Tisíce žen se v centru Kyjeva zúčastnily pochodu za práva žen, uspořádaného na Mezinárodní den žen. Cílem bylo upozornit veřejnost na domácí násilí, prudce rostoucí v době platných omezení proti šíření nákazy koronavirem. V Polsku při té příležitosti znovu demonstrovali odpůrci přísnějšího potratového zákona, který téměř znemožňuje přerušení těhotenství. Ve Francii pak nejrůznější sdružení opakovaně upozorňují na to, že ženy zůstávají v mnoha ohledech diskriminované.
Na Ukrajině se demonstrovalo za práva žen. V zemi výrazně přibývá případů domácího násilí
„Cílem pochodu je upozornit veřejnost, jak se zhoršila situace žen zvláště během pandemie,“ řekla agentuře AP aktivistka mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International Darja Mizinová. Během uplynulého roku ukrajinská policie obdržela přes 170 tisíc hlášení o domácím násilí, skoro o polovinu více než v předchozím roce.
V Kyjevě znělo i feministické heslo „Moje tělo je moje věc!“. Vlály ukrajinské vlajky, jakož i duhové vlajky hnutí za práva sexuálních menšin. Mnohé z žen přišly do pochodu s květy či v tradičních lidových krojích.
Ukrajinská agentura Unian k ženskému svátku připomněla, že v parlamentu je v současnosti zastoupeno největší množství žen od získání nezávislosti, ale i tak poslankyně tvoří necelých 21 procent zákonodárců. Parlament však přijal nová volební pravidla, která stanovují, že nejméně dvě pětiny míst na stranických kandidátkách musí být vyhrazeny ženám.
V Kyjevě protestovaly i Bělorusky
Zvláštní skupinu na pochodu v Kyjevě vytvořily Bělorusky, v jejichž vlasti úřady podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International cíleně pronásledují ženská sdružení, poznamenala Ukrajinska pravda.
Podle běloruských ochránců lidských práv z nevládní organizace Vjasna úřady vedou proti ženám přinejmenším 141 trestních stíhání kvůli protestům po kontroverzních prezidentských volbách z loňského srpna. Třicet osm Bělorusek již figuruje na seznamu politických vězňů, uvedl server Belorusskij partizan.
Protestující v Kyjevě s nápisem proti patriarchátu
Istanbulská úmluva
Demonstranti v Kyjevě požadovali, aby Ukrajina ratifikovala Istanbulskou úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda.
Istanbulskou úmluvu zatím neratifikovalo ani Česko a nic se nezmění patrně do podzimních voleb, uvedli vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (za ANO) a šéf vládního odboru pro rovnost žen a mužů Radan Šafařík.
Istanbulská úmluva, kterou Česká republika podepsala v květnu 2016, odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli. Aby dokument začal platit, má ho ratifikovat sněmovna a Senát a podepsat prezident. Kabinet Andreje Babiše (ANO) měl úmluvu kvůli ratifikaci projednávat loni v červenci, jednání odložil.
Ve Francii poukazují na nerovnoměrné zastoupení žen a mužů v médiích
Už před lety vznikla ve Francii organizace, která upozorňuje na nerovnoměrné zastoupení mužů a žen jako odborníků ve zpravodajských pořadech televizních stanic i v tištěných médiích.
Příkladem je i koronavirová pandemie. Tamní média si zvou nebo oslovují z odborné sféry z osmdesáti procent muže. Podle studie listu Journal du Dimanche není mezi deseti experty, kteří jsou na problematiku covidu zváni do televizních studií nejvíce, ani jedna žena a podobné je to i u dalších témat.
Změnit to chce projekt Les Expertes, který kontaktuje odbornice, ukládá jejich jména do databáze a nabízí účast v médiích. Eviduje jich už přes čtyři tisíce. „Když poslali sondu Perseverance k Marsu, našli jsme spoustu expertek v oblasti astrofyziky, které dokázaly o tématu mluvit,“ říká vedoucí projektu Lauriane Delanoeová.
„V roce 2015 vystupovalo v médiích jen 15 procent žen, o čtyři roky později jich už bylo 38 procent. S příchodem epidemie se všechno vrátilo zpět, protože jako experti jsou zváni hlavně muži,“ dodává.
Události: Mezinárodní den žen ve Francii (zdroj: ČT)
Brusel chce mít zastávky MHD pojmenované po ženách
Bruselský dopravní podnik na Mezinárodní den žen přejmenoval deset stanic metra po slavných ženách. Navíc slíbil, že v příštích třech letech po ženách natrvalo pojmenuje 17 autobusových a tramvajových zastávek, aby „feminizoval“ svou síť, informovala agentura Reuters.
Mezi ženami, které bruselský dopravní podnik STIB vybral pro dočasné pojmenování stanic metra, byly afroamerická obhájkyně lidských práv Rosa Parksová, klimatická aktivistka Greta Thunbergová nebo pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání a nositelka Nobelovy ceny za mír Malala Júsufzaiová.
STIB uvedl, že trvalé přejmenování zavedených stanic a zastávek přináší praktické problémy, ale má postupně přinést větší vyváženost. Podnik dále poukázal na to, že mnohé zastávky MHD jsou pojmenovány po mužích, jejichž jména už nesou ulice v daných lokalitách a že počet ulic pojmenovaných po mužích je 14krát vyšší než počet ulic nesoucích ženská jména.
„V době, kdy byla ta jména vybírána, byla společnost jiná. Ženy tehdy neměly ve společnosti žádnou roli, na rozdíl ode dneška,“ tvrdí STIB. Rozhodnutí činili muži a zjevně vybírali mužská jména, uvedl dále dopravní podnik.
UNICEF: Milionům dívek hrozí kvůli pandemii dětský sňatek
Pandemie covidu-19 by se mohla promítnout i do počtu dětských sňatků. Podle zprávy Dětského fondu OSN (UNICEF) by mohlo být do konce této dekády uzavřeno až deset milionů dětských sňatků navíc. Pro už tak zranitelné dívky představují zvýšené riziko zavřené školy, ekonomické problémy, přerušení sociálních služeb či smrt rodičů kvůli covidu-19.
V posledních deseti letech se celosvětově poměr žen, které se provdaly v dětském věku, snížil o patnáct procent. Tento pokrok je nyní podle autorů studie ohrožen. „Covid-19 dále zhoršil už tak složitou situaci milionů dívek,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Henrietta Foreová podle agentury AFP.
Studie upozorňuje, že dívkám, jež se provdají v dětském věku, více hrozí domácí násilí a je u nich menší pravděpodobnost, že zůstanou ve škole. Čelí rovněž zvýšenému riziku předčasného a neplánovaného těhotenství, porodním komplikacím či úmrtí. Odloučení od rodiny a přátel může mít obrovský vliv na jejich psychické zdraví.