Kuvajtské bohatství začíná vysychat, příjmy z ropy prudce klesají

Když v roce 2016 tehdejší kuvajtský ministr financí Anas Sálih varoval, že nastal čas snížit výdaje a připravit se na život po ropě, setkal se s posměchem od obyvatel, kteří vyrůstali na zdánlivě nekonečném toku petrodolarů. O čtyři roky později ale jedna z nejbohatších zemí světa nemá dost peněz na pokrytí výdajů a prudký pokles cen energií vyvolává otázky ohledně dalšího fungování států v Perském zálivu, píše agentura Bloomberg.

Sálih už je dávno pryč. Jeho nástupkyně Marjam Akílová odešla v lednu, dva týdny poté, co navrhla, aby země restrukturalizovala platy ve veřejném sektoru, které jsou největší přítěží státních financí. Její nástupce Barák Šítán minulý měsíc varoval, že Kuvajt nemá dost hotovosti, aby byl schopen vyplácet platy i po říjnu.

Země v Perském zálivu si desítky let kupovaly věrnost lidu státní štědrostí. Příjmy z ropy však prudce klesají a země směřují k okamžiku ekonomického zúčtování, protože se jim nedaří upravit svoji rozhazovačnost v souladu s propadem příjmů. To obnovilo debatu o budoucnosti těchto zemí.

Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) se sice podařilo dostat ceny ropy z letošního historického propadu, ale cena 40 USD za barel je stále nízká. Navíc hrozí, že pandemie způsobená novým koronavirem a přesun k obnovitelným zdrojům energie udrží ceny nízko.

Saúdská Arábie omezuje výhody a zavádí daně. Bahrajn a Omán, které mají méně rezerv, si půjčují a hledají podporu u bohatších sousedů. Spojené arabské emiráty se diverzifikují a Dubaj se stává logistickým a finančním centrem.

V Kuvajtu ale patová situace mezi zvoleným parlamentem a vládou, jejíž premiér je jmenován emírem, způsobila politický chaos. Zákonodárci zmařili plány na přerozdělení státních dávek a zablokovali návrh na vydání dluhu. Vláda téměř vyčerpala svá likvidní aktiva, takže země asi nebude schopna pokrýt rozpočtový deficit, který by letos měl dosáhnout téměř 46 miliard USD (jeden bilion korun).

Kuvajt patřil mezi nejdynamičtější státy Perského zálivu

Kuvajt se v 70. letech zařadil mezi nejdynamičtější státy Perského zálivu, s otevřeným parlamentem, podnikatelským dědictvím a vzdělanými lidmi. Krach neformálního akciového trhu v roce 1982 však otřásl kuvajtskou ekonomikou a přišel ve stejnou dobu, jako nestabilita způsobená téměř deset let trvající válkou mezi Íránem a Irákem. Po válce v Perském zálivu v roce 1991 Kuvajt začal masivně utrácet kvůli obnově země.

Kuvajt stále spoléhá na ropu, která se na jeho příjmech podílí 90 procenty. Stát zaměstnává 80 procent pracujících Kuvajťanů, kteří vydělávají více než pracující v soukromém sektoru. Příspěvky na bydlení, pohonné hmoty a potraviny mohou pro průměrnou rodinu činit v průměru 2000 dolarů (44 400 korun) měsíčně. Platy a podpory tvoří tři čtvrtiny výdajů státu, který od poklesu cen ropy v roce 2014 směřuje k sedmému rozpočtovému deficitu za sebou. 

Kuvajt má spoustu peněz, ty jsou ale ukryty v nerozbitném fondu. Ten je čtvrtým největším státním fondem na světě, podle odhadu má 550 miliard USD (12,2 bilionu korun). Možnost, že by země sáhla do Fondu pro budoucí generace, který byl vytvořen, aby zajistil prosperitu po vyčerpání ropy, se ale jeví jako kontroverzní záležitost. Někteří Kuvajťané tvrdí, že čas už nadešel. Kritici však varují, že bez diverzifikace ekonomiky a tvorby pracovních míst by úspory došly za 15 až 20 let.

Bezvýchodná situace podkopává důvěru investorů

Státní investiční fond už přišel se záchranou, když v minulých týdnech koupil od ministerstva financí majetek za více než sedm miliard amerických dolarů. Parlament schválil plán, podle kterého se po dobu rozpočtového deficitu zastaví převod deseti procent příjmů z ropy do fondu. To představuje dalších 12 miliard dolarů. Stále to však není dost na pokrytí rozpočtového schodku. Na to si vláda bude muset půjčit. Po emisi eurobondů v roce 2017 však skončila platnost zákona o veřejném dluhu.

Varování ministra Šítána přišlo poté, co se neúspěšně pokusil přesvědčit zákonodárce, aby podpořili plány na půjčku v objemu 65 miliard amerických dolarů. Jeho požadavek ale přišel ve stejné době jako řada korupčních skandálů, z nichž některé zahrnují vyšší členy vládnoucí rodiny. Zákonodárci proto před zvyšováním dluhu požadovali, aby vláda zatočila s korupcí.

Šítán je čtvrtým ministrem financí za poslední čtyři roky. Od roku 2006 se v Kuvajtu uskutečnily volby sedmkrát a vystřídalo se 16 vlád.

Bezvýchodná situace podkopává důvěru investorů. Šéf společnosti pro politickou a finanční komunikaci Bensirri Faváz Sirrí dodává, že hlavním problémem je víra, že Kuvajt bude bohatý věčně. „Nikdo nemá politický kapitál, aby lidem v Kuvajtu řekl, že pokud nepodpoříme změnu, tak večírek brzy skončí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bydlení v EU za dekádu zdražilo o desítky procent. Nejvíce si připlatí Maďaři

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.
před 14 hhodinami

Auta je nesmí prorazit. V Liberty se opět rozjela výroba svodidel

Výroba svodidel se v huti Liberty po delší pauze znovu rozjela jako jedna z prvních. Svodidla je nutné nejprve vyválcovat, poté vytvarovat a nakonec pozinkovat. Pracovníci přitom nevyrábějí jen je samotná, ale vytvářejí také matematické modely, které jim pomáhají zjistit dopady srážky vozidel s těmito ochrannými prvky na silnicích. Vozidlo totiž nesmí prorazit žádný podélný prvek ani se dostat za svodidlo, vysvětlil konstruktér Radim Žídek, který jako jeden z mála v huti zůstal pracovat.
před 21 hhodinami

Na den reaktorovým fyzikem. Vysoké školy se v dětech snaží vzbudit zájem o jádro

Zejména kvůli plánované výstavbě jaderných bloků v Dukovanech a vývoji malých modulárních reaktorů bude Česko potřebovat další odborníky v jaderné energetice, kterých je už nyní nedostatek. Na situaci se snaží reagovat vysoké technické školy a nabízejí například nové studijní obory. Umožňují také středoškolákům vyzkoušet si v předstihu, zda by je práce v tomto sektoru zajímala.
14. 5. 2025

Evropská banka pro obnovu a rozvoj zhoršila výhled růstu české ekonomiky

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta, uvedla banka v aktualizovaném výhledu. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
13. 5. 2025Aktualizováno13. 5. 2025

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

Kondice důchodového systému se oproti loňsku lepší

Systém penzí byl další měsíc v lepší kondici než loni. V březnu skončil ve zhruba dvanáctimiliardovém mínusu, což je proti loňsku poloviční deficit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by příjmy a výdaje důchodového účtu mohly být vyrovnané už příští rok.
12. 5. 2025

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
12. 5. 2025
Načítání...