Amnesty International strana 5 z 5

„Jste pýchou Íránu,“ vzkázal loni zoroastrijcům na světovém kongresu prezident Hasan Rouhání. Ve skutečnosti se ale řada stoupenců prastarého náboženství necítí v islámské republice vítaná a od revoluce postupně opouští zemi. Zoroastrijci, jejichž učení inspirovalo západní filozofy i umělce, patří mezi menšiny chráněné ústavou, konzervativní síly však usilují o to, aby byli nejlépe neviditelní. Další náboženské skupiny, jako baháisté, svou víru praktikovat podle zákona vůbec nemohou. A mnohdy končí za mřížemi.

Zástupci venezuelské opozice a tamního autoritářského režimu prezidenta Nicoláse Madura vedou tajná jednání v norském Oslu. Informoval o tom ve středu argentinský server Infobae s odvoláním na zdroje v Caracasu. Podle venezuelské televize Globovisión a španělského serveru Alnavío se jednání účastnil i venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez.

Polskem otřásl případ ženy stíhané za urážku náboženského cítění. Aktivistka se ho podle policie dopustila tím, že vylepila plakáty Černé madony čenstochovské s duhovou svatozáří. Duha je přitom symbolem hnutí za práva sexuálních menšin, které polská vláda a katolická církev dlouhodobě kritizují. Ženě hrozí dva roky za mřížemi. Případ pobouřil liberály i lidskoprávní organizace.

Cenzura korespondence, postavení politických vězňů nebo ideologie za mřížemi – nová studie Ústavu pro studium totalitních režimů se zaměřuje na vězeňství v době normalizace. Projekt nabízí pohled pamětníků, historiků, ale i psychologů.

Svět si připomíná třicet let od začátku demonstrací za demokratické změny na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Události vyústily 4. června 1989 v brutální zásah čínské armády vůči protestujícím. Podle úřadů zemřely stovky lidí, neoficiálně se ale mluví o tisících obětí. V Číně je dosud zakázáno o masakru mluvit a účastníci piet jsou pravidelně zatýkáni. Po tvrdém zásahu proti převážně studentskému hnutí země čelila evropským i americkým sankcím.

Počet vykonaných trestů smrti ve světě v loňském roce poklesl o 31 procent a byl nejnižší za posledních deset let. Pozitivní byl tento trend zejména v Íránu. Ve své nové zprávě na to upozornila lidskoprávní organizace Amnesty International (AI). Největším „světovým popravčím“ byla loni opět Čína. Tvrdých trestů přibylo rovněž ve Spojených státech.

Téměř dvě desítky žen si v Salvadoru odpykávají tvrdé tresty za úmrtí dítěte při předčasném porodu. Jde o ženy z velmi chudých poměrů nebo o ty, které otěhotněly za dramatických okolností, včetně znásilnění. Tři z nich teď nejvyšší soud po letech ve vězení osvobodil. Organizace Amnesty International označuje Salvador za jednu z nejnebezpečnějších zemí pro ženy na světě.

Sundala si na pár vteřin šátek a za půl hodiny už byla v rukou policie. Spontánní gesto Azam Jangrávíové se stalo symbolem odporu proti íránskému autoritativnímu režimu. Jangrávíová teď o svém činu promluvila z exilu, kde čeká na posouzení své žádosti o azyl.

Téměř tři pětiny dospělých v Česku si myslí, že si za znásilnění v jistých případech mohou ženy samy. Ukazují to výsledky průzkumu, které představil Martin Balcar z organizace Amnesty International (AI) na brífinku k Istanbulské úmluvě. Při té příležitosti zástupkyně Amnesty International a České ženské lobby předaly poslankyni Heleně Válkové (ANO) petici požadující přijetí úmluvy. Iniciativa Tradiční česká rodina naopak předala petici proti přijetí.

V Egyptě odsoudili k trestu smrti 17 lidí za útoky na kostely z let 2016 a 2017, dalších 19 lidí poslal vojenský soud za mříže na doživotí. Informovala o tom egyptská státní agentura MENA. Rozsudek kritizovala ředitelka pobočky Amnesty International (AI) pro Severní Afriku s tím, že masové rozsudky smrti vynesené vojenským soudem podle ní v nespravedlivém procesu dalšímu sektářskému násilí nezabrání.