Na Ukrajině se demonstrovalo za práva žen. V zemi výrazně přibývá případů domácího násilí

Tisíce žen se v centru Kyjeva zúčastnily pochodu za práva žen, uspořádaného na Mezinárodní den žen. Cílem bylo upozornit veřejnost na domácí násilí, prudce rostoucí v době platných omezení proti šíření nákazy koronavirem. V Polsku při té příležitosti znovu demonstrovali odpůrci přísnějšího potratového zákona, který téměř znemožňuje přerušení těhotenství. Ve Francii pak nejrůznější sdružení opakovaně upozorňují na to, že ženy zůstávají v mnoha ohledech diskriminované.

„Cílem pochodu je upozornit veřejnost, jak se zhoršila situace žen zvláště během pandemie,“ řekla agentuře AP aktivistka mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International Darja Mizinová. Během uplynulého roku ukrajinská policie obdržela přes 170 tisíc hlášení o domácím násilí, skoro o polovinu více než v předchozím roce.

V Kyjevě znělo i feministické heslo „Moje tělo je moje věc!“. Vlály ukrajinské vlajky, jakož i duhové vlajky hnutí za práva sexuálních menšin. Mnohé z žen přišly do pochodu s květy či v tradičních lidových krojích. 

Ukrajinská agentura Unian k ženskému svátku připomněla, že v parlamentu je v současnosti zastoupeno největší množství žen od získání nezávislosti, ale i tak poslankyně tvoří necelých 21 procent zákonodárců. Parlament však přijal nová volební pravidla, která stanovují, že nejméně dvě pětiny míst na stranických kandidátkách musí být vyhrazeny ženám.

V Kyjevě protestovaly i Bělorusky

Zvláštní skupinu na pochodu v Kyjevě vytvořily Bělorusky, v jejichž vlasti úřady podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International cíleně pronásledují ženská sdružení, poznamenala Ukrajinska pravda.

Podle běloruských ochránců lidských práv z nevládní organizace Vjasna úřady vedou proti ženám přinejmenším 141 trestních stíhání kvůli protestům po kontroverzních prezidentských volbách z loňského srpna. Třicet osm Bělorusek již figuruje na seznamu politických vězňů, uvedl server Belorusskij partizan.

Protestující v Kyjevě s nápisem proti patriarchátu
Zdroj: ABACA/AA/ČTK

Istanbulská úmluva

Demonstranti v Kyjevě požadovali, aby Ukrajina ratifikovala Istanbulskou úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. 

Istanbulskou úmluvu zatím neratifikovalo ani Česko a nic se nezmění patrně do podzimních voleb, uvedli vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (za ANO) a šéf vládního odboru pro rovnost žen a mužů Radan Šafařík.

Istanbulská úmluva, kterou Česká republika podepsala v květnu 2016, odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli. Aby dokument začal platit, má ho ratifikovat sněmovna a Senát a podepsat prezident. Kabinet Andreje Babiše (ANO) měl úmluvu kvůli ratifikaci projednávat loni v červenci, jednání odložil.

Ve Francii poukazují na nerovnoměrné zastoupení žen a mužů v médiích

Už před lety vznikla ve Francii organizace, která upozorňuje na nerovnoměrné zastoupení mužů a žen jako odborníků ve zpravodajských pořadech televizních stanic i v tištěných médiích.

Příkladem je i koronavirová pandemie. Tamní média si zvou nebo oslovují z odborné sféry z osmdesáti procent muže. Podle studie listu Journal du Dimanche není mezi deseti experty, kteří jsou na problematiku covidu zváni do televizních studií nejvíce, ani jedna žena a podobné je to i u dalších témat.

Změnit to chce projekt Les Expertes, který kontaktuje odbornice, ukládá jejich jména do databáze a nabízí účast v médiích. Eviduje jich už přes čtyři tisíce. „Když poslali sondu Perseverance k Marsu, našli jsme spoustu expertek v oblasti astrofyziky, které dokázaly o tématu mluvit,“ říká vedoucí projektu Lauriane Delanoeová.

„V roce 2015 vystupovalo v médiích jen 15 procent žen, o čtyři roky později jich už bylo 38 procent. S příchodem epidemie se všechno vrátilo zpět, protože jako experti jsou zváni hlavně muži,“ dodává.

Nahrávám video

Brusel chce mít zastávky MHD pojmenované po ženách

Bruselský dopravní podnik na Mezinárodní den žen přejmenoval deset stanic metra po slavných ženách. Navíc slíbil, že v příštích třech letech po ženách natrvalo pojmenuje 17 autobusových a tramvajových zastávek, aby „feminizoval“ svou síť, informovala agentura Reuters.

Mezi ženami, které bruselský dopravní podnik STIB vybral pro dočasné pojmenování stanic metra, byly afroamerická obhájkyně lidských práv Rosa Parksová, klimatická aktivistka Greta Thunbergová nebo pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání a nositelka Nobelovy ceny za mír Malala Júsufzaiová.

STIB uvedl, že trvalé přejmenování zavedených stanic a zastávek přináší praktické problémy, ale má postupně přinést větší vyváženost. Podnik dále poukázal na to, že mnohé zastávky MHD jsou pojmenovány po mužích, jejichž jména už nesou ulice v daných lokalitách a že počet ulic pojmenovaných po mužích je 14krát vyšší než počet ulic nesoucích ženská jména.

