Federální soud v USA pustil bezpodmínečně na svobodu Johna Hinckleyho, který se v roce 1981 pokusil zastřelit tehdejšího prezidenta Ronalda Reagana. Hinckley žil od roku 2016 pod kontrolou úřadů v domě své matky. Předchozích 35 let strávil na uzavřeném oddělení psychiatrické nemocnice. Reaganova nadace rozhodnutí justice kritizovala. Podle velvyslance v USA Hynka Kmoníčka přichází rozhodnutí v nevhodné době.
Atentátník na Reagana vyšel na svobodu. Amerika na to kouká s rozpaky
K činu došlo 30. března 1981. Když z washingtonského hotelu Hilton vyšel čtyřicátý americký prezident Ronald Reagan, padlo šest výstřelů. Reagan byl vážně zraněn, stejně jako další tři lidé, všichni útok přežili. Střelce policie zatkla.
Šestadvacetiletý John Hinckley tehdy vypověděl, že vraždou prezidenta chtěl ohromit Jodie Fosterovou. Obsesivní vztah k tehdy dospívající herečce si vytvořil po zhlédnutí filmu Taxikář. Scorseseho snímek pracuje i s motivem atentátu na politika.
Žaloba na Hinckleyho měla třináct bodů, soud ho však následně uznal nevinným pro nepříčetnost a nařídil léčení. Diagnóza zněla narcisismus, psychotická porucha a hraniční porucha osobnosti.
Změna zákonů
„Na Ameriku to zapůsobilo zejména v legální sféře. Poté, co byl uznán nevinným z důvodu nepříčetnosti, se začaly postupně měnit zákonné úpravy v několika amerických státech tak, aby toto příště v zásadě nebylo možné,“ podotýká český velvyslanec.
Muž pak strávil v psychiatrické nemocnici pětatřicet let, přičemž se jeho režim do propuštění v roce 2016 postupně zmírňoval. „Mám velké obavy. Doufám, že jeho propuštění je správné a že nikomu dalšímu neublíží,“ říká člen Reaganovy ochranky Joe Mann.
Pobouření
Hinckley se po pobytu v psychiatrické nemocnici přestěhoval k matce do Virginie, kde žil až dosud pod kontrolou a s řadou omezení. O jeho úplném osvobození soud rozhodl v září, rozhodnutí pak potvrdil letos 1. června. „Už není duševně nemocný. Už není nebezpečný. Celý jeho život je teď o hledání spásy. V soudní síni jsme vyjádřili hlubokou lítost,“ uvedl obhájce Hinckleyho Harry Levine.
S propuštěním nesouhlasí Prezidentská nadace a institut Ronalda Reagana. „Jsme zásadně proti jeho propuštění do společnosti, kde se podle všeho bude snažit vydělávat na své neblahé proslulosti,“ uvedla v prohlášení.
Kromě pobouření to však podle Kmoníčka nevyvolalo u zpravodajských nebo tajných složek žádné reakce. „Protože všichni víme, že při tom atentátu byl prezident zasáhnut pouze odraženou střelou, že jeho jedinou skutečně smrtelnou obětí byl tiskový sekretář James Brady, který byl do konce svého života paralyzován a zemřel 33 let po atentátu,“ podotýká s tím, že obecné mínění v USA je, že Hinckley by měl setrvat tam, kde byl. Celkové reakce společnosti jsou negativní.
Špatné načasování
Rozsudek přišel také ve chvíli, kdy se řeší další velká kauza. A to ohledně ochrany členů nejvyššího soudu spojených států. „Až dosud nedostávali žádnou ochranu, nakonec tedy Kongres rozhodl, že budou chráněni tajnou službou,“ podotkl Kmoníček s tím, že 28 vládních demokratických poslanců hlasovalo proti.
„Nikoliv proti poskytování ochrany soudcům nejvyššího soudu, ale že právě naopak chtěli, aby se ochrana rozšířila i na normální federální soudce, protože i loni tady došlo k několika úspěšným či neúspěšným pokusům o vraždy federálních soudců,“ podotýká velvyslanec s tím, že rozhodnutí přichází v „politicky v hodně necitlivém momentu.“
Hinckley plánuje koncerty
V posledních letech se Hinckley věnuje hudbě a plánuje dokonce koncertní turné. „Velké díky všem, kteří mi pomohli k mému bezpodmínečnému propuštění. Byla to dlouhá a podivná cesta. Teď je čas na rock and roll,“ napsal na svém Twitteru.
Spojené státy americké pamatují řadu atentátů na své prezidenty, přičemž jejich smrtí skončily ve čtyřech případech. Naposledy se tak stalo 22. listopadu 1963, kdy John Fitzgerald Kennedy svým zraněním podlehl v jednu odpoledne v nemocnici v Dallasu.