Ve věku 90 let zemřel vědec, univerzitní profesor a přeživší holocaustu Tomáš Radil. O úmrtí informovala dcera Karolína Hoňková Radilová. Radil napsal několik knih, jež se věnovaly holocaustu a jeho internaci ve vyhlazovacím táboru Osvětim. Zabýval se také vědeckou osvětou.
Tomáš Radil se narodil v židovské rodině v roce 1930 v Bratislavě. Podle serveru Paměť národa vyrůstal v jihoslovenském městě, které připadlo Maďarsku a následovně jej zabrala německá vojska. Kvůli protižidovským opatřením zavedeným německou okupační správou byla Radilova rodina v červnu 1944 deportována do sběrného tábora v Levicích.
Po selekci se Tomáš Radil dostal mezi tisícovku mladých chlapců umístěných v lágru BIIe v Osvětimi-Birkenau, kam dorazili 16. června 1944. Bylo mu třináct a půl roku. Pro nacisty tam byl jen číslem – měl označení „B-14543“. Strávil tam téměř šest měsíců, později se dostal do hlavního tábora v Osvětimi, kde pracoval v zednické škole (Maurerschule).
Setkání se smrtí tam zpočátku nebyl schopný pochopit. „Ptal jsem se jiného kluka v mém věku: 'To jsou nějaké továrny?' 'Ne, to nejsou továrny, to jsou krematoria. Tam spalují mrtvoly.' Nechápal jsem: 'Kde berou ty mrtvoly?' On mi říká: 'Ty nevíš, o co se jedná. Musíš to pochopit. Ten kouř a ten divný pach, který je tady neustále cítit, to pálí lidi z transportu, kterým jste přijeli. To jsou tvoji příbuzní, ten kouř je z jejich těl',“ vzpomínal později.
Po osvobození tábora 27. ledna 1945 se vydal na cestu domů. Během ní zjistil, že onemocněl tuberkulózou. „Sníh, bílý sníh, a rudá krev. To je jakoby filmový obraz toho, jak jsem putoval domů. Trvalo mi to dva měsíce, ale na jaře jsem byl doma,“ popisoval. V Parkanu se později setkal s otcem, který se vrátil z koncentračního tábora v Dachau.
Jeho zkušenosti v nacistickém táboře se staly námětem knihy Ve čtrnácti sám v Osvětimi, která vyšla v roce 2009 a byla přeložena do několika světových jazyků. Téma holocaustu zpracoval Radil i v dalších publikacích.
Po válce vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, specializoval se na neurofyziologii. Od roku 1960 pracoval jako vědecký pracovník Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Působil zároveň jako profesor a vědecký pracovník na univerzitách a v laboratořích mnoha zemí světa. Paralelně se zabýval problematikou holocaustu, o tomto tématu přednášel doma i v zahraničí. Byl také hostem pořadu Hyde Park Civilizace, video najdete na začátku článku.
