Mladí kubánští tvůrci se nechtějí vzdát umělecké svobody. Navzdory tlaku úřadů

Nahrávám video
Horizont ČT24: Represe kubánského režimu vůči disidentům
Zdroj: ČT24

Luis Manuel Otero Alcántara je kubánský umělec a disident. V rukou úřadů skončil již několikrát. Na začátku května ho bezpečnostní složky odvezly po osmi dnech protestní hladovky do nemocnice, kde strávil měsíc. Nyní je už venku a vzkázal, že boj za svobodu vyjádřování nevzdá.

Měsíční pobyt v nemocnici znamenal pro disidenta izolaci prakticky od všeho. „Bezpečnostní hlídky mi vzaly mobil. Nechaly mě doslova měsíc bez komunikace,“ řekl Alcántara, který je vizuálním umělcem a jednou z tváří hnutí San Isidro, pojmenovaného podle stejnojmenné havanské čtvrti.

Spolu s desítkami výtvarníků, spisovatelů i aktivistů usiluje o větší svobodu, a to nejen v umění. „Pokud chcete prolomit mýtus, který se buduje víc než šedesát let, a chcete dělat něco, co je nezávislé na státě, budou vás zákonitě považovat za ďábla a démonizovat, případně vinit z kontrarevoluce,“ komentoval snahy angažovaných umělců již před třemi lety. 

Izolace doma i v nemocnici

Když mu úřady zabavily několik jeho děl, začal ve svém domě držet hladovku. Několik dní ho tam obklopovala policie. Nikdo nemohl dovnitř ani ven. Podobný režim podle něj panoval později také v nemocnici. Na podmínky upozornili jeho blízcí i organizace Amnesty International.

Její členka Erika Guevara-Rosasová kritizovala způsob,  jakým byl převezen do nemocnice, nedostatek informací o něm i možnost jen minimálního přístupu jeho rodiny nebo kolegů. Organizace ho označila ze „vězně svědomí,“ tedy výrazem pro disidenty držené z politických důvodů.

Vláda řeší hlavně ekonomiku

Sdružení San Isidro spustilo větší vlnu protivládních protestů loni v listopadu. Úřady i státní média je označují za spiklence Spojených států. „Možná už jste pochopili, že pokud se vám něco stane, je to vaše plná odpovědnost, stejně jako vašich šéfů, kmotrů nebo jakýchkoliv sponzorů, kteří vás odjinud instruují i financují,“ řekl na jejich adresu moderátor kubánské státní televize. 

Veřejné projevy disentu rostou se šířením mobilního internetu. Víc než opozici ale vláda řeší ekonomiku. Ostrov dál sráží rigidní režim, covid-19 zasáhl i dlouholetou jistotu, kterou je cestovní ruch. Vláda přitom i bez bratrů Castrů na svých plánech nechce nic měnit. Jenže stejně pevní ve svých pozicích jsou i mladí aktivisté, kteří chtějí držet ostrůvek umělecké svobody.

Palouš: Odpůrci režimu se snaží oslovovat mezinárodní společenství

Český diplomat a ředitel Mezinárodní platformy pro lidská práva na Kubě Martin Palouš v pořadu Horizont ČT24 řekl, že kubánský režim má nyní jediný cíl, a to je udržet se u moci. Pandemie ho oslabila a odhalila jeho neschopnost pomáhat vlastním občanům, domnívá se.

Odpůrci režimu se pak snaží existovat, „vstupovat do vnitřního kubánského diskursu“ a oslovovat mezinárodní společenství, aby jim bylo schopno pomoci. Diplomat však připustil, že jak ze strany EU, tak USA pozoruje spíše váhání. Dodal, že mezi jedenácti miliony Kubánců není reálná podpora režimu, většina lidí ho podporuje z donucení, setrvačnosti či strachu. Připodobnil to k situaci v Česku před rokem 1989.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 2 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 44 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...