Politici výsledek konference o klimatu oslavují. Jen mluvíme a emise rostou, oponují ohrožené státy

2 minuty
Klimatický summit: Dohoda je na stole. Je dostatečně ambiciózní?
Zdroj: ČT24

Světová konference o klimatu COP24 v polských Katovicích ukázala, že boj proti oteplování planety zůstává namáhavý. Účastnické státy se po dvoutýdenních urputných jednáních sice v sobotu večer shodly na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, výsledkem ale nejsou všichni nadšeni, napsala agentura DPA. „Některé klíčové otázky byly při rokování ignorovány nebo bylo jejich řešení odsunuto na příští rok,“ upozornil britský list The Guardian.

Část delegátů výsledek hodnotí jako umění možného, ale ne to, co by bylo ve skutečnosti potřeba.
Dana Zlatohlávková
zpravodajka ČT

Potlesk a chvála přijatého dokumentu zazněly v jednacím sále po schválení dohody od zástupců národních států, ekologické organizace s ní ale v noci na neděli vyjádřily nespokojenost a nabádaly k větší ochraně klimatu a solidaritě s chudými zeměmi.

Nedosáhli jsme ničeho, zlobí exprezidenta Malediv

Ředitelka společnosti Greenpeace International Jennifer Morganová poukázala na to, že některým celým národům hrozí pokles do moře a tím i „zánik“. „Rok plný klimatických katastrof a důrazná varování nejlepších světových vědců by bývala měla přinést mnohem více,“ prohlásila Morganová. „Ve hře je existence lidstva. A před tím se nikdo neschová.“

„Nedosáhli jsme ničeho,“ řekl na konferenci bývalý prezident ostrovního státu Maledivy Muhammad Našíd. Této zemi kvůli vzestupu mořské hladiny hrozí, že zmizí v oceánu. Emise oxidu uhličitého (CO2), které oteplování planety způsobují, rostou, rostou a rostou „a my mluvíme, mluvíme a mluvíme,“ dodal.

Sabine Minningerová z organizace Chleba pro svět označila za politováníhodné, že konference nedospěla ke shodě o finanční podpoře obzvláště chudých a zranitelných států pro překonávání klimatických škod. „Zranitelné státy nemohou nést břemeno světa na svých ramenou,“ řekla představitelka nevládní organizace Care Vitumbiko Chinoko.

Skončilo to spíše jako veletrh o obchodování s uhlím než dohoda o klimatu.
Mohamed Adow
jeden z aktivistů o snahách Polska a USA prosazovat na konferenci uhlí

„Říkáte, že nade všechno milujete své děti. A přesto jim před očima kradete jejich budoucnost. Naše civilizace je obětovávána, aby malý počet lidí měl nadále možnost vydělávat bezmezně mnoho peněz,“ řekla švédská školačka a aktivistka Greta Thunbergová. 

Politici si dohodu pochvalují

„Mise je splněna! Katovický klimatický balíček byl přijat. Tím jste společně udělali 1000 krůčků kupředu. Můžete být hrdi,“ prohlásil naproti tomu po přijetí pravidel uplatňování pařížské dohody o klimatu náměstek polského ministra ochrany životního prostředí Michal Kurtyka, který konferenci v Katovicích předsedal.

Za dvojitý úspěch označil prováděcí dohodu z Katovic šéf poslanecké frakce německé vládní konzervativní unie CDU/CSU Ralph Brinkhaus. Státům z ní podle něj jasně vyplývají jejich povinnosti a kromě toho dokazuje, že svět přece jen ještě dokáže spolupracovat.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval přítomné zástupce téměř dvou set států, aby jejich země na všech frontách ukázaly více horlivosti. „Promeškat tuto příležitost by zmařilo naši poslední dobrou šanci na zastavení neomezovaných klimatických změn. A to by nebylo jen nemorální, ale i sebevražedné.“

Spory o přijetí zprávy IPCC

Jedna z největších hádek na klimatické konferenci se týkala vědecké zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten v říjnu uvedl, že růst oteplování lze udržet na úrovni 1,5 stupně Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období, ale vyžadovalo by to rychlé a bezprecedentní změny v lidském chování.

Skupina zemí, včetně Saúdské Arábie, Spojených států, Kuvajtu a Ruska, tedy velkých producentů fosilních paliv, odmítla studii IPCC „uvítat“. Chtěli pouze, aby závěry konference říkaly, že státy zprávu „vzaly na vědomí“. Snahy o nalezení kompromisu skončily nejprve nezdarem. Ostatní země se ale nevzdaly, většina z nich totiž měla pocit, že uznání vědeckých závěrů je pro konferenci důležité. Nakonec teda byla nalezena shoda a došlo k „uznání“ činnosti IPCC.

„Vědecké závěry jsou znepokojivé, nenastalo ale jejich propojení s tím, že je třeba dělat (v boji se změnou klimatu) něco víc,“ uvedla Camilla Bornová ze think-tanku E3G, který se zabývá ochranou životního prostředí. „Dohoda se na to dívá izolovaně. Je to elegantní kompromis, ale není to dostatečné,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 20 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 22 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 57 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 3 hhodinami
Načítání...