Paměť národa strana 3 z 3

Když šla Marie Sandová v roce 1936 studovat farmacii, ještě asi netušila, jak osudově to může ovlivnit její život. Po studiu totiž přišla válka a ona jako Židovka už nesměla pracovat ve zdravotnictví. Prodávala ale tajně v plzeňské lékárně. Po transportu do Terezína pak vydávala vězňům léky přímo v ghettu. Medikamentů byl nedostatek, a tak musela nemocným a umírajícím léčiva připravovat často improvizovaně. Přestože jako lékárnice mohla v ghettu zůstat, když jejího manžela zařadili do transportu do Osvětimi, rozhodla se tam odejít s ním.

Účastnil se obléhání Dunkerquu i bojů u Tobruku. Bernard Papánek patří mezi poslední československé veterány, kteří se zapojili do těchto zlomových okamžiků druhé světové války. Z vlasti musel uprchnout dvakrát, vždycky se ale vrátil. Narodil se přesně před sto lety.

V celorepublikové sbírce ke Dni válečných veteránů se letos vybralo více než 1,7 milionu korun, což je rekordní částka. Nejvíce peněz se vybralo prostřednictvím sbírkových kasiček, přes internet zájemci věnovali více než 100 tisíc korun. Finance budou kromě dokumetární činnosti letos poprvé použity také pro sociální a zdravotní pomoc válečným veteránům, uvedla mluvčí organizace Post Bellum Jana Holcová.

Post Bellum udělila Ceny Paměti národa. Výjimečně putovaly i do sousedních postkomunistických zemí – Maďarska, Polska, Německa a Slovenska. Obecně prospěšná společnost oceňuje žijící pamětníky od roku 2010 a mezi laureáty jsou váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holocaust, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu, skauti nebo církevní představitelé.

První kameny připomínající zmizelé židovské občany už lidé najdou na chodnících Českých Budějovic. Jedenáctku kostek do ulic jihočeského krajského města ve středu položili zástupci projektu Paměť národa. Takzvané stolpersteiny jsou mezinárodní dlouhodobou aktivitou, která připomíná oběti holocaustu.