„V době, kdy byla ta jména vybírána, byla společnost jiná. Ženy tehdy neměly ve společnosti žádnou roli, na rozdíl ode dneška,“ tvrdí STIB. Rozhodnutí činili muži a zjevně vybírali mužská jména, uvedl dále dopravní podnik. 

UNICEF: Milionům dívek hrozí kvůli pandemii dětský sňatek

Pandemie covidu-19 by se mohla promítnout i do počtu dětských sňatků. Podle zprávy Dětského fondu OSN (UNICEF) by mohlo být do konce této dekády uzavřeno až deset milionů dětských sňatků navíc. Pro už tak zranitelné dívky představují zvýšené riziko zavřené školy, ekonomické problémy, přerušení sociálních služeb či smrt rodičů kvůli covidu-19.

V posledních deseti letech se celosvětově poměr žen, které se provdaly v dětském věku, snížil o patnáct procent. Tento pokrok je nyní podle autorů studie ohrožen. „Covid-19 dále zhoršil už tak složitou situaci milionů dívek,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Henrietta Foreová podle agentury AFP.

Studie upozorňuje, že dívkám, jež se provdají v dětském věku, více hrozí domácí násilí a je u nich menší pravděpodobnost, že zůstanou ve škole. Čelí rovněž zvýšenému riziku předčasného a neplánovaného těhotenství, porodním komplikacím či úmrtí. Odloučení od rodiny a přátel může mít obrovský vliv na jejich psychické zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 28 mminutami

Německo povolilo výrobu jaderného paliva na základě licence udělené Rosatomem

Dvaadvacátého července Německo schválilo žádost francouzské společnosti Framatome o výrobu jaderného paliva na základě licenční dohody s ruskými státními společnostmi TVEL a Rosatom. Úředníci v Berlíně uznali politická rizika tohoto rozhodnutí, uvedli však, že nemají „žádné právní důvody“ k jeho zamítnutí.
před 1 hhodinou

Vučić z politiky odejít nehodlá, chce se stát premiérem, míní odborníci

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.
před 1 hhodinou

Studentské protesty v Indii sílí. Policie při demonstracích zadržela desítky lidí

Tisíce studentů a mladých lidí v posledních dnech pokračují v protestech v indickém hlavním městě Dillí, kde požadují rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana kvůli opakovaným únikům zadání přijímacích a státních zkoušek na lékařské fakulty. Demonstrace, které začaly jako iniciativa aktivistů, přerostly v jedno z nejvýraznějších protivládních vystoupení za poslední roky a získávají podporu napříč Indií. Policie proti demontrantům používá obušky, vodní děla i slzný plyn a úřady omezily přístup do některých částí metra v Dillí. Premiér Naréndra Módí ve čtvrtek oznámil vznik zvláštních zrychlených soudů pro případy podvodů u zkoušek, demonstranti však trvají na personální odpovědnosti ministra i širších reformách systému. Protestní hnutí zároveň upozorňuje na rostoucí nespokojenost mladých Indů s korupcí, nezaměstnaností a nedůvěrou ve fungování státních institucí.
před 1 hhodinou

Ve Francii kvůli požáru evakuovali tisíce turistů

Kvůli lesnímu požáru na francouzském pobřeží Atlantiku u obce Saumos západně od Bordeaux evakuovaly úřady asi 20 tisíc lidí, většinou turistů. Podle serveru regionálních rozhlasových stanic ici.fr to ve čtvrtek odpoledne oznámila prefektura departementu Gironde.
09:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump podmínil jadernou dohodu se Saúdy uznáním Izraele

Prezident Donald Trump prohlásil, že přelomová jaderná dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií závisí na tom, zda se království připojí k Abrahámovským dohodám, které znamenají uznání Státu Izrael. Rijád zatím na vyjádření nereagoval, v minulosti ale tento krok podmiňoval vytvořením palestinského státu. Experti se obávají, že dohoda povede k jadernému zbrojení v regionu.
před 2 hhodinami

Tisíce Izraelců za ochrany policie vstoupily do areálu mešity al-Aksá

Tisíce krajně pravicových Izraelců u příležitosti židovského svátku Tiša be-Av za ochrany izraelské policie vstoupily do areálu mešity al-Aksá v okupovaném východním Jeruzalémě, kde se začaly modlit, přestože modlitby nemuslimů jsou na místě oficiálně zakázány. Mezi účastníky akce byl také krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir. Jeho počínání odsoudili jordánští i palestinští představitelé.
před 2 hhodinami

Konflikt se šíří do Rudého moře. Hútíové útočili na saúdské tankery

Proíránští jemenští hútíové se přihlásili k útoku na dva saúdské tankery. Minimálně jeden z nich plul v Rudém moři, další lodě pak musely změnit kurz. Prezident USA Donald Trump uvedl, že požene Teherán k odpovědnosti za útoky hútíů. Spojené státy předtím opět udeřily na Írán. Při útoku na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Íránským útokům čelily Kuvajt či Jordánsko. Cena ropy Brent se kvůli eskalaci konfliktu poprvé od května vrátila nad sto dolarů za barel.
00:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.