkami – na politické scéně přijímán. Obchod s Čínou nebyl brán, jako že by byl v rozporu se vztahy s USA a s prozápadní orientací Izraele.“
13 minut
Zpravodaj ČT Borek: Izraelská spolupráce s Čínou má ekonomické i geopolitické důvody
Čína kontrakt po Pompeově návštěvě nedostala
Teď se to ale začíná měnit, přičemž kontroverze se počínají objevovat především v těch případech, kdy jde o strategické infrastrukturní projekty nebo projekty z oblasti umělé inteligence, IT či vojenských technologií. Vliv na to má i postoj Spojených států.
Těsně před letošní návštěvou amerického ministra zahraničí Mikea Pompea se v médiích objevovaly zprávy o tom, že USA tlačí na zabrzdění významných investic z Číny, a dva týdny po návštěvě přidělil Izrael kontrakt na odsolování jinému uchazeči než čínskému, přiblížil Borek.
Problém ve vztazích s USA vyvolával i haifský přístav. Dokonce se mluvilo o tom, že USA přestanou s Izraelem sdílet zpravodajské informace v takové míře jako dosud.
„Po čtvrtstoletí Čínou provozovaný (budoucí) nový terminál v Haifě leží hned vedle místa, kde občas kotví americká středomořská flotila. Z USA zněly obavy, že přístav v čínské režii bude možné využít jako zpravodajskou stanici pro monitorování pohybu a dalších věcí souvisejících se středomořskou flotilou,“ vysvětlil zpravodaj ČT s tím, že kontrakt už byl ale v tak pokročilé fázi, že nebyl revidován.
Komise posoudí riziko pro národní bezpečnost
V Izraeli vznikla loni vládní komise, která má být jakousi nadstavbou nad komisemi, které vyhodnocují výběrová řízení. Nová komise má u některých vládních infrastrukturních projektů, které mají kritický význam pro fungování společnosti a státu, dávat své stanovisko ohledně toho, zda investice a vítěz tendru nepředstavují ohrožení národní bezpečnosti.
„V té nové regulaci není ani slovo o Číně. Ale evidentně, stín Pekingu, respektive stín velkého geopolitického soupeření Washingtonu a Pekingu, se tam vznáší,“ uzavírá Borek.
