Paměť národa strana 2 z 2

Zemřel veterán druhé světové války podplukovník ve výslužbě Viktor Ráža. Bylo mu 96 let. Jeho skon oznámil ředitel Vojenské nemocnice Olomouc Martin Svoboda a potvrdila organizace Paměť národa. Viktor Ráža se narodil v rodině volyňských Čechů, po vpádu Němců na Ukrajinu se zapojil do odboje, v roce 1944 se připojil k 1. československému armádnímu sboru, v jehož řadách došel přes Slovensko a Moravu až do Čech. Po válce se usadil na Moravě. Dostal mnoho vyznamenání, naposledy jej předloni poctil ministr obrany medailí k 75. výročí od konce druhé světové války.

„Vždycky jsem si myslel, jaká to bude radost, jak budeme šťastní, ale byl jsem tak vyprahlý, že jsem žádnou radost, žádné city projevovat nemohl,“ přibližuje své pocity po osvobození Toman Brod. Válka sice skončila, ale život pro něj – i další pamětníky holocaustu – nebyl snadný. S křížem traumatu se vraceli domů, kde na ně často nikdo nečekal. A ti, co čekali, nechtěli věřit jejich vyprávění. Vzpomínky přeživších na návrat uzavírají třetí řadu Příběhů 20. století, která se pokouší vystihnout obraz holocaustu v českých zemích. Dokumentární cyklus vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Nové Muzeum totalit v Pardubicích se má oficiálně otevřít pro veřejnost v lednu. První institut Paměti národa v Česku vznikal dva a půl roku. Jeho provozovatelé nyní doufají, že na začátku roku už bude lepší epidemická situace. Institut Paměti národa zřizuje nezisková organizace Post Bellum, postupně se má podobné muzeum otevřít v každém krajském městě.

Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů minulého století, dostali ve středu večer čtyři osobnosti. Jsou jimi Jarmila Stibicová, Lívia Herzová, Jiří Lukšíček a František Vaczula. Ceny Paměti národa Post Bellum uděluje od roku 2010. Určeny jsou například pro válečné veterány, politické vězně nebo přeživší holocaustu.

Česko má třetí největší sbírku svědectví pamětníků totalitních režimů a historických událostí na světě jménem Paměť národa. Před ní se nachází jen projekt Šoa režiséra Stevena Spielberga a sbírka Washingtonského muzea holocaustu. Unikátní český archiv, který je dostupný i na internetu, přináší hlavně příběhy oponentů a obětí totalit dvacátého století. O projektu mluvil v Událostech, komentářích jeden z jeho zakladatelů Mikuláš Kroupa.

Ve věku 90 let zemřel vědec, univerzitní profesor a přeživší holocaustu Tomáš Radil. O úmrtí informovala dcera Karolína Hoňková Radilová. Radil napsal několik knih, jež se věnovaly holocaustu a jeho internaci ve vyhlazovacím táboru Osvětim. Zabýval se také vědeckou osvětou.

Náhodná kolemjdoucí našla v Ostravě na chodníku autentický osobní dopis, který popisuje ničivý nálet z 29. srpna 1944. Americké bombardéry tehdy zaútočily na místní železárny, bomby ale zasáhly i střed města. Podle odborníků jde o velmi silnou výpověď, která událost popisuje do největších podrobností. Původní majitel nalezeného dopisu je zatím neznámý.

Bývalý kryt v Olomouci získá nové využití, vznikne v něm Institut Paměti národa pro střední Moravu. V 50. letech minulého století vznikl prostor jako velitelství štábu civilní obrany celého olomouckého okresu. Vybudovali ho pomocí výbušnin přímo v historických městských hradbách.

V Brně by měl do podzimu vzniknout nový Institut Paměti národa. Bude sloužit jako vzdělávací a kulturní centrum, prostor pro setkávání a nabízející hluboké zkušenosti s historií. Návštěvníci tam naleznou stálou multimediální expozici, která přiblíží příběhy válečných veteránů i politických vězňů. Prostory bývalé věznice na Cejlu, kde má Post Bellum v Brně sídlo dnes, už pro tyto účely nestačí.

Ve věku 95 let zemřel válečný veterán Václav Kuchynka, bojovník z východní fronty a místopředseda Československé obce legionářské. Informoval o tom ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Kuchynka se za druhé světové války zúčastnil například karpatsko-dukelské operace nebo osvobozování Československa. V roce 2017 ho prezident Miloš Zeman povýšil do hodnosti brigádního generála.

