Evropská komise chce, aby zaměstnavatelé ukázali rozdíly v platech mužů a žen

Rozdíly v mzdách a platech, které dostávají muži a ženy za srovnatelnou práci v zemích Evropské unie, by se v příštích letech měly významně snížit. Počítá s tím zveřejněný plán Evropské komise, která chce přimět zaměstnavatele, aby sdělovali svým zaměstnancům informace o platových nerovnostech. Firmy a instituce, které bezdůvodné platové rozdíly nezačnou odstraňovat, mohou na základě navrhované směrnice dostat pokutu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová navíc hodlá usilovat o větší zastoupení žen ve vedení firem.

Podle loňského hodnocení Bruselu se rozdíly v odměnách žen a mužů za srovnatelnou práci snižují jen velmi pomalu. Loni ženy splňující obdobná pracovní kritéria dostávaly o 14,1 procenta méně peněz než muži, zatímco o rok dříve to bylo 14,5 procenta. Tímto tempem by se rozdíly smazaly za desítky let, což chce Komise výrazně urychlit. Proto navrhla směrnici o platové transparentnosti.

„Chceme posílit postavení uchazečů o zaměstnání i pracovníků. Konec dvojím metrům a výmluvám,“ prohlásila místopředsedkyně unijní exekutivy Věra Jourová, která má v Komisi platovou transparentnost na starosti.

Pohovory na rovinu

Zaměstnavatelé budou muset být podle navrhovaných pravidel otevřenější už během přijímacích pohovorů. Jejich povinností bude sdělit uchazečům o práci, jaká je platová úroveň na nabízené pozici. Nebudou se naopak smět zeptat, kolik člověk bral v minulém zaměstnání.

Pokud je pak zaměstnanec požádá, aby mu sdělili, kolik na jeho pozici berou průměrně muži a ženy, bude muset zaměstnavatel vyhovět.

Větší firmy a organizace s více než 250 zaměstnanci budou navíc muset každý rok vypracovávat zprávu o rozdílech v mzdách a platech mužů a žen. Pokud neodůvodněné rozdíly přesáhnou pět procent, provedou zaměstnavatelé ve spolupráci se zaměstnanci hlubší kontrolu způsobu odměňování. Jestliže firmy či organizace pochybení nenapraví, budou jim hrozit finanční postihy. Jejich výše bude podle Komise záležet na členských státech.

Návrh směrnice také zlepšuje vyhlídky zaměstnanců na úspěch při případném soudním sporu o výši platu. Lidé se budou moci domáhat u soudu doplacení částky, o kterou byl jejich plat nižší, než odpovídalo jejich pozici, přičemž se mohou nechat zastupovat kolektivními organizacemi. Ve sporu bude na zaměstnavateli, aby dokázal, že nediskriminoval na základě pohlaví. Zaměstnancům má usnadnit situaci i to, že nebudou muset platit soudní výlohy, ani když spor prohrají.

Aby pravidla začala platit, musí je nejprve schválit právě zástupci unijních zemí a Evropský parlament. Desítka členských zemí včetně Německa, Francie či Itálie přitom již právní úpravy zavádějící platovou transparentnost má.

Více žen do vedení

Vedle vyrovnání výše platů se komise podle vůbec první ženy ve svém čele von der Leyenové chce snažit i o rovnoměrné zastoupení ve vedení velkých firem. Podle Bruselu v současnosti méně než sedm procent největších společností vedou ženy.

„Nepřestanu prosazovat genderové kvóty ve vedení firem, dokud nebudeme mít ve všech evropských zemích férový systém,“ prohlásila německá politička v Evropském parlamentu při debatě o rovnoprávnosti pohlaví.

Komise se již v roce 2012 neúspěšně pokusila prosadit závazný poměr pro zastoupení žen na klíčových pozicích velkých podniků, řada členských států však byla proti. Von der Leyenová proto apelovala na firmy, aby dávaly ženám větší důvěru na řídících místech dobrovolně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 5 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...