Amnesty International strana 3 z 5

V šest hodin ráno místního času odstartovaly v Etiopii parlamentní volby. Země se zhruba 110 miliony obyvatel je druhým nejlidnatějším státem Afriky a výsledky voleb by mohly mít dopady i za jejími hranicemi, píše agentura Reuters. Loňský odklad hlasování přispěl k vypuknutí několik měsíců trvajícího konfliktu mezi federální vládou a severním regionem Tigraj. Premiér Abiy Ahmed slíbil, že Etiopie i na pokraji občanské války a hladomoru zažije své dosud nejsvobodnější volby –⁠ jejich podmínky ale opozice i Západ nepovažují za zcela regulérní.

Voliči ve Švýcarsku v neděli v referendu odmítli trojici návrhů z oblasti životního prostředí, včetně nového zákona o emisích oxidu uhličitého a zákazu umělých pesticidů. Souhlas naopak vyjádřili s protiteroristickým zákonem, který dává policii větší pravomoci pro nakládání s lidmi podezřelými z terorismu, a s covidovým zákonem, který dává vládě více pravomocí pro boj s pandemií, uvedla agentur Reuters.

V čínské autonomní oblasti Sin-ťiang, která je domovem Ujgurů a dalších muslimských menšin, se podle Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) komunistická vláda dopouští zločinů proti lidskosti. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Politika Pekingu vůči Ujgurům je terčem kritiky z mnoha stran.

Luis Manuel Otero Alcántara je kubánský umělec a disident. V rukou úřadů skončil již několikrát. Na začátku května ho bezpečnostní složky odvezly po osmi dnech protestní hladovky do nemocnice, kde strávil měsíc. Nyní je už venku a vzkázal, že boj za svobodu vyjádřování nevzdá.

Proč o tom mluví až teď? zní častá reakce na zpětné obvinění ze sexuálního násilí. Podle advokátky Lucie Hrdé či forenzní psycholožky a soudní znalkyně Ludmily Čírtkové je to i proto, že si oběť často až zpětně uvědomí, že k násilí vlastně došlo, někteří lidé se zejména k obvinění svých blízkých také musí dlouho odhodlávat. V Česku je situace tím těžší, že podle sociologických studií je společnost k sexuálnímu násilí tolerantní, to se navíc projevuje i nízkými tresty pro usvědčené pachatele. Sexuálnímu násilí a jeho vnímání v Česku se věnoval pořad 90' ČT24.

Čtyři z pěti zemí, kde bylo loni vykonáno nejvíce poprav, se nachází na Blízkém východě. S odkazem na zprávu lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) o tom ve středu informoval zpravodajský web BBC. Ze 483 zaznamenaných poprav v minulém roce bylo 88 procent z nich vykonáno v Íránu, Egyptě, Iráku a Saúdské Arábii, jejich celkový počet ale ve světě poklesl. Organizace tyto země obvinila, že v usmrcování odsouzených „vytrvale a nemilosrdně“ pokračují i navzdory koronavirové pandemii. Mezi 483 usmrcenými bylo šestnáct žen.

Francouzští zákonodárci definitivně schválili návrh zákona o veřejné bezpečnosti, kvůli kterému se ve Francii v posledních měsících opakovaně protestovalo. Konečný souhlas udělila dolní komora parlamentu po úpravě nejkontroverznějšího ustanovení týkajícího se zveřejňování záběrů s policisty.

Lékaři u vězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného po vyšetření na tomografu zjistili, že trpí dvěma vyhřezlými ploténkami. Agentuře Interfax to řekl jeho právník Vadim Kobzev, který se s ním mohl setkat. Navalnyj si ve věznici stěžuje na přetrvávající bolesti zad a nohou. Kobzevova kolegyně Olga Michajlovová řekla po schůzce televizi Dožď, že vězeň ztrácí cit nejen v nohou, ale i v rukou.

Ruský opoziční list Novaja Gazeta řeší svou budoucnost. Jeho redaktoři totiž čím dál častěji čelí výhrůžkám. Podporu médiu vyjádřili například Evropská unie nebo Amnesty International. Navzdory překážkám ale sami novináři dávají najevo, že v Rusku chtějí pracovat dál.

Tisíce žen se v centru Kyjeva zúčastnily pochodu za práva žen, uspořádaného na Mezinárodní den žen. Cílem bylo upozornit veřejnost na domácí násilí, prudce rostoucí v době platných omezení proti šíření nákazy koronavirem. V Polsku při té příležitosti znovu demonstrovali odpůrci přísnějšího potratového zákona, který téměř znemožňuje přerušení těhotenství. Ve Francii pak nejrůznější sdružení opakovaně upozorňují na to, že ženy zůstávají v mnoha ohledech diskriminované.

Malajsie začala s deportací více než tisícovky migrantů zpět do Myanmaru. Učinila tak navzdory několik hodin starému rozhodnutí soudu, který plánovaný návrat dvanácti set uprchlíků pozastavil. Podle odpovědných úřadů mezi vyhoštěnými lidmi nejsou Rohingové ani žadatelé o azyl, píše agentura AFP. Soud svým rozhodnutím vyhověl žádosti dvojice lidskoprávních organizací, které argumentovaly mimo jiné porušováním lidských práv v Myanmaru po nedávném vojenském převratu. Informovala o tom agentura AP.

Běloruští policisté od úterního rána vykonávali domovní prohlídky u členů vedení nezávislého sdružení novinářů, ochránců lidských práv a žurnalistů v různých městech po celé zemi. Uvedl to nezávislý server Tut.by. Podle vyšetřovatelů bylo cílem prohlídek zjistit okolnosti financování protestů, které se od loňského léta snaží přimět autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka k odstoupení.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Prominentní bojovnice za práva žen Ludžajn Hazlúlová byla po téměř třech letech za mřížemi propuštěna v Saúdské Arábii z vězení. S odvoláním na sdělení její rodiny o tom napsala agentura Reuters. Hazlúlová bojovala za právo Saúdských Arabek řídit automobil a za ukončení systému mužského opatrovnictví, který dává mužům právo rozhodovat o záležitostech žen. Podle organizací na ochranu práv a její rodiny byla ve vazbě vystavena mučení. To však Rijád odmítá.

Ve zdech detenčních center v Guantánamu umírali lidé, mezinárodní právo i americké hodnoty. Ohýbání pravidel a mučení neobviněných vězňů ve jménu války proti terorismu odstartovalo na americké vojenské základně na Kubě před takřka dvaceti lety. S krvavým a temným dědictvím se musí vypořádávat už čtvrtý americký prezident. Joe Biden osm let sledoval snahy Baracka Obamy o zavření takzvaného Gitma i jejich selhání. Nyní má šanci ohavnou kapitolu vojenské základny uzavřít sám.

Turecko na základě nového zákona o dohledu nad sociálními sítěmi vydalo zákaz zveřejňování reklamy na sítích Twitter, Pinterest a Periscope. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Podle telekomunikačního úřadu BTK provozovatelé sítí nesplnili pravidlo, podle něhož musejí mít tyto platformy nově místní zastoupení v Turecku. Facebook či YouTube se nařízení podřídily.

Arménské i ázerbájdžánské ozbrojené síly podnikaly během nedávné války v Náhorním Karabachu útoky i na civilní oblasti. Uvádí to zpráva organizace Amnesty International (AI). Podle ní zemřelo během konfliktu nejméně 146 civilistů včetně dětí a seniorů a další stovky utrpěly zranění. Obě strany také při útocích používaly zbraně, které mezinárodní právo zakazuje, píše ve zprávě organizace a žádá okamžité vyšetření událostí. Arménie i Ázerbájdžán obvinění odmítají.

V Íránu poslali na smrt opozičního novináře Rúholláha Zama, který žil několik let v exilu ve Francii a provozoval web kritický k íránské vládě. Zam byl letos v Íránu odsouzen k trestu smrti za podněcování k násilnostem při protivládních protestech na přelomu let 2017 a 2018. Jeho popravu kritizovala mimo jiné organizace Reportéři bez hranic (RSF), která vyjádřila rozhořčení nad „dalším zločinem íránské justice“.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan absolvoval dvoudenní návštěvu Ázerbájdžánu. Dostalo se mu vřelého přivítání s pompézní vojenskou přehlídkou, kterou v Baku uspořádali na počest nedávného vítězství nad Arménií v bojích o Náhorní Karabach. K vidění na ní byly i zbraně českého původu. Ankara v konfliktu Baku podporovala, obě země pojí i ekonomické vazby.

Přes 1600 příslušníků rohingské menšiny, které bangladéšská vláda přesídluje z přeplněných uprchlických táborů, v pátek dorazilo na ostrov Thengar Čár. Informovala o tom agentura AFP. Operaci kritizují organizace pro lidská práva, které poukazují na to, že nízko položený ostrov byl v minulosti pravidelně pod náporem bouří a záplav a je tudíž nevhodný k osídlení.

Nejznámější představitel hongkongského prodemokratického hnutí Joshua Wong byl odsouzen k trestu 13,5 měsíce vězení za loňskou protivládní demonstraci před policejním ústředím v Hongkongu. Spolu s Wongem byli odsouzeni také dva jeho další kolegové – Agnes Chowová dostala desetiměsíční trest a Ivan Lam trest sedm měsíců odnětí svobody, informovala agentura Reuters.

Podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) byly až stovky civilistů zmasakrovány v sílícím konfliktu v severoetiopské oblasti Tigraj. Informovala o tom britská BBC. Kdo za vraždami stojí, zatím jasné není, podle komisařky OSN Michelle Bacheletové se situace v regionu zcela vymyká kontrole. Pokud se potvrdí, že jedna ze stran konfliktu spáchala hromadné vraždy, půjde o válečné zločiny, uvedla.

Polský ústavní soud rozhodl, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu, které až dosud představovalo nejčastější zákonem povolenou výjimku ze zákazu potratů v katolické zemi, odporuje ústavě. Podle kritiků nález ústavních soudců, nominovaných až na jedinou výjimku vládnoucí konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), povede fakticky k úplnému zákazu legálních interrupcí v Polsku. Proti omezení potratů dlouhodobě protestují některé nevládní organizace i část polské opozice.

Evropský parlament pozastavil platnost ocenění myanmarské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij Sacharovovou cenou. Vedení parlamentu jí vyčítá mimo jiné nelidské zacházení s muslimskou menšinou Rohingů. Su Ťij lidskoprávní cenu získala v roce 1990.