Chválíte, ale pro záchranu klimatu neděláte dost, vyčetla aktivistka Thunbergová senátorům v USA

Šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová v úterý řekla americkým politikům, že nedělají dost pro záchranu klimatu. Na senátory apelovala, aby konali, místo toho aby mladé ekologické aktivisty jenom chválili. Ve Spojených státech převzala cenu Velvyslankyně svědomí od organizace Amnesty International a připravuje se na globální stávku studentů za klima a klimatický summit Organizace spojených národů.

„Vím, že se snažíte, ale ne dost. Promiňte,“ prohlásila Thunbergová, která svým loňským protestem za snížení emisí před švédským parlamentem odstartovala vlnu studentských stávek za ochranu klimatu v rámci hnutí Pátky pro budoucnost.

„Nezvěte nás sem, abyste nám řekli, jak jsme inspirující, aniž byste cokoliv udělali,“ pokračovala Švédka. Do Kongresu přišla spolu s několika dalšími pozvanými aktivisty, jejichž cílem je zvýšit mezi americkými zákonodárci podporu pro urgentní kroky na ochranu klimatu. Senátor Ed Markey, který stojí v čele senátní pracovní skupiny pro klima, nicméně dívčinu výzvu ignoroval a chválou nešetřil.

Místo toho, aby zákonodárcům zaslala osobní prohlášení, jak bývá před podobným slyšením obvyklé, poslala Thunbergová do Kongresu zprávu o globální změně klimatu s vlastním krátkým komentářem. „Zasílám ji jako svou výpověď, protože nechci, abyste poslouchali mě,“ napsala. „Chci, abyste poslouchali vědce, a chci, abyste se sjednotili nad vědou a pak konali.“

Při návštěvě hlavního města USA se aktivistka také setkala s bývalým prezidentem Barackem Obamou. Ten ji označil za „jednu z nejlepších obránkyň naší planety“. Greta před americkými politiky hovořila před plánovanou stávkou za ochranu klimatu, která by se měla uskutečnit v pátek. Zahrnovat by měla celkem 4638 akcí ve 139 zemích.

Greta Thunbergová, Velvyslankyně svědomí

Ekologická aktivistka již v pondělí na Univerzitě George Washingtona převzala za své aktivity za ochranu klimatu ocenění Velvyslankyně svědomí, které jí v červnu udělila organizace Amnesty International.

„Změny a politické kroky, které jsou k řešení krize zapotřebí, nyní zkrátka neexistují,“ uvedla šestnáctiletá dívka během svého vystoupení na univerzitě. Doplnila, že všichni proto musí vyzývat osoby u moci, aby skutečně začaly konat.

Generální tajemník Amnesty International Kumi Naidoo uvedl, že cena nenáleží pouze Thunbergové, ale je určena všem mladým lidem, kteří již rok demonstrují. Rovněž sama Švédka zdůraznila, že ocenění patří těm, kdo se minulý pátek zúčastnili stávek v rámci hnutí Pátky pro budoucnost.

Švédská aktivistka a studenti, kteří se jejím postojem inspirovali, se tak stali nositeli titulu, který Amnesty International jako prvnímu udělila v roce 2003 někdejšímu československému a českému prezidentovi Václavu Havlovi.

Thunbergová minulý měsíc přeplula Atlantický oceán na plachetnici, která je šetrná k životnímu prostředí. V New Yorku přistála 28. srpna. Čas ve Spojených státech tráví účastí na protestech a lobbováním před páteční globální stávkou studentů za klima. V pondělí 23. září promluví na klimatickém summitu OSN v New Yorku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 1 hhodinou

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 2 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 3 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 10 hhodinami
Načítání...