Zemřel profesor Tomáš Radil. Ve třinácti letech se dostal do koncentračního tábora, o holocaustu napsal několik knih

54 minut
Tomáš Radil v pořadu Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

Ve věku 90 let zemřel vědec, univerzitní profesor a přeživší holocaustu Tomáš Radil. O úmrtí informovala dcera Karolína Hoňková Radilová. Radil napsal několik knih, jež se věnovaly holocaustu a jeho internaci ve vyhlazovacím táboru Osvětim. Zabýval se také vědeckou osvětou.

Tomáš Radil se narodil v židovské rodině v roce 1930 v Bratislavě. Podle serveru Paměť národa vyrůstal v jihoslovenském městě, které připadlo Maďarsku a následovně jej zabrala německá vojska. Kvůli protižidovským opatřením zavedeným německou okupační správou byla Radilova rodina v červnu 1944 deportována do sběrného tábora v Levicích.

Po selekci se Tomáš Radil dostal mezi tisícovku mladých chlapců umístěných v lágru BIIe v Osvětimi-Birkenau, kam dorazili 16. června 1944. Bylo mu třináct a půl roku. Pro nacisty tam byl jen číslem – měl označení „B-14543“. Strávil tam téměř šest měsíců, později se dostal do hlavního tábora v Osvětimi, kde pracoval v zednické škole (Maurerschule).

Setkání se smrtí tam zpočátku nebyl schopný pochopit. „Ptal jsem se jiného kluka v mém věku: 'To jsou nějaké továrny?' 'Ne, to nejsou továrny, to jsou krematoria. Tam spalují mrtvoly.' Nechápal jsem: 'Kde berou ty mrtvoly?' On mi říká: 'Ty nevíš, o co se jedná. Musíš to pochopit. Ten kouř a ten divný pach, který je tady neustále cítit, to pálí lidi z transportu, kterým jste přijeli. To jsou tvoji příbuzní, ten kouř je z jejich těl',“ vzpomínal později.

Po osvobození tábora 27. ledna 1945 se vydal na cestu domů. Během ní zjistil, že onemocněl tuberkulózou. „Sníh, bílý sníh, a rudá krev. To je jakoby filmový obraz toho, jak jsem putoval domů. Trvalo mi to dva měsíce, ale na jaře jsem byl doma,“ popisoval. V  Parkanu se později setkal s otcem, který se vrátil z koncentračního tábora v Dachau. 

Jeho zkušenosti v nacistickém táboře se staly námětem knihy Ve čtrnácti sám v Osvětimi, která vyšla v roce 2009 a byla přeložena do několika světových jazyků. Téma holocaustu zpracoval Radil i v dalších publikacích.

Po válce vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, specializoval se na neurofyziologii. Od roku 1960 pracoval jako vědecký pracovník Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Působil zároveň jako profesor a vědecký pracovník na univerzitách a v laboratořích mnoha zemí světa. Paralelně se zabýval problematikou holocaustu, o tomto tématu přednášel doma i v zahraničí. Byl také hostem pořadu Hyde Park Civilizace, video najdete na začátku článku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...