Čeští studenti se připojili k celosvětové protestní akci, která chce přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Protestů se v rámci iniciativy Fridays for Future účastní mladí lidé z více než stovky zemí světa. Po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové demonstrují od loňského září, čeští studenti se ale ve větším počtu připojili až nyní. Jejich protest podpořili i někteří vědci.
Tisíce studentů se v pátek zapojily do celosvětové stávky za důslednější ochranu klimatu a snižování emisí. Prahou prošlo více než dva tisíce středoškoláků, podobné akce se konaly v Liberci, Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Karlových Varech, Rakovníku či Pelhřimově. Studenti chtějí, aby politici začali jednat o ochraně klimatu, jinak budou stávky pokračovat. Poslanecká sněmovna v souvislosti s akcí rozhodla, že se bude ochranou klimatu zabývat. Celosvětově se v pátek uskutečnilo více než dva tisíce protestů ve 126 zemích.
„Změn klimatu si můžeme všimnout všude kolem nás. Ať už je to sucho, povodně, hurikány a nebo čím dál častější výkyvy počasí. Podílejí se zásadně na společenských problémech, jako jsou například válečné konflikty nebo tolik diskutovaná migrace,“ napsali čeští studenti v prohlášení zveřejněném na konci února. Během dvou týdnů ho podepsalo přes 2200 studentů.
Stávkou chtěli poukázat na rozpor, kdy po nich dospělí chtějí, aby se zodpovědně vzdělávali a připravovali na budoucnost, dělají však jen málo pro to, aby mladí vůbec nějakou budoucnost měli.
Stát by měl více investovat do čistých zdrojů
Středoškoláci také upozorňují, že reakce politiků na vědecká varování neodpovídají závažnosti situace. Příkladem může být prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie.
Odkazují se na zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN z loňského podzimu, podle které do 12 let hrozí planetě ekologický kolaps. Vyzývají proto politiky, aby ihned provedli potřebné kroky ke snížení emisí.
Studenty po celém světě inspirovala švédská aktivistka Greta Thunbergová, která loni v září ve svých 15 letech několikrát vynechala vyučování, aby místo toho protestovala před švédským parlamentem. Svou vládu viní z nedodržování pařížské klimatické dohody z roku 2015, v níž státy slíbily omezení emisí skleníkových plynů. Páteční protesty pod heslem Fridays for Future („Pátky pro budoucnost“) se od té doby uskutečnily v Německu, Belgii, Austrálii nebo ve Velké Británii.
Protestovalo se v Praze, Brně nebo Liberci
V Brně protestovalo sedm stovek středoškoláků. Na transparentech měli nápisy jako „Dycky Země“, „Neexistuje planeta B“ „Změňme sebe, ne klima“ nebo „Na mrtvé planetě nejsou žádné lavice“.
Připojily se také desítky studentů z Liberce. Hlásají, že „Jedno nám to není, že se klima mění“, „Neexistuje žádná planeta B“, „Stop průmyslovým zónám na zelených loukách“ nebo „Klima teď, škola potom“. V Praze se sešly dva tisíce studentů na Malostranském náměstí, svůj průvod vedli i kolem úřadu vlády.
České studenty podporují vědci i aktivisté
Stávku studentů podporuje víc než stovka tuzemských vědců. „V situaci, kdy v produkci oxidu uhličitého na obyvatele stále patříme mezi největší světové znečišťovatele, se nemůžeme tvářit, že se nás problém změny klimatu netýká,“ uvedli vědci v prohlášení, které inicioval fyzikální chemik Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
„Jen rychlým naplňováním konkrétních kroků, týkajících se například útlumu těžby a spalování uhlí, jakož i péče o zemědělskou půdu, lesy, vodu v krajině a dalších aspektů klimatické adaptace, se nám může podařit předat zemi dalším generacím tak, abychom stávkujícím středoškolákům a jejich vrstevníkům zcela nezkazili budoucnost,“ pokračuje dokument.
Klimatolog Alexander Ač soudí, že změnám klimatu nepřikládá svět náležitý význam a dosavadní snahy o řešení jsou nedostatečné. „Proto považují aktivní přístup mladých lidí za zcela legitimní,“ uvedl. „V průběhu dvanácti let je potřeba snížit celosvětové emise oxidu uhličitého o téměř 60 procent, jinak oteplení překročí hranici 1,5 stupně Celsia a riziko rozsáhlých nevratných změn se výrazně zvýší,“ dodal.
„Za třicet, maximálně padesát let, se svět obejde bez fosilních paliv. Obejít se totiž musí. Změna klimatu s sebou přináší tak velká nebezpečí, že se jim musíme vyhnout, a ne se na ně adaptovat,“ řekl v Praze protestujícím studentům ekolog a geochemik Bedřich Moldan. „Musíme řešit příčiny klimatické změny, což jsou emise plynů metanu nebo oxidu uhličitého.“
Akci českých studentů podpořily i ekologické organizace Hnutí Duha či Greenpeace.
Poslanecká sněmovna v souvislosti se studentskou akcí rozhodla, že se bude na své schůzi zabývat také ochranou klimatu. Ve středu 27. března dopoledne by měla vláda informovat sněmovnu o svém postoji ke změně klimatu.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že Česko bude schopno snížit emise skleníkových plynů minimálně o 45 procent do roku 2030. V roce 2050 by se měly snížit o 80 procent. „Je skvělé, že se mladí lidé aktivně zajímají o budoucnost naší planety,“ řekl Brabec.
Protesty ve 126 zemích světa
Na webu FridaysForFuture.org bylo do čtvrtečního odpoledne zaregistrováno 1693 protestů ve 106 zemích světa, v pátek dopoledne už web evidoval přes dva tisíce protestů ve 126 zemích. Nejvíce protestů se koná v Německu, v Itálii a ve Spojených státech. Do školy ale nešli ani mladí z Brazílie, Chile, Íránu, Indie, Japonska, Vanuatu, Tanzanie či Panamy.
„Ke klimatické krizi se musíme konečně postavit jako ke krizi. Jedná se o největší ohrožení v dějinách lidstva a my už nebudeme dál tolerovat nečinnost těch, co ve světě rozhodují, a ohrožují tak celou naši civilizaci… Žádáme je, aby přijali zodpovědnost a klimatickou krizi řešili,“ uzavřela koordinační skupina mladých aktivistů otevřený dopis, který zveřejnil mimo jiné britský list The Guardian. Členkou skupiny je i Thunbergová.
