Všechny děti si podle nové vyhlášky o školním stravování, která začala platit od tohoto školního roku, mohou donést do jídelny i své obědy. Dříve tuto možnost měly jen děti se zdravotním omezením, jako je bezlepková dieta nebo cukrovka. Vyhláška, která mění potravinový koš pro vaření ve školní jídelně, má i své kritiky. Podle resortu zdravotnictví byla ale projednána dostatečně, příprava začala před jedenácti lety.
Některé školy už dříve umožňovaly dětem konzumovat vlastní jídla. „V jiných evropských zemích je to úplně standardní. Tato menšina dětí nemá být vylučovaná ze společného stravování,“ uvedl náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Podle něj je společné stravování pro děti důležité i ze sociálního hlediska.
Toho, že si děti budou nosit do školy nezdravé jídlo, které budou jíst v jídelně s ostatními, se neobává. „Pokud se tak bude dít, tak myslím, že to spadá do oblasti pedagogického působení,“ dodal.
Méně soli i sladkých nápojů
Jídlem ze školních jídelen se podle odborníků stravuje až pětina populace, kromě dětí také zaměstnanci škol, část seniorů a další strávníci, kteří si obědy v jídelnách kupují. „Každý den projdou školním stravováním dva miliony dětí ve věku od dvou do devatenácti let, které si v tomto období tvoří vztah k jídlu, tedy i ke svému zdraví,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
V roce 2019 byli Češi v EU mezi pěti nejhoršími zeměmi ve výskytu nadváhy a obezity. Normální váhu má ve třinácti letech jen polovina dětí, naopak obézních je zhruba patnáct procent. „Pokud se dítě naučí v nízkém věku pít sladké nápoje a přesolovat jídlo, tak se toho zlozvyku v dospělosti špatně zbavuje,“ dodal ministr.
Školní jídelny by podle návrhu na první změnu po třiceti letech měly servírovat například méně brambor, omezit by se měly sladké nápoje nebo sůl v pokrmech. Snížit by se měly i průměrné porce masa, naopak mírně přibýt by mělo ryb či luštěnin. Každé denní jídlo musí podle návrhu obsahovat bílkoviny, sacharidy, tuky a ovoce nebo zeleninu. Minimálně jednou za dva týdny by žáci měli dostat rybu nebo bezmasé jídlo.
Původní pravidla jsou třicet let stará, změnila se ale podle Alexandry Košťálové ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nabídka potravin i zdravotní stav populace. Deset let měly školní jídelny na to, aby se seznámily s principy nových jídelních norem, míní s tím, že nová vyhláška jim nastavuje nepodkročitelný standard.
Až od příštího školního roku 2026/2027 bude povinně platit část vyhlášky, která se týká úprav spotřebního koše. Podle nového spotřebního koše mohou jídelny nyní vařit dobrovolně, povinně pak právě od 1. září 2026.
Jaký je přesně podíl školních jídelen, které už podle nových pravidel vaří, a těch, které změnu zatím ještě odkládají, ministerstva nevědí. Povinné dodržování norem daných současným spotřebním košem většina z nich počítá ve speciálním softwaru. Podle Košťálové by je jejich dodavatelé měli aktualizovat zhruba za měsíc. SZÚ pro jídelny připravil také nabídku receptů, videonávody, webináře i krajské semináře.
