Konečná stanice Mauthausen. Kniha mapuje nejhorší z koncentračních táborů

Nahrávám video
Nová kniha vypráví historii tábora Mauthausen
Zdroj: ČT24

Prostý, přesto mrazivý název Mauthausen - konečná stanice nese nová kniha autorů Vlastislava Janíka a Jaroslava Čvančary. Publikace, kterou v těchto dnech dokončují, vyjde do konce roku k 75. výročí poprav českých vlastenců, kteří pomáhali parašutistům z Velké Británie.

Mauthausen si vysloužil pověst vůbec nejhoršího nacistického tábora. Pouze tábor v Horních Rakousích asi dvacet kilometrů východně od Lince byl zařazen do III. kategorie, což znamenalo, že měl být nejpřísnějším táborem pro politické protivníky Říše.

Na rozdíl od jiných koncentračních táborů určených pro všechny kategorie vězňů, byl Mauthausen ve většině případů využíván na vyhlazení inteligence. Vězni byli nuceni k otrocké práci v lomu.

Schody smrti

Kameny nosili po tak zvaných schodech smrti. „Ten kámen se pohyboval kolem 40 až 50 kilogramů a oni v dřevácích za každého počasí museli ty kameny vynášet nahoru. Než vůbec vyšli nahoru, řada vězňů byla zastřelena nebo ubita,“ říká spoluautor knihy Vlastislav Janík.

Na bráně dokonce chybělo heslo„Arbeit macht frei“, tedy „práce osvobozuje“ nebo „prací ke svobodě“, známé z bran mnohých nacistických koncentračních táborů. „Tudy vedla cesta jenom skrz komín krematoria a ve většině případů to bylo naplněno,“ podotýká Vlastislav Janík.

Transporty přes hlavní nádraží

Transporty do tábora většinou projížděly pražským hlavním nádražím, kde do vagónů nastupovali čeští vězni z pankrácké věznice. „Když vjeli do pravého tunelu, tak to znamenalo Plzeň, Dachau, to bylo ještě v pořádku, ale když se dostali do levého tunelu, tak to znamenalo České Budějovice, Linec, Mauthausen, konečná stanice,“ ukazuje Janík na hlavním nádraží koleje, které znamenaly výhybku mnoha lidských osudů.

Mauthausenem prošlo během války 8000 Čechoslováků, více než polovina tady zahynula. V táboře zemřeli například vědec a člen odboje Radim Nováček, cestovatel Otakar Batlička nebo skladatel Karel Hašler.

Nová publikace o neblaze proslulém táboře vyjde do konce roku. „Ta kniha má hloubku, má důležitost, je potřeba pořád připomínat věci, které se staly, aby se znovu neopakovaly,“ říká nakladatel Michal Moravec.

Během druhé světové války prošlo koncentračním táborem v Mauthausenu zhruba 320 tisíc vězňů, konce války se dočkalo jen 80 tisíc z nich, tedy pouhá jedna čtvrtina. Jedním z těch, kteří přežili, byl Simon Wiesenthal, který pak strávil zbytek života lovem nacistických zločinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...