Svoboda tisku je jednou z klíčových hodnot EU, odsoudila von der Leyenová zprávy o špehování novinářů

Nahrávám video

Naprosto nepřijatelné je podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové špehování novinářů. Na návštěvě Prahy se tak vyjádřila k závěrům investigativní práce 17 médií, podle nichž vlády několika zemí, včetně Maďarska, tedy členské země EU, zneužily software izraelské společnosti NSO Group nazvaný Pegasus ke sledování reportérů, aktivistů či ochránců lidských práv. Von der Leyenová dodala, že je ještě nutné ověřit, zda k takovému špehování skutečně docházelo.

Podle investigativní práce nevládní organizace Forbidden Stories se sídlem v Paříži byli s pomocí spywaru Pegasus sledováni novináři, politici, aktivisté za lidská práva nebo významní podnikatelé minimálně v deseti zemích včetně Maďarska. 

Média plánují v následujících dnech zveřejnit identitu sledovaných. Jsou mezi nimi údajně i reportéři velkých světových médií, jako je CNN, El País, The New York Times, Reuters, AFP, AP nebo Financial Times.

„Byli jsme překvapeni rozsahem… třeba v Mexiku patnáct tisíc jmen,“ uvedla investigativní novinářka Pavla Holcová, která založila server investigace.cz, jenž se do vyšetřování mezinárodní kauzy zapojil.

Šéfka EK: Naprosto nepřijatelné

K případu se vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na pondělní návštěvě Prahy zdůraznila, že Evropská unie si zakládá na svobodě tisku a médií. Připomněla, že právě svoboda projevu patří k unijním pilířům. „Musí se to ověřit, ale pokud tomu tak skutečně je, je to naprosto nepřijatelné,“ prohlásila. 

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó mezitím podle zpravodajského portálu Telex.hu  popřel, že by kabinet premiéra Viktora Orbána takový software ke sledování novinářů a aktivistů využíval.

Ředitel tajné služby IH, která podléhá maďarskému ministerstvu zahraničí, podle Szijjártóa vyloučil, že jeho úřad s Pegasem pracoval. Dal také najevo ochotu poskytnout bezpečnostnímu výboru parlamentu v této věci informace.

Nahrávám video

Kauza má počátek v Izraeli

Sledování saúdských a emirátských disidentů, mexických a maďarských reportérů nebo Amnesty International má počátek ve věžáku v izraelské Herzliji, kde sídlí autor programu Pegasus – společnost NSO Group Technologies.

Program dokáže napadnout telefony s operačními systémy iOS nebo Android, u kterých umožní prohledat e-mailovou a SMS komunikaci, fotografie, nahrávat telefonní hovory nebo potají zapnout kameru a mikrofon.

„Cizí vlády často žádají Izrael, aby jim pomohl v bezpečnostních otázkách. Jenže v případě nedemokratických vlád to neznamená (zájem o) teroristické organizace. Ve skutečnosti chtějí vyřešit své problémy s opozicí,“ vysvětlil izraelský lidskoprávní advokát Eitay Mack.

Mack podal kvůli NSO Group už před čtyřmi lety žalobu na ministerstvo obrany. Pegasus je totiž klasifikován jako zbraň a úřad musí schválit každý prodej. První i další stížnost ale zamítl jeruzalémský soud. „Ta firma je zcela mimo kontrolu. Její software je jeden z nejlepších na světě a je jasné, že o něj mají zájem všechny takové režimy,“ tvrdí Mack. 

„Chceme zdůraznit, že NSO prodává technologie výhradně orgánům činným v trestním řízení a zpravodajským agenturám prověřených vlád, a to pouze za účelem ochrany životů prevencí kriminality a teroristických činů. NSO neprovozuje systém a nemá žádný přehled o datech,“ okomentovala záležitost NSO Group. 

Sledovací software se našel také v telefonech exmanželky i snoubenky odpadlíka saúdského královského dvora a hlasitého kritika Rijádu – Džamála Chášakdžího. Po brutální vraždě na saúdském konzulátu v Istanbulu se jeho mobil nenašel. Podle expertů je skoro jisté, že izraelský software oficiálně pořízený na boj s teroristy a zločinci pomáhal i při jeho špehování.

Expert: Regulace bude zřejmě nutná

Podle odborníka na kybernetickou bezpečnost Tomáše Flídra bude nejspíš v budoucnu nutné, aby podobné systémy podléhaly mezinárodní regulaci. „Prozatím to bylo ponecháno na samoregulaci jednotlivých firem a ta zjevně nefunguje,“ podotkl. 

Dodal, že současné mobilní telefony mají stále více funkcí. „Jakákoliv nová funkcionalita, jakýkoliv nový programový kód do toho přináší potenciální zranitelnosti,“ uvedl Flídr s tím, že takzvaný povrch neboli „attack surface“ těchto přístrojů se neustále zvětšuje.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 2 hhodinami

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 3 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 6 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 11 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 12 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 13 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 13 hhodinami
Načítání...