Celoživotní práce nejslavnějšího lovce nacistů Simona Wiesenthala se brzy otevře veřejnosti. I kvůli rozsáhlému archivu se počet stíhaných válečných zločinců loni zdvojnásobil. Za posledních sedmnáct let jich za mřížemi skončilo celkem 103.
V květnu 1945 se zhroutila třetí říše. Zatímco se desetitisíce nacistických válečných zločinců snažily uprchnout, otevřely se brány koncentračních táborů. Mezi lidskými troskami byl i polský architekt Simon Wiesenthal, který přežil pět koncentráků. Sotva se trochu zotavil, vrhl se na lov viníků vyvraždění šesti milionů Židů.
V těchto dnech přitom vrcholí zpracování rozsáhlého archivu, na kterém tento muž pracoval zhruba 50 let. Wiesenthalova práce pomohla dopadnout skoro tisícovku nacistických válečných zločinců. Mezi nimi byl třeba Adolf Eichmann – muž zodpovědný za deportace milionů Židů byl v roce 1961 v Izraeli odsouzen k trestu smrti a o rok později byl oběšen.
Ke spravedlnosti přivedla Wiesenthalova práce i velitele Treblinky či Sobiboru Franze Stangla nebo sadistickou dozorkyni Hermine Braunsteinerovou, zvanou „kobyla z Majdanku“.
Někteří ale Wiesenthalovi dokázali uniknout: mezi nimi třeba „bílý anděl“ z Osvětimi Josef Mengele, který pravděpodobně zemřel v roce 1979 v Brazílii, či Alois Brunner, jenž za války poslal do plynových komor nejméně 140 tisíc Židů. Brunner zemřel v roce 2009 nebo 2010 v syrském Damašku, kde se dlouhá léta skrýval.
Wiesenthal spolupracoval se CIA, KGB i Mossadem, poslední roky před svou smrtí ale strávil v malé vídeňské pracovně obklopen svými spolupracovníky. Později se však koordinace lovu na nacisty přesunula za okna jiného nenápadného domu - Wiesenthalovo centrum nyní sídlí v Jeruzalémě.
Vede ho Američan Efraim Zuroff, jeden z Wiesenthalových žáků. Podle něho už třičtvrtě století po válce zbývá jen zlomek nacistických zločinců, a to hlavně v Německu.
- Stovky nacistů hledaných pro válečné zločiny přitom utekly po druhé světové válce do Latinské Ameriky, hlavně do Argentiny, Chile, Paraguaye a Brazílie.
Po odsouzení Demjanjuka němečtí žalobci znovu otevřeli stovky vyšetřování
Dostat zločince před soud je v Německu jednodušší po verdiktu z roku 2011 nad bývalým dozorcem v koncentračním táboře Johnem Demjanjukem. Soud za dostačující důkaz uznal skutečnost, že Demjanjuk sloužil ve vyhlazovacím táboře nebo ve vražedném komandu.
Za podíl na vraždách téměř 28 tisíc Židů dostal pět let vězení, do něho ovšem nenastoupil kvůli vysokému věku a špatnému zdravotnímu stavu. Do tohoto přelomového rozsudku platilo, že každému obviněnému museli prokázat konkrétní zločin.
Kdo jsou další nejhledanější zločinci podle Centra Simona Wiesenthala?
• Gerhard Sommer, bývalý podporučík 16. divize SS. V roce 2005 byl v nepřítomnosti odsouzen k doživotí za masakr 560 italských civilistů v roce 1944 v toskánské vesnici Sant'Anna di Stazzema.
• Sören Kam, někdejší člen obrněné divize SS Viking. Obviněn z únosu dánského novináře Carla Henrika Clemmensena v roce 1943. Žurnalista byl zavražděn osmi kulkami vypálenými z několika zbraní a jeho tělo bylo nalezeno severně od Kodaně.
• Theodor Szehinskij, člen stráže SS v koncentračních táborech Gross Rosen, Sachsenhausen a ve Varšavě. Aktivně se podílel na perzekuci civilních vězňů. Žije v USA, kde zůstal i poté, co tady po odejmutí občanství rozhodli o jeho deportaci, žádná jiná země ho ale nechce přijmout.
• Michail Gorškov, pracoval jako překladatel pro gestapo v Bělorusku, je spojovaný s masovým vyvražďováním Židů v běloruském Slutsku.
• Algimantas Dailide, působil jako člen Litevské bezpečnostní policie, je údajně odpovědný za zatýkání a popravy Židů. Litevské soudy ho odsoudily k pěti letům vězení za dopadení 12 Židů, kteří uprchli z ghetta ve Vilniusu, nacisté je následně všechny popravili. Trest mu byl ale kvůli vysokému věku odpuštěn.
• Helmut Oberlander, podle Wiesenthalova střediska se podílel na masovém vraždění Židů na jihu Ukrajiny jako člen 10. operačního oddílu.
