Náhodná kolemjdoucí našla v Ostravě na chodníku autentický osobní dopis, který popisuje ničivý nálet z 29. srpna 1944. Americké bombardéry tehdy zaútočily na místní železárny, bomby ale zasáhly i střed města. Podle odborníků jde o velmi silnou výpověď, která událost popisuje do největších podrobností. Původní majitel nalezeného dopisu je zatím neznámý.
„Ohlušující rány jedna za druhou, detonace, třaskavé explose a do toho strašné hučení bombardérů. Chalupa s námi skákala, okna v celém domě se sypala, zdi praskaly,“ píše se v dopise, který našla na chodníku v Ostravě Martina Šimečková.
„Zvednu to a tam datum 1944. Díváme se na to a je to dopis, který naprosto detailně popisuje bombardování v roce 1944. Šel nám z toho úplně mráz po zádech,“ popisuje Šimečková. Nálezkyně ihned kontaktovala pracovníky neziskové organizace Post bellum, kteří stojí za projektem Paměť národa. Ten shromažďuje právě autentické vzpomínky.
„Manželka našeho soudního rady Škorpila utíkala z krytu do bytu pro šperky. Trefilo to do chalupy. Na paní Škorpilovou se zřítil těžký balvan a rozdrtil ji,“ píše se dále v dopise. „Je velmi detailní. Dokonce tam popisuje smrt jedné paní ze sousedství. Opravdu je to podle mě velmi silná výpověď,“ řekl dokumentarista Paměti národa Tomáš Netočný.
Místo železáren dopadly bomby na obytné domy
Obyvatelé protektorátní Ostravy byli v té době na varovné sirény zvyklí. Nad městem totiž často prolétávaly bombardéry, které mířily na průmyslové cíle v Polsku. Bombardování z 29. srpna 1944 bylo nejničivější za celou válku. „Spousta lidí nebyla v krytech. Dívali se, co to letí, kam to letí a najednou viděli, jak se to sype,“ uvedl Netočný.
Cílem Američanů byly hlavně vítkovické železárny a chemické závody, ty ale byly zasaženy jen částečně. Většina pum spadla na obytné domy. Přímo v Ostravě a blízkém okolí zahynulo 540 lidí, desítky dalších i v nedalekém Bohumíně.
Komu nalezený dopis původně patřil, se zatím neví. Pracovníci Paměti národa hledají i další pamětníky, a to nejen osudného náletu na Ostravu.
