Rok 2018 byl čtvrtým nejteplejším od roku 1880, kdy se začaly teploty pravidelně zaznamenávat. Průměrná celosvětová teplota byla loni skoro o osm desetin stupně Celsia vyšší než během 20. století. Ve svých