Naprosto nepřijatelné je podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové špehování novinářů. Na návštěvě Prahy se tak vyjádřila k závěrům investigativní práce 17 médií, podle nichž vlády několika zemí, včetně Maďarska, tedy členské země EU, zneužily software izraelské společnosti NSO Group nazvaný Pegasus ke sledování reportérů, aktivistů či ochránců lidských práv. Von der Leyenová dodala, že je ještě nutné ověřit, zda k takovému špehování skutečně docházelo.
Svoboda tisku je jednou z klíčových hodnot EU, odsoudila von der Leyenová zprávy o špehování novinářů
Vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové ke zprávám o sledování novinářů (zdroj: ČT24)
Podle investigativní práce nevládní organizace Forbidden Stories se sídlem v Paříži byli s pomocí spywaru Pegasus sledováni novináři, politici, aktivisté za lidská práva nebo významní podnikatelé minimálně v deseti zemích včetně Maďarska.
Média plánují v následujících dnech zveřejnit identitu sledovaných. Jsou mezi nimi údajně i reportéři velkých světových médií, jako je CNN, El País, The New York Times, Reuters, AFP, AP nebo Financial Times.
„Byli jsme překvapeni rozsahem… třeba v Mexiku patnáct tisíc jmen,“ uvedla investigativní novinářka Pavla Holcová, která založila server investigace.cz, jenž se do vyšetřování mezinárodní kauzy zapojil.
Šéfka EK: Naprosto nepřijatelné
K případu se vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na pondělní návštěvě Prahy zdůraznila, že Evropská unie si zakládá na svobodě tisku a médií. Připomněla, že právě svoboda projevu patří k unijním pilířům. „Musí se to ověřit, ale pokud tomu tak skutečně je, je to naprosto nepřijatelné,“ prohlásila.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó mezitím podle zpravodajského portálu Telex.hu popřel, že by kabinet premiéra Viktora Orbána takový software ke sledování novinářů a aktivistů využíval.
Ředitel tajné služby IH, která podléhá maďarskému ministerstvu zahraničí, podle Szijjártóa vyloučil, že jeho úřad s Pegasem pracoval. Dal také najevo ochotu poskytnout bezpečnostnímu výboru parlamentu v této věci informace.
Horizont: Vlády různých zemí prý špehovaly novináře pomocí programu izraelské firmy (zdroj: ČT24)
Kauza má počátek v Izraeli
Sledování saúdských a emirátských disidentů, mexických a maďarských reportérů nebo Amnesty International má počátek ve věžáku v izraelské Herzliji, kde sídlí autor programu Pegasus – společnost NSO Group Technologies.
Program dokáže napadnout telefony s operačními systémy iOS nebo Android, u kterých umožní prohledat e-mailovou a SMS komunikaci, fotografie, nahrávat telefonní hovory nebo potají zapnout kameru a mikrofon.
„Cizí vlády často žádají Izrael, aby jim pomohl v bezpečnostních otázkách. Jenže v případě nedemokratických vlád to neznamená (zájem o) teroristické organizace. Ve skutečnosti chtějí vyřešit své problémy s opozicí,“ vysvětlil izraelský lidskoprávní advokát Eitay Mack.
Mack podal kvůli NSO Group už před čtyřmi lety žalobu na ministerstvo obrany. Pegasus je totiž klasifikován jako zbraň a úřad musí schválit každý prodej. První i další stížnost ale zamítl jeruzalémský soud. „Ta firma je zcela mimo kontrolu. Její software je jeden z nejlepších na světě a je jasné, že o něj mají zájem všechny takové režimy,“ tvrdí Mack.
„Chceme zdůraznit, že NSO prodává technologie výhradně orgánům činným v trestním řízení a zpravodajským agenturám prověřených vlád, a to pouze za účelem ochrany životů prevencí kriminality a teroristických činů. NSO neprovozuje systém a nemá žádný přehled o datech,“ okomentovala záležitost NSO Group.
Sledovací software se našel také v telefonech exmanželky i snoubenky odpadlíka saúdského královského dvora a hlasitého kritika Rijádu – Džamála Chášakdžího. Po brutální vraždě na saúdském konzulátu v Istanbulu se jeho mobil nenašel. Podle expertů je skoro jisté, že izraelský software oficiálně pořízený na boj s teroristy a zločinci pomáhal i při jeho špehování.
Expert: Regulace bude zřejmě nutná
Podle odborníka na kybernetickou bezpečnost Tomáše Flídra bude nejspíš v budoucnu nutné, aby podobné systémy podléhaly mezinárodní regulaci. „Prozatím to bylo ponecháno na samoregulaci jednotlivých firem a ta zjevně nefunguje,“ podotkl.
Dodal, že současné mobilní telefony mají stále více funkcí. „Jakákoliv nová funkcionalita, jakýkoliv nový programový kód do toho přináší potenciální zranitelnosti,“ uvedl Flídr s tím, že takzvaný povrch neboli „attack surface“ těchto přístrojů se neustále zvětšuje.