Kuvajt za půl roku odebral občanství 42 tisícům lidí, píše server France24 a další média. Nový kuvajtský vládce, emír Mišal al-Ahmad al-Džábir as-Sabáh, zahájil „očistu společnosti“ honem na cizince, kteří podle úřadů občanství získali nelegálně, změny se ale dotkly i opozice, známých osobností či manželek Kuvajťanů. Se ztrátou státní příslušnosti přišli lidé o přístup k základním právům.
Nový monarcha se dostal k moci předloni v prosinci. Od té doby bohatý arabský stát – dlouho známý jako jediný polodemokratický člen Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC) – čím dál tím víc tíhne k autoritářství, píše web Amwaj.media.
Vládce zdůraznil, že nedopustí „vykořisťování demokracie za účelem zničení státu“. Loni nechal na dobu neurčitou rozpustit parlament a oznámil změnu ústavy, údajně za účelem ukončení politického patu, který podle něj paralyzoval zemi po dekády, uvádí France24.
Kuvajt se dlouhodobě staví proti zahraničním investicím. Zejména parlament v minulosti bránil novým projektům, podotýká web al-Monitor. V roce 2008 například odmítl společný podnik na výrobu chemikálií v hodnotě 17,4 miliardy dolarů mezi americkou společností Dow Chemical a kuvajtskou Petrochemicals Industries Company. Parlament tehdy tvrdil, že jde o plýtvání veřejnými prostředky.
Vlna represí
Někteří Kuvajťané doufali, že rozpuštění Národního shromáždění pomůže překonat obchodní překážky, sílící autoritářství v zemi ale nemusí znamenat pro zahraniční investice nic dobrého, upozorňuje al-Monitor. Několik lidí, kteří razantní kroky nového emíra odmítli, bylo zatčeno a několik poslanců stíháno v rámci vlny represí, kterou kritizovali lidskoprávní aktivisté včetně organizace Amnesty International.
Na 42 tisíc lidí také přišlo o občanství. Dosud byl přitom takový krok v zemích Perského zálivu spíše ojedinělý, navíc na základě soudního rozhodnutí. V minulosti se jednalo třeba o politické rivaly nebo o podezřelé z terorismu, jako byly osoby zadržované na americkém Guantánamu, připomíná France24.
Kuvajtská vláda začala prosazovat změny zákona o státní příslušnosti z roku 1959 loni v září. V prosinci pak byla odsouhlasena novela umožňující odejmutí občanství za „nemravnost, nepoctivost nebo za jednání směřující k ohrožení bezpečnosti státu, včetně kritiky emíra či náboženských osobností“.
O tom, kdo má nárok na to být Kuvajťanem, rozhoduje takzvaný nejvyšší výbor, kterému předsedá ministr vnitra. Každý týden jsou jména těch, kdo jsou zbaveni státní příslušnosti, zveřejňována, takže Kuvajťané s obavami procházejí seznamy, zda v nich nenaleznou svoje jméno, případně své příbuzné, upozornil list The Financial Times (FT).
Legislativní změna se týká i známých osobností včetně umělců či aktivistů. V poslední době vláda zbavila občanství třeba známého islámského kazatele Nabila al-Awadiho a novináře Mubaraka al-Omaira, kampaň by ale mohla zasáhnout i bývalého národního brankáře a kazatele Ahmada al-Tarabulsiho, zmiňuje web The New Arab.
Povinné testy DNA
Kuvajtská vláda navíc vydala novou ministerskou rezoluci, která povoluje používání pokročilých vědeckých metod – včetně DNA a biometrické analýzy – při rozhodování o udělení, zrušení, potvrzení nebo odebrání kuvajtského občanství, informoval server Gulf News.
Cílem nařízení je podle úřadů zvýšit přesnost a integritu procedur týkajících se občanství prostřednictvím moderních technologií.
K určení způsobilosti k získání kuvajtské národnosti tak bude povoleno použití testování DNA a biometrických údajů, jako jsou otisky prstů, rozpoznávání obličeje a skenování duhovky. Žadatelé budou muset povinně podstoupit testování ve střediscích určených a certifikovaných ministerstvem vnitra, píše Gulf News s odkazem na místní média.
Vzorky DNA mohou být odebírány z různých zdrojů, včetně krve, slin, vlasů, kostí a moči. Doporučení pak budou předložena nejvyššímu výboru. Kuvajtští činitelé tvrdí, že tento krok je klíčový k dodržení závazku země zajistit „transparentnost, přesnost a zákonný řádný proces ve věcech národní identity“, doplňuje Gulf News.
„Bezprecedentní rozsah opatření“
Jen během letošního 6. března bylo v zemi zbaveno občanství 464 lidí, včetně dvanácti osob obviněných z „nezákonného“ držení dvojího občanství a 451 lidí údajně vinných z „padělání a podvodu“, napsal al-Monitor.
„Rychlost těchto opatření a rozsah počtu zasažených lidí je v Kuvajtu bezprecedentní. Vláda postupuje nahodilým způsobem,“ uvedla pro France24 výzkumnice Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS) Claire Beaugrandová z Univerzity Paříž IX.
Země neumožňuje mít dvojí občanství, takže ti, kdo získají kuvajtské občanství, se musí vzdát své původní národnosti. Problém je takové opatření zejména pro ženy, které byly naturalizovány poté, co se provdaly za Kuvajťana. Ve chvíli, kdy přišly o občanství, ztratily přístup k základním právům, jako je státní bezplatná zdravotní péče. Jejich děti také nemohou navštěvovat státní školy.
Podle FT představují ženy, které se vzdaly předchozího občanství, aby se mohly stát Kuvajťankami, asi dvě třetiny osob, jež ztratily státní příslušnost.
Po mohutné vlně kritiky ze strany kuvajtské veřejnosti vláda v prosinci ujistila osoby legálně naturalizované sňatkem, že jejich důchody a další výhody budou obnoveny. Stát jim poté vystavil občanské průkazy, v nichž se píše, že by „měly být považovány za Kuvajťany“. Kabinet také zřizuje výbor, který se má zabývat peticemi od lidí, kteří mají pocit, že byli neprávem zbaveni občanství, uvádí FT.
Osoby bez kuvajtského občanství nesmí vlastnit pozemky nebo držet většinový podíl ve firmě. Někteří lidé, kteří přišli o státní příslušnost, uvedli, že jim úřady omezily přístup k účtu v bance, případně přišli o řidičský průkaz. Lidé bez státní příslušnosti také nemohou pracovat ve státní sféře.
FT popsal příběh kuvajtského podnikatele Faisala, jemuž bez uvedení důvodu na letišti zabavili pas, když se chystal odcestovat. Jeho otec, naturalizovaný Kuvajťan, rovněž přišel o občanství.
Opatření má dopad i na seniory. Podle kuvajtského listu al-Rai byly těm, kteří získali občanství na základě klauzule o „mimořádných službách“, zmrazeny důchody.
Sto tisíc lidí bez základních práv
Nový zákon míří podle kritiků rovněž na politickou opozici. „V Kuvajtu se proslýchá, že hrozba správního řízení proti ‚podvodným‘ naturalizacím má za cíl zastrašit lidi z kmenového prostředí, kteří tvořili živnou půdu parlamentní opozice, již úřady považují za ‚neloajální‘,“ poznamenala Beaugrandová.
V Kuvajtu pobývá dlouhodobě asi sto tisíc lidí bez státní příslušnosti. Takzvaní Bedoonové, kteří jsou potomky nomádských kmenů, nikdy neprokázali, že jsou občany Kuvajtu, a tak žijí po mnoho generací mimo zákon, vysvětluje výzkumnice. Žádosti těchto osob o státní občanství vyřizuje konkrétní instituce, která je nepovažuje za občany ani za legální cizince, takže nemají přístup k sociálnímu systému ani politickým či ekonomickým právům.
Loni v červnu kuvajtské ministerstvo vnitra zastavilo vydávání a obnovování cestovních dokladů – dočasných pasů, které dříve používali Bedoonové a další jednotlivci bez státní příslušnosti pro humanitární cesty, včetně lékařského ošetření a studia v zahraničí. Mnoho lidí včetně studentů se stipendiem tak zůstalo uvězněno v zemi.
Vláda mluví o „uneseném“ Kuvajtu
Emír v březnu striktní kampaň hájil s tím, že dotyční, kteří získali občanství nelegálně nebo ohrožují národní bezpečnost, „zde nemají místo“. Vládce hovořil o národním úsilí „navrátit Kuvajt jeho právoplatným lidem, bez nečistot“, píše New Arab. Monarcha při této příležitosti odmítl nařčení z nespravedlnosti a ocenil práci nejvyššího výboru. „Vyřizování spisu o občanství se děje v rámci zákona, stranou od politiky,“ tvrdil emír.
Kuvajtská vláda argumentuje mimo jiné tím, že „zahraniční zločinci“ využívají štědré sociální dávky určené pro Kuvajťany, za což by je měl stihnout trest. Ministr vnitra Sheikh Fahad al-Yousef letos na jaře v kuvajtské televizi Alrai prohlásil, že Kuvajt byl „unesen“ jinými národnostmi, které jsou cizí, protože mají jiný jazyk či sociální vztahy a mohly by „podkopat autentickou povahu“ kuvajtské společnosti.
Vláda podle France24 dokonce provozuje telefonní linku, kde mají lidé hlásit osoby s dvojím státním občanstvím a ty podezřelé z falšování dokladů za účelem získání státní příslušnosti.
Snaha ulevit státu
Kabinet zároveň hájí svou tvrdou politiku potřebou snížit státní výdaje v době, kdy hospodářství země závislé na prodeji ropy stagnuje. Podle expertů se zřejmě Kuvajt snaží vyhnout škrtům a diverzifikaci ekonomiky.
„Kuvajtská ekonomika je závislá na příjmech z vývozu ropy, nikoli na daňových příjmech placených občany. Víc občanů znamená, že dostupné příjmy z vývozu ropy je třeba rozdělit mezi větší počet lidí. V důsledku toho platí, že čím méně občanů, tím menší fiskální tlak na stát. V tom se Kuvajt velmi liší od zemí, ve kterých noví občané platí daně a obvykle nejsou dlouhodobou zátěží pro stát,“ uvedl pro Amwaj.media profesor Michael Herb ze státní univerzity v americké Georgii.
Kritici z řad aktivistů ale varují, že kampaň postrádá řádný proces, navíc je podle nich silně zpolitizovaná a má značné dopady na nejzranitelnější skupiny obyvatel Kuvajtu, včetně žen, disidentů a komunit bez státní příslušnosti. Pozorovatelé jsou podle serveru Amwaj.media přesvědčeni, že kdyby fungoval parlament, nejspíš by využil své pravomoci k tomu, aby legislativní změny zpochybnil, případně i zablokoval.
Vztahy s USA
„Kuvajťané se dříve mobilizovali, aby bránili své demokratické instituce, a vnější mocnosti zasáhly, aby je podpořily,“ řekla FT Kristin Smith Diwanová z Arabského institutu států Perského zálivu ve Washingtonu. „Dnes jsou Kuvajťané zastrašováni zrušením občanství a Spojené státy mlčí,“ konstatovala odbornice.
„Přestože právo na národnost patří mezi základní lidská práva, mezinárodní společenství zjevně nemá chuť postavit se Kuvajtu,“ poznamenala Diwanová.
Kuvajt je považován za významného spojence Spojených států. Obě země udržují úzké vojenské partnerství od roku 1991, kdy USA zahájily válku v Perském zálivu s cílem vyhnat irácká vojska poté, co do země vtrhl irácký diktátor Saddám Husajn. V té době bylo v Kuvajtu rozmístěno přibližně 13,5 tisíce amerických vojáků.
