Jednoho z prvních zatčených odbojářů po atentátu na Heydricha nacisté nezlomili

3 minuty
Události: Příběh Jaroslava Valenty
Zdroj: ČT24

Bezprostředně po útoku na Reinharda Heydricha zesílil teror. Už 27. května 1942 nacisté zakázali noční vycházení. Na výsadkáře vypsali odměnu milion říšských marek. V prvních dnech zadrželi množství nevinných lidí coby rukojmí. Do rukou gestapa padli i první odbojáři. Mezi prvními se za mříže dostal člen protinacistického odboje ÚVOD Jaroslav Valenta.

Bylo jen pár hodin po atentátu na Heydricha, gestapo a policisté už prohledávali byty po celé Praze. Začalo zatýkání a vraždění.

V půl páté ráno osmadvacátého května 1942 gestapo prohledávalo i byty v domě v ulici 5. května v pražských Nuslích. U manželů Šimsových byl v tu dobu Jaroslav Valenta. Předložil sice falešný průkaz totožnosti, v bytě ale nebyl hlášen. Navíc byt patřil již zatčenému odbojáři Jaroslavu Šimsovi. Gestapo proto Valentu zatklo.

Že jde právě o jednoho z čelných představitelů Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD), zjistili až při identifikaci. „Byla to víceméně náhodná záležitost, že byl takhle dopaden, a gestapo to mělo za velký úspěch,“ vysvětluje badatel Jaroslav Čvančara. 

V pracovně Jaroslava Šimsy, který byl v tu dobu už v koncentračním táboře Dachau, Valenta šifroval depeše a přepisoval je. Nějaký čas tam ukrýval i ilegální vysílačku a vodil další odbojáře. Po zatčení se ho gestapo snažilo zlomit všemi možnými prostředky.

Jeden z nejtvrdších odbojářů

Proto byli zatčeni také Valentovi rodiče, jen pár hodin po jeho zatčení. Před jeho očima je oba zavraždili na Kobyliské střelnici. Ani to ho nezlomilo. 

„Domnívám se, že to byl jeden z nejtvrdších lidí a že ani tohle s ním nehlo, prostě odnášel si svá tajemství do hrobu,“ říká Čvančara.

Po zatčení se Valenta několikrát pokusil spáchat sebevraždu, aby se vyhnul mučení a nehrozilo prozrazení jeho kontaktů v odboji. „Protože si byl vědom, že je nositelem důležitých informací, že zná kontakt třeba na parašutisty, tak chtěl spáchat sebevraždu. Běžel třeba hlavou proti zdi nebo skočil ze schodů v Pečkárně,“ vypráví historik Vlastislav Janík, ředitel oblastního muzea Brandýs nad Labem. 

Nacisté Valentu nezlomili a nikoho neprozradil. Pět měsíců po zatčení ho zavraždili v Mauthausenu, jako jednoho z téměř tří set československých vlastenců, příbuzných a spolupracovníků parašutistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sledujte„Výrazná osobnost a bojovník za svobodu.“ Lidé se rozloučili s kardinálem Dukou

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě se v sobotu lidé naposledy rozloučili s kardinálem Dominikem Dukou. Posledního rozloučení se účastnil prezident Petr Pavel i jeho předchůdci Miloš Zeman a Václav Klaus. Přijely také církevní delegace ze sousedních zemí. Podle arcibiskupa Jana Graubnera byl Duka výraznou osobností a bojovníkem za pravdu a svobodu.
10:00AktualizovánoPrávě teď

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
před 2 hhodinami

Města oživují vánoční výzdobu. Chystají světelná bludiště nebo fotopointy

Řada českých měst chystá novou podobu vánoční výzdoby. Přicházejí s dlouhodobě využitelnými světelnými dekoracemi a nápaditými interaktivními instalacemi. A to přesto, že rozpočty v mnoha případech zůstávají stejné jako loni. Podle ředitelky příspěvkové organizace Brána Jihlavy Soni Krátké se tak daří s výdaji pracovat efektivněji. Část výzdoby město využije celoročně nebo v dalších letech a díky tomu pak může každý rok nakupovat nové prvky.
před 3 hhodinami

Na konci září žilo v Česku legálně 1,1 milionu cizinců, jejich počet vzrostl

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.
před 5 hhodinami

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 21 hhodinami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 21 hhodinami

Skopeček byl zvolen místopředsedou sněmovny

Dalším místopředsedou sněmovny se stal kandidát ODS Jan Skopeček, Olga Richterová (Piráti) v tajné volbě neuspěla. Jedna ze čtveřice pozic zůstala neobsazená. Zájem o post má i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale zatím kandidovat nemůže, protože stále vykonává ministerskou pozici. Poslanci ve funkcích zároveň potvrdili nově zvolené předsedy výborů. Dosavadní vládní strany oznámily, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Babiš dostal podle přiznání od svých firem přes 477 milionů, píší Seznam Zprávy

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.
včera v 12:33
Načítání...