Světová konference o klimatu COP24 v polských Katovicích ukázala, že boj proti oteplování planety zůstává namáhavý. Účastnické státy se po dvoutýdenních urputných jednáních sice v sobotu večer shodly na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, výsledkem ale nejsou všichni nadšeni, napsala agentura DPA. „Některé klíčové otázky byly při rokování ignorovány nebo bylo jejich řešení odsunuto na příští rok,“ upozornil britský list The Guardian.
Politici výsledek konference o klimatu oslavují. Jen mluvíme a emise rostou, oponují ohrožené státy
Klimatický summit: Dohoda je na stole. Je dostatečně ambiciózní? (zdroj: ČT24)
Část delegátů výsledek hodnotí jako umění možného, ale ne to, co by bylo ve skutečnosti potřeba.
Potlesk a chvála přijatého dokumentu zazněly v jednacím sále po schválení dohody od zástupců národních států, ekologické organizace s ní ale v noci na neděli vyjádřily nespokojenost a nabádaly k větší ochraně klimatu a solidaritě s chudými zeměmi.
Nedosáhli jsme ničeho, zlobí exprezidenta Malediv
Ředitelka společnosti Greenpeace International Jennifer Morganová poukázala na to, že některým celým národům hrozí pokles do moře a tím i „zánik“. „Rok plný klimatických katastrof a důrazná varování nejlepších světových vědců by bývala měla přinést mnohem více,“ prohlásila Morganová. „Ve hře je existence lidstva. A před tím se nikdo neschová.“
„Nedosáhli jsme ničeho,“ řekl na konferenci bývalý prezident ostrovního státu Maledivy Muhammad Našíd. Této zemi kvůli vzestupu mořské hladiny hrozí, že zmizí v oceánu. Emise oxidu uhličitého (CO2), které oteplování planety způsobují, rostou, rostou a rostou „a my mluvíme, mluvíme a mluvíme,“ dodal.
Sabine Minningerová z organizace Chleba pro svět označila za politováníhodné, že konference nedospěla ke shodě o finanční podpoře obzvláště chudých a zranitelných států pro překonávání klimatických škod. „Zranitelné státy nemohou nést břemeno světa na svých ramenou,“ řekla představitelka nevládní organizace Care Vitumbiko Chinoko.
Skončilo to spíše jako veletrh o obchodování s uhlím než dohoda o klimatu.
„Říkáte, že nade všechno milujete své děti. A přesto jim před očima kradete jejich budoucnost. Naše civilizace je obětovávána, aby malý počet lidí měl nadále možnost vydělávat bezmezně mnoho peněz,“ řekla švédská školačka a aktivistka Greta Thunbergová.
Politici si dohodu pochvalují
„Mise je splněna! Katovický klimatický balíček byl přijat. Tím jste společně udělali 1000 krůčků kupředu. Můžete být hrdi,“ prohlásil naproti tomu po přijetí pravidel uplatňování pařížské dohody o klimatu náměstek polského ministra ochrany životního prostředí Michal Kurtyka, který konferenci v Katovicích předsedal.
Za dvojitý úspěch označil prováděcí dohodu z Katovic šéf poslanecké frakce německé vládní konzervativní unie CDU/CSU Ralph Brinkhaus. Státům z ní podle něj jasně vyplývají jejich povinnosti a kromě toho dokazuje, že svět přece jen ještě dokáže spolupracovat.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval přítomné zástupce téměř dvou set států, aby jejich země na všech frontách ukázaly více horlivosti. „Promeškat tuto příležitost by zmařilo naši poslední dobrou šanci na zastavení neomezovaných klimatických změn. A to by nebylo jen nemorální, ale i sebevražedné.“
Spory o přijetí zprávy IPCC
Jedna z největších hádek na klimatické konferenci se týkala vědecké zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten v říjnu uvedl, že růst oteplování lze udržet na úrovni 1,5 stupně Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období, ale vyžadovalo by to rychlé a bezprecedentní změny v lidském chování.
Skupina zemí, včetně Saúdské Arábie, Spojených států, Kuvajtu a Ruska, tedy velkých producentů fosilních paliv, odmítla studii IPCC „uvítat“. Chtěli pouze, aby závěry konference říkaly, že státy zprávu „vzaly na vědomí“. Snahy o nalezení kompromisu skončily nejprve nezdarem. Ostatní země se ale nevzdaly, většina z nich totiž měla pocit, že uznání vědeckých závěrů je pro konferenci důležité. Nakonec teda byla nalezena shoda a došlo k „uznání“ činnosti IPCC.
„Vědecké závěry jsou znepokojivé, nenastalo ale jejich propojení s tím, že je třeba dělat (v boji se změnou klimatu) něco víc,“ uvedla Camilla Bornová ze think-tanku E3G, který se zabývá ochranou životního prostředí. „Dohoda se na to dívá izolovaně. Je to elegantní kompromis, ale není to dostatečné,“ dodala.