Amnesty International strana 4 z 5

Maďarsko v úterý navzdory četným mezinárodním protestům zakázalo úřední registraci změny pohlaví a právní uznání nové identity transgenderových osob, uvedla agentura AFP. Příslušnou změnu v zákonech přijal maďarský parlament, kde má vláda premiéra Viktora Orbána dvoutřetinovou většinu.

Armáda syrského prezidenta Bašára Asada a spojenecké ruské síly podle publikované zprávy organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) útočily v uplynulém roce v severozápadní Sýrii na nemocnice a školy. Podle AI se tak dopustily válečných zločinů. Dokument o bezmála čtyřiceti stranách uvádí, že mezi květnem 2019 a únorem 2020 podnikla syrská armáda se svými spojenci nejméně 18 takových útoků.

Na stálou diskriminaci Romů v Česku upozornila ve výroční zprávě Amnesty International (AI). Organizace, která mapuje stav lidských práv na celém světě, také kritizuje vládní návrhy týkající se dávek na bydlení, které mohou pro část obyvatelstva představovat riziko bezdomovectví. Vyzdvihla naopak zapojení občanů do demonstrací, a to nejen v Česku. Organizace také upozornila, že stávající krize spojená s šířením koronaviru může vést k omezování lidských práv.

Po čtyřech a půl letech by měl v neděli vyjít na svobodu čínský právník Wang Čchüan-čang. Patří k jedněm z obětí rozsáhlého zatýkání obhájců práv v Číně v roce 2015. Známé je jako zátah 709, došlo k němu 9. července. Zákrok tehdy kritizovala Evropská unie, podle které byli zadržení mučeni.

V 77 letech zemřel ruský spisovatel a politik Eduard Limonov. Dva dny před smrtí byl hospitalizován kvůli zhoršení onkologických problémů. Do dějin vstoupil jako intelektuální provokatér kombinující politické krajnosti ve snaze o revoluci. Stal se jednou z nejvýraznějších postav extremistické scény i opozice vůči Vladimiru Putinovi.

Redaktoři maďarských státních médií potřebují povolení, aby mohli psát o švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové nebo unijní politice. Zprávy vlivných lidskoprávních organizací mají dokonce zákaz zmiňovat. Informoval o tom zpravodajský server Politico, který se dostal k interním pokynům šéfů maďarských redakcí.

V Teheránu a dalších íránských městech druhým dnem lidé protestují proti režimu v reakci na sobotní přiznání íránských revolučních gard k sestřelení ukrajinského letadla se 176 lidmi na palubě. Protesty už na Twitteru podpořil americký prezident Donald Trump. Během sobotní demonstrace, kterou úřady rozehnaly, byl zadržen britský velvyslanec kvůli podezření z podněcování protivládních protestů. Londýn obvinil Teherán z porušení mezinárodního práva.

Ve věku 72 let zemřela herečka a spisovatelka Taťana Fischerová. Mezi lety 2002 a 2006 byla také poslankyní a v roce 2013 kandidovala na prezidentku. Řadu let se věnovala taky charitě, působila v nadacích a občanských sdruženích. Vedla Český helsinský výbor.

Úřady v jihoíránské provincii Hormozgán ve čtvrtek obnovily přístup k internetu, který byl v zemi přerušen kvůli protestům proti zdražení benzinu. Íránská agentura Fars oznámila, že připojení přes pevnou linku opět funguje mimo jiné v části metropole, znovu dostupné jsou i sociální sítě. Protesty začaly v pátek a podle Amnesty International při nich zemřelo přes sto lidí, což ale Teherán nepotvrdil.

Během protestů, které v Íránu minulý týden vyvolalo zdražení benzinu, zemřelo nejméně 106 lidí. Bilanci z demonstrací v 21 městech zveřejnila lidskoprávní organizace Amnesty International. Iránská vláda zvýšila ceny benzinu o padesát procent. Země dosud pohonné hmoty štědře dotovala, od loňska se ale potýká s důsledky obnovených amerických sankcí.

Sametovou revoluci v Praze na Kampě od neděle připomíná nové dílo mezinárodně uznávaného autora dětských knih, ilustrátora a grafika Petra Síse. Obří instalace s názvem Velvet Bridge, tedy Sametový most, zobrazuje historii Československa v letech 1918 až 1989. V neděli 17. listopadu ji přímo na místě odhalil sám autor.

Turecké úřady podle zprávy organizace Amnesty International zadržely stovky lidí kvůli jejich odporu či kritice vojenské ofenzivy na severovýchodě Sýrie. V řadě případů čelí obvinění na základě protiteroristických zákonů zpřísněných po pokusu o puč.

