Atentátník na Reagana vyšel na svobodu. Amerika na to kouká s rozpaky

Nahrávám video
Horizont ČT24: John Hinckley je na svobodě
Zdroj: ČT24

Federální soud v USA pustil bezpodmínečně na svobodu Johna Hinckleyho, který se v roce 1981 pokusil zastřelit tehdejšího prezidenta Ronalda Reagana. Hinckley žil od roku 2016 pod kontrolou úřadů v domě své matky. Předchozích 35 let strávil na uzavřeném oddělení psychiatrické nemocnice. Reaganova nadace rozhodnutí justice kritizovala. Podle velvyslance v USA Hynka Kmoníčka přichází rozhodnutí v nevhodné době.

K činu došlo 30. března 1981. Když z washingtonského hotelu Hilton vyšel čtyřicátý americký prezident Ronald Reagan, padlo šest výstřelů. Reagan byl vážně zraněn, stejně jako další tři lidé, všichni útok přežili. Střelce policie zatkla.

Šestadvacetiletý John Hinckley tehdy vypověděl, že vraždou prezidenta chtěl ohromit Jodie Fosterovou. Obsesivní vztah k tehdy dospívající herečce si vytvořil po zhlédnutí filmu Taxikář. Scorseseho snímek pracuje i s motivem atentátu na politika.

Žaloba na Hinckleyho měla třináct bodů, soud ho však následně uznal nevinným pro nepříčetnost a nařídil léčení. Diagnóza zněla narcisismus, psychotická porucha a hraniční porucha osobnosti.

Změna zákonů

„Na Ameriku to zapůsobilo zejména v legální sféře. Poté, co byl uznán nevinným z důvodu nepříčetnosti, se začaly postupně měnit zákonné úpravy v několika amerických státech tak, aby toto příště v zásadě nebylo možné,“ podotýká český velvyslanec.

Muž pak strávil v psychiatrické nemocnici pětatřicet let, přičemž se jeho režim do propuštění v roce 2016 postupně zmírňoval. „Mám velké obavy. Doufám, že jeho propuštění je správné a že nikomu dalšímu neublíží,“ říká člen Reaganovy ochranky Joe Mann.

Pobouření

Hinckley se po pobytu v psychiatrické nemocnici přestěhoval k matce do Virginie, kde žil až dosud pod kontrolou a s řadou omezení. O jeho úplném osvobození soud rozhodl v září, rozhodnutí pak potvrdil letos 1. června. „Už není duševně nemocný. Už není nebezpečný. Celý jeho život je teď o hledání spásy. V soudní síni jsme vyjádřili hlubokou lítost,“ uvedl obhájce Hinckleyho Harry Levine.

S propuštěním nesouhlasí Prezidentská nadace a institut Ronalda Reagana. „Jsme zásadně proti jeho propuštění do společnosti, kde se podle všeho bude snažit vydělávat na své neblahé proslulosti,“ uvedla v prohlášení.

Kromě pobouření to však podle Kmoníčka nevyvolalo u zpravodajských nebo tajných složek žádné reakce. „Protože všichni víme, že při tom atentátu byl prezident zasáhnut pouze odraženou střelou, že jeho jedinou skutečně smrtelnou obětí byl tiskový sekretář James Brady, který byl do konce svého života paralyzován a zemřel 33 let po atentátu,“ podotýká s tím, že obecné mínění v USA je, že Hinckley by měl setrvat tam, kde byl. Celkové reakce společnosti jsou negativní.

Špatné načasování

Rozsudek přišel také ve chvíli, kdy se řeší další velká kauza. A to ohledně ochrany členů nejvyššího soudu spojených států. „Až dosud nedostávali žádnou ochranu, nakonec tedy Kongres rozhodl, že budou chráněni tajnou službou,“ podotkl Kmoníček s tím, že 28 vládních demokratických poslanců hlasovalo proti.

„Nikoliv proti poskytování ochrany soudcům nejvyššího soudu, ale že právě naopak chtěli, aby se ochrana rozšířila i na normální federální soudce, protože i loni tady došlo k několika úspěšným či neúspěšným pokusům o vraždy federálních soudců,“ podotýká velvyslanec s tím, že rozhodnutí přichází v „politicky v hodně necitlivém momentu.“

Hinckley plánuje koncerty

V posledních letech se Hinckley věnuje hudbě a plánuje dokonce koncertní turné. „Velké díky všem, kteří mi pomohli k mému bezpodmínečnému propuštění. Byla to dlouhá a podivná cesta. Teď je čas na rock and roll,“ napsal na svém Twitteru.

Spojené státy americké pamatují řadu atentátů na své prezidenty, přičemž jejich smrtí skončily ve čtyřech případech. Naposledy se tak stalo 22. listopadu 1963, kdy John Fitzgerald Kennedy svým zraněním podlehl v jednu odpoledne v nemocnici v Dallasu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 50 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...