Ocenění za nejlepší projekt roku v 15. ročníku ankety Křišťálová lupa získala aktivita českých technologických firem a IT nadšenců zaměřená na pomoc v boji s koronavirovou pandemií Covid19cz.cz. Osobností roku je pak podnikatel a investor Michal Bláha, který mimo jiné založil portál Hlídač státu. Cenu popularity si stejně jako v loňském roce odnesla internetová televize DVTV. Web ČT24.cz získal v kategorii zpravodajství a publicistika druhé místo.

Knihovna Václava Havla zveřejní další dosud neznámé texty prvního polistopadového prezidenta. Koncept nikdy nevydané knihy z období Charty 77 byl nalezen v pozůstalosti jeho přítele Zdeňka Urbánka. Havel, který by 5. října oslavil 84. narozeniny, v textech reflektuje první věznění a vyrovnává se s tím, co nazýval mravním selháním.

Hrdelní trest, který komunistický soud uložil před sedmdesáti lety Miladě Horákové, vyvolal protesty v řadě zemí světa. Za političku se přimluvili Winston Churchill či Albert Einstein. Soudu ale denně přicházely také stovky požadavků na trest smrti pro „zrádce a sabotéry“. Do štvavé kampaně komunisté zapojili i děti, které měly psát slohy o vlastizrádcích a škůdcích. Celé zrůdné divadlo vyvrcholilo 27. června 1950 v půl šesté ráno smrtí na popravišti. Kromě Horákové tam skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl.

Po skončení druhé světové války se tehdy sotva dospělá Květa Axmanová se spolužačkou pustila do dobrodružství, které vzbuzuje obdiv i po několika desítkách let. Pomohla pětačtyřiceti dětem z válkou zpustošených obcí na východním Slovensku. Dívky jim zajistily materiální pomoc a umístění do rodin na Olomoucku. Příběh redaktoři Paměti národa zveřejnili na přání pamětnice až po její smrti.

Jedenáct příběhů lidí z Plzně a západních Čech připomíná nový komiks. Vzpomínky pamětníků výtvarně převyprávěli studenti z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity. Kniha vychází pod názvem Roll Out the Barrels! Tedy: Vyvalte sudy! Ty totiž Plzeňané naráželi, aby osvoboditele přivítali pivem.

Když šla Marie Sandová v roce 1936 studovat farmacii, ještě asi netušila, jak osudově to může ovlivnit její život. Po studiu totiž přišla válka a ona jako Židovka už nesměla pracovat ve zdravotnictví. Prodávala ale tajně v plzeňské lékárně. Po transportu do Terezína pak vydávala vězňům léky přímo v ghettu. Medikamentů byl nedostatek, a tak musela nemocným a umírajícím léčiva připravovat často improvizovaně. Přestože jako lékárnice mohla v ghettu zůstat, když jejího manžela zařadili do transportu do Osvětimi, rozhodla se tam odejít s ním.

Účastnil se obléhání Dunkerquu i bojů u Tobruku. Bernard Papánek patří mezi poslední československé veterány, kteří se zapojili do těchto zlomových okamžiků druhé světové války. Z vlasti musel uprchnout dvakrát, vždycky se ale vrátil. Narodil se přesně před sto lety.

V celorepublikové sbírce ke Dni válečných veteránů se letos vybralo více než 1,7 milionu korun, což je rekordní částka. Nejvíce peněz se vybralo prostřednictvím sbírkových kasiček, přes internet zájemci věnovali více než 100 tisíc korun. Finance budou kromě dokumetární činnosti letos poprvé použity také pro sociální a zdravotní pomoc válečným veteránům, uvedla mluvčí organizace Post Bellum Jana Holcová.

Post Bellum udělila Ceny Paměti národa. Výjimečně putovaly i do sousedních postkomunistických zemí – Maďarska, Polska, Německa a Slovenska. Obecně prospěšná společnost oceňuje žijící pamětníky od roku 2010 a mezi laureáty jsou váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holocaust, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu, skauti nebo církevní představitelé.

První kameny připomínající zmizelé židovské občany už lidé najdou na chodnících Českých Budějovic. Jedenáctku kostek do ulic jihočeského krajského města ve středu položili zástupci projektu Paměť národa. Takzvané stolpersteiny jsou mezinárodní dlouhodobou aktivitou, která připomíná oběti holocaustu.