Zemřel profesor Tomáš Radil. Ve třinácti letech se dostal do koncentračního tábora, o holocaustu napsal několik knih

Nahrávám video

Ve věku 90 let zemřel vědec, univerzitní profesor a přeživší holocaustu Tomáš Radil. O úmrtí informovala dcera Karolína Hoňková Radilová. Radil napsal několik knih, jež se věnovaly holocaustu a jeho internaci ve vyhlazovacím táboru Osvětim. Zabýval se také vědeckou osvětou.

Tomáš Radil se narodil v židovské rodině v roce 1930 v Bratislavě. Podle serveru Paměť národa vyrůstal v jihoslovenském městě, které připadlo Maďarsku a následovně jej zabrala německá vojska. Kvůli protižidovským opatřením zavedeným německou okupační správou byla Radilova rodina v červnu 1944 deportována do sběrného tábora v Levicích.

Po selekci se Tomáš Radil dostal mezi tisícovku mladých chlapců umístěných v lágru BIIe v Osvětimi-Birkenau, kam dorazili 16. června 1944. Bylo mu třináct a půl roku. Pro nacisty tam byl jen číslem – měl označení „B-14543“. Strávil tam téměř šest měsíců, později se dostal do hlavního tábora v Osvětimi, kde pracoval v zednické škole (Maurerschule).

Setkání se smrtí tam zpočátku nebyl schopný pochopit. „Ptal jsem se jiného kluka v mém věku: 'To jsou nějaké továrny?' 'Ne, to nejsou továrny, to jsou krematoria. Tam spalují mrtvoly.' Nechápal jsem: 'Kde berou ty mrtvoly?' On mi říká: 'Ty nevíš, o co se jedná. Musíš to pochopit. Ten kouř a ten divný pach, který je tady neustále cítit, to pálí lidi z transportu, kterým jste přijeli. To jsou tvoji příbuzní, ten kouř je z jejich těl',“ vzpomínal později.

Po osvobození tábora 27. ledna 1945 se vydal na cestu domů. Během ní zjistil, že onemocněl tuberkulózou. „Sníh, bílý sníh, a rudá krev. To je jakoby filmový obraz toho, jak jsem putoval domů. Trvalo mi to dva měsíce, ale na jaře jsem byl doma,“ popisoval. V  Parkanu se později setkal s otcem, který se vrátil z koncentračního tábora v Dachau. 

Jeho zkušenosti v nacistickém táboře se staly námětem knihy Ve čtrnácti sám v Osvětimi, která vyšla v roce 2009 a byla přeložena do několika světových jazyků. Téma holocaustu zpracoval Radil i v dalších publikacích.

Po válce vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, specializoval se na neurofyziologii. Od roku 1960 pracoval jako vědecký pracovník Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Působil zároveň jako profesor a vědecký pracovník na univerzitách a v laboratořích mnoha zemí světa. Paralelně se zabýval problematikou holocaustu, o tomto tématu přednášel doma i v zahraničí. Byl také hostem pořadu Hyde Park Civilizace, video najdete na začátku článku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 10 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.