Knihovna Václava Havla zveřejní další dosud neznámé texty prvního polistopadového prezidenta. Koncept nikdy nevydané knihy z období Charty 77 byl nalezen v pozůstalosti jeho přítele Zdeňka Urbánka. Havel, který by 5. října oslavil 84. narozeniny, v textech reflektuje první věznění a vyrovnává se s tím, co nazýval mravním selháním.
Za prohlášení Charta 77 byl Havel vzat do vazby, na jejíž podmínky, jak sám později doznává, nebyl připraven.
Zlomový okamžik Havlova života přišel 6. dubna 1977. Prokurátorovi nabídl výměnou za svobodu opuštění postu mluvčího charty a slib: „Nabízím vám tímto dopisem svou závaznou záruku, že bych se v případě propuštění z vazby vyvaroval veškeré činnosti, kterou by bylo možno chápat jako činnost trestnou.“
Havel v dosud neuveřejněných textech píše, že se tehdy doslova zapletl s ďáblem. Krátce po propuštění popisuje vězení a manipulace vyšetřovatelů. Především však bojuje s pocitem, že za svobodu zaplatil vysokou cenu.
Text se dochoval v pozůstalosti přítele Zdeňka Urbánka. Jeho vnuk David Dušek říká, že to na něj udělalo „hrozný dojem, ten člověk byl úplně na dně, on byl totálně frustrován. On v tomhle textu popisuje, že to všechno ztratilo smysl, včetně myšlenek nejčernějších“.
O svojí slabosti píše Havel otevřeně. Chápe, že s totalitou neuhraje kompromis, ale musí se jí postavit čelem. „On v tento moment sestoupil na totální dno a pochopil, že už se nemůže zaprodat,“ říká David Dušek.
Následnou práci v disentu chápal Havel jako odčinění. Po založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných skončil za mřížemi znovu, tentokrát na čtyři a půl roku. Krátce před uvězněním napsal politický esej Moc bezmocných (říjen 1987). Myšlenky, které k eseji vedly, Knihovna Václava Havla teprve vydá.
