Konečná stanice Mauthausen. Kniha mapuje nejhorší z koncentračních táborů

3 minuty
Nová kniha vypráví historii tábora Mauthausen
Zdroj: ČT24

Prostý, přesto mrazivý název Mauthausen - konečná stanice nese nová kniha autorů Vlastislava Janíka a Jaroslava Čvančary. Publikace, kterou v těchto dnech dokončují, vyjde do konce roku k 75. výročí poprav českých vlastenců, kteří pomáhali parašutistům z Velké Británie.

Mauthausen si vysloužil pověst vůbec nejhoršího nacistického tábora. Pouze tábor v Horních Rakousích asi dvacet kilometrů východně od Lince byl zařazen do III. kategorie, což znamenalo, že měl být nejpřísnějším táborem pro politické protivníky Říše.

Na rozdíl od jiných koncentračních táborů určených pro všechny kategorie vězňů, byl Mauthausen ve většině případů využíván na vyhlazení inteligence. Vězni byli nuceni k otrocké práci v lomu.

Schody smrti

Kameny nosili po tak zvaných schodech smrti. „Ten kámen se pohyboval kolem 40 až 50 kilogramů a oni v dřevácích za každého počasí museli ty kameny vynášet nahoru. Než vůbec vyšli nahoru, řada vězňů byla zastřelena nebo ubita,“ říká spoluautor knihy Vlastislav Janík.

Na bráně dokonce chybělo heslo„Arbeit macht frei“, tedy „práce osvobozuje“ nebo „prací ke svobodě“, známé z bran mnohých nacistických koncentračních táborů. „Tudy vedla cesta jenom skrz komín krematoria a ve většině případů to bylo naplněno,“ podotýká Vlastislav Janík.

Transporty přes hlavní nádraží

Transporty do tábora většinou projížděly pražským hlavním nádražím, kde do vagónů nastupovali čeští vězni z pankrácké věznice. „Když vjeli do pravého tunelu, tak to znamenalo Plzeň, Dachau, to bylo ještě v pořádku, ale když se dostali do levého tunelu, tak to znamenalo České Budějovice, Linec, Mauthausen, konečná stanice,“ ukazuje Janík na hlavním nádraží koleje, které znamenaly výhybku mnoha lidských osudů.

Mauthausenem prošlo během války 8000 Čechoslováků, více než polovina tady zahynula. V táboře zemřeli například vědec a člen odboje Radim Nováček, cestovatel Otakar Batlička nebo skladatel Karel Hašler.

Nová publikace o neblaze proslulém táboře vyjde do konce roku. „Ta kniha má hloubku, má důležitost, je potřeba pořád připomínat věci, které se staly, aby se znovu neopakovaly,“ říká nakladatel Michal Moravec.

Během druhé světové války prošlo koncentračním táborem v Mauthausenu zhruba 320 tisíc vězňů, konce války se dočkalo jen 80 tisíc z nich, tedy pouhá jedna čtvrtina. Jedním z těch, kteří přežili, byl Simon Wiesenthal, který pak strávil zbytek života lovem nacistických zločinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...