Madurova vláda se tajně sešla v Norsku s opozicí. Na jednání dorazil i ministr informací

Zástupci venezuelské opozice a tamního autoritářského režimu prezidenta Nicoláse Madura vedou tajná jednání v norském Oslu. Informoval o tom ve středu argentinský server Infobae s odvoláním na zdroje v Caracasu. Podle venezuelské televize Globovisión a španělského serveru Alnavío se jednání účastnil i venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez.

Kromě Rodrígueze venezuelský režim na jednáních v Oslu zastupoval guvernér státu Miranda Héctor Rodríguez, za opozici se účastnili Fernando Martínez Mottola, který býval před více než 20 lety ministrem, a bývalý poslanec Gerardo Blyde. S jednáním podle serveru Infobae souhlasil mimo jiné Leopoldo López, lídr strany Vůle lidu, v jejímž vedení je i šéf parlamentu Juan Guaidó, uznaný už téměř 60 zeměmi prozatímním prezidentem.

Norsko jako zprostředkovatel fungovalo i v rozhovorech kolumbijské vlády s levicovou gerilou FARC, které vedly v roce 2016 k uzavření dohody, jež ukončila půlstoletý ozbrojený konflikt. To může podle serveru Infobae vzbuzovat optimismus. Podle serveru Alnavío zprostředkovali jednání venezuelských znesvářených stran čtyři norští politici, jejich jména server neuvedl.

Policie umožnila poslancům vstup do parlamentu

V Caracasu ve středu začalo také odložené zasedání parlamentu, nad nímž má kontrolu opozice. V úterý se nekonalo, protože policie nevpustila poslance do budovy. Ve středu pak bezpečnostní síly budovu pro zákonodárce otevřely, bránily však v přístupu dovnitř novinářům, napsal deník El Nacional.  

„Národní shromáždění je jedinou legitimní mocí v této zemi,“ řekl televizi TV Venezuela před zahájením středečního zasedání poslanec Marco Bozo Tamayo. Připomněl, že v úterý režim prezidenta Nicoláse Madura zbavil imunity další čtyři poslance. Udělal to prostřednictvím nejvyššího soudu a takzvaného Ústavodárného shromáždění, což je zákonodárný sbor vytvořený Madurovou vládou v roce 2017.

Sbor vznikl poté, co od roku 2016 získala poprvé po 17 letech většinu ve venezuelském parlamentu opozice. Celkem v posledních dvou týdnech režim zbavil imunity téměř dvě desítky opozičních poslanců, prokuratura je viní mimo jiné z vlastizrady a povstání proti vládě.

Guaidó: Režim opozici nezastraší

Opoziční politici označují rozhodnutí soudu za plnění „nelegitimního příkazu diktátora“ Madura. Sám Juan Guaidó, který se už několik měsíců snaží Madurův režim sesadit, opakuje, že podobné kroky opozici nezastraší. „Snaží se vzít legislativní moc jako rukojmí, zatímco diktátor se opevňuje v paláci, v němž by neměl být, a podezírá všechny ve svém okolí. Dnes znovu ukázal svůj strach z legitimity Národního shromáždění,“ reagoval Guaidó na Twitteru.

Nicolás Maduro s vojáky
Zdroj: Reuters

Maduro se dlouhodobě pokouší parlament paralyzovat. Komando také minulou středu zadrželo místopředsedu parlamentu Édgara Zambrana, o jehož osudu nemají blízcí žádné zprávy.

AI hovoří o systematických represích

Organizace Amnesty International (AI) prohlašuje, že by svět měl potrestat zločiny proti lidskosti, které režim podle ní páchá. „Už léta upozorňujeme, že se ve Venezuele systematicky uplatňují represe vůči lidem, kteří kritizují vládu či se zapojují do protestů. Vláda Nicoláse Madura musí být postavena před spravedlnost v rámci mezinárodního soudního systému,“ konstatovala ředitelka AI pro oblast Ameriky Erika Guevaraová.

Zároveň vyzvala všechny země, aby vyjádřily obětem těchto zločinů podporu a přispěly k potrestání zločinců. „Tváří v tvář vážnému porušování lidských práv, nedostatku jídla a léků, jakož i násilí, které se ve Venezuele stalo veřejnou hrozbou, prahnou lidé po spravedlnosti. Případné zločiny proti lidskosti nesmějí zůstat bez potrestání,“ dodala Guevaraová.

Guaidó, který má podporu více než padesáti států, se snaží sesadit Madura a dovést zbídačenou Venezuelu k předčasným volbám. Socialista Maduro, který si zatím udržuje klíčovou podporu armády a stojí za ním i Moskva, však hovoří o pokusech o puč řízených ze zahraničí a hrozí opozičním představitelům potrestáním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vláda USA získá za zprostředkování dohody o TikToku deset miliard dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
před 17 mminutami

Axios: Putin Trumpovi navrhnul přesun íránského uranu do Ruska, USA odmítly

Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
před 59 mminutami

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU se dosud neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Mohou přestat platit

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se zatím neshodli na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Podle zdrojů ČTK trvá blokace ze strany Slovenska a Maďarska. Sankce se prodlužují každých šest měsíců, a pokud nyní nebudou potvrzeny do nedělní půlnoci, přestanou platit.
před 3 hhodinami

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 4 hhodinami

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 4 hhodinami

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Podle jeho velitele muže zabil íránský Šáhed. Šest zraněných je v nemocnici. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená s USA a jejich spojenci.
12. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Volby do nepálské dolní komory vyhrála strana RSP. Premiérem bude bývalý rapper

V nepálských volbách do dolní komory parlamentu podle volební komise zvítězila centristická Národní nezávislá strana (RSP). Její 35letý hlavní kandidát Balendra Šáh se tak stane novým premiérem, napsala agentura Reuters. Volby z 5. března byly prvními od masových demonstrací z loňského září, při kterých zemřelo sedm desítek lidí a které vedly k pádu tehdejší vlády.
před 5 hhodinami
Načítání...