Zemřel profesor Tomáš Radil. Ve třinácti letech se dostal do koncentračního tábora, o holocaustu napsal několik knih

Nahrávám video

Ve věku 90 let zemřel vědec, univerzitní profesor a přeživší holocaustu Tomáš Radil. O úmrtí informovala dcera Karolína Hoňková Radilová. Radil napsal několik knih, jež se věnovaly holocaustu a jeho internaci ve vyhlazovacím táboru Osvětim. Zabýval se také vědeckou osvětou.

Tomáš Radil se narodil v židovské rodině v roce 1930 v Bratislavě. Podle serveru Paměť národa vyrůstal v jihoslovenském městě, které připadlo Maďarsku a následovně jej zabrala německá vojska. Kvůli protižidovským opatřením zavedeným německou okupační správou byla Radilova rodina v červnu 1944 deportována do sběrného tábora v Levicích.

Po selekci se Tomáš Radil dostal mezi tisícovku mladých chlapců umístěných v lágru BIIe v Osvětimi-Birkenau, kam dorazili 16. června 1944. Bylo mu třináct a půl roku. Pro nacisty tam byl jen číslem – měl označení „B-14543“. Strávil tam téměř šest měsíců, později se dostal do hlavního tábora v Osvětimi, kde pracoval v zednické škole (Maurerschule).

Setkání se smrtí tam zpočátku nebyl schopný pochopit. „Ptal jsem se jiného kluka v mém věku: 'To jsou nějaké továrny?' 'Ne, to nejsou továrny, to jsou krematoria. Tam spalují mrtvoly.' Nechápal jsem: 'Kde berou ty mrtvoly?' On mi říká: 'Ty nevíš, o co se jedná. Musíš to pochopit. Ten kouř a ten divný pach, který je tady neustále cítit, to pálí lidi z transportu, kterým jste přijeli. To jsou tvoji příbuzní, ten kouř je z jejich těl',“ vzpomínal později.

Po osvobození tábora 27. ledna 1945 se vydal na cestu domů. Během ní zjistil, že onemocněl tuberkulózou. „Sníh, bílý sníh, a rudá krev. To je jakoby filmový obraz toho, jak jsem putoval domů. Trvalo mi to dva měsíce, ale na jaře jsem byl doma,“ popisoval. V  Parkanu se později setkal s otcem, který se vrátil z koncentračního tábora v Dachau. 

Jeho zkušenosti v nacistickém táboře se staly námětem knihy Ve čtrnácti sám v Osvětimi, která vyšla v roce 2009 a byla přeložena do několika světových jazyků. Téma holocaustu zpracoval Radil i v dalších publikacích.

Po válce vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, specializoval se na neurofyziologii. Od roku 1960 pracoval jako vědecký pracovník Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Působil zároveň jako profesor a vědecký pracovník na univerzitách a v laboratořích mnoha zemí světa. Paralelně se zabýval problematikou holocaustu, o tomto tématu přednášel doma i v zahraničí. Byl také hostem pořadu Hyde Park Civilizace, video najdete na začátku článku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
včera v 08:19

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
včera v 07:30

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.