Během dvoudenních protestů proti etiopskému premiérovi a letošnímu laureátovi Nobelovy ceny za mír Abyiovi Ahmedovi zemřelo 67 lidí. S odkazem na vyjádření místního policejního komisaře to uvedla agentura Reuters. Protesty vypukly ve středu v několika městech nejlidnatějšího spolkového státu Oromia kvůli tomu, že policie po Ahmedových poznámkách v parlamentu údajně obklíčila dům oblíbeného opozičního novináře a aktivisty Jawara Mohammeda.

Šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová v úterý řekla americkým politikům, že nedělají dost pro záchranu klimatu. Na senátory apelovala, aby konali, místo toho aby mladé ekologické aktivisty jenom chválili. Ve Spojených státech převzala cenu Velvyslankyně svědomí od organizace Amnesty International a připravuje se na globální stávku studentů za klima a klimatický summit Organizace spojených národů.

České ministerstvo vnitra udělilo roční mezinárodní ochranu osmi zadrženým Tchajwancům, jejichž vydání žádá Čína. V pondělí o tom informoval advokát cizinců Miroslav Krutina. České soudy dříve vydání označily za přípustné. Čína skupinu viní z toho, že jakožto organizovaný gang sídlící v Praze vylákala pod podvodnými záminkami peníze z čínských občanů.

Vrchní soud v Praze schválil vydání osmi Tchajwanců podezřelých z podvodů z Česka do Číny. Uvedl to server iDnes.cz, podle kterého je to poprvé, kdy české soudy umožnily vydání zadržených do Číny. Vydání musí ještě schválit ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Bývalý egyptský prezident Muhammad Mursí zemřel na následky srdečního infarktu. Informovala egyptská státní televize s odvoláním na lékařské zdroje. Sedmašedesátiletý islamistický politik zkolaboval v pondělí v soudní síni, kde se hájil proti obvinění ze špionáže a spiknutí. Organizace Amnesty International a OSN vyzvaly k transparentnímu vyšetření jeho smrti; Mursího Muslimské bratrstvo ji totiž považuje za vraždu.

„Jste pýchou Íránu,“ vzkázal loni zoroastrijcům na světovém kongresu prezident Hasan Rouhání. Ve skutečnosti se ale řada stoupenců prastarého náboženství necítí v islámské republice vítaná a od revoluce postupně opouští zemi. Zoroastrijci, jejichž učení inspirovalo západní filozofy i umělce, patří mezi menšiny chráněné ústavou, konzervativní síly však usilují o to, aby byli nejlépe neviditelní. Další náboženské skupiny, jako baháisté, svou víru praktikovat podle zákona vůbec nemohou. A mnohdy končí za mřížemi.

Zástupci venezuelské opozice a tamního autoritářského režimu prezidenta Nicoláse Madura vedou tajná jednání v norském Oslu. Informoval o tom ve středu argentinský server Infobae s odvoláním na zdroje v Caracasu. Podle venezuelské televize Globovisión a španělského serveru Alnavío se jednání účastnil i venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez.

Polskem otřásl případ ženy stíhané za urážku náboženského cítění. Aktivistka se ho podle policie dopustila tím, že vylepila plakáty Černé madony čenstochovské s duhovou svatozáří. Duha je přitom symbolem hnutí za práva sexuálních menšin, které polská vláda a katolická církev dlouhodobě kritizují. Ženě hrozí dva roky za mřížemi. Případ pobouřil liberály i lidskoprávní organizace.

Cenzura korespondence, postavení politických vězňů nebo ideologie za mřížemi – nová studie Ústavu pro studium totalitních režimů se zaměřuje na vězeňství v době normalizace. Projekt nabízí pohled pamětníků, historiků, ale i psychologů.

Svět si připomíná třicet let od začátku demonstrací za demokratické změny na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Události vyústily 4. června 1989 v brutální zásah čínské armády vůči protestujícím. Podle úřadů zemřely stovky lidí, neoficiálně se ale mluví o tisících obětí. V Číně je dosud zakázáno o masakru mluvit a účastníci piet jsou pravidelně zatýkáni. Po tvrdém zásahu proti převážně studentskému hnutí země čelila evropským i americkým sankcím.

Počet vykonaných trestů smrti ve světě v loňském roce poklesl o 31 procent a byl nejnižší za posledních deset let. Pozitivní byl tento trend zejména v Íránu. Ve své nové zprávě na to upozornila lidskoprávní organizace Amnesty International (AI). Největším „světovým popravčím“ byla loni opět Čína. Tvrdých trestů přibylo rovněž ve Spojených státech.

Téměř dvě desítky žen si v Salvadoru odpykávají tvrdé tresty za úmrtí dítěte při předčasném porodu. Jde o ženy z velmi chudých poměrů nebo o ty, které otěhotněly za dramatických okolností, včetně znásilnění. Tři z nich teď nejvyšší soud po letech ve vězení osvobodil. Organizace Amnesty International označuje Salvador za jednu z nejnebezpečnějších zemí pro ženy na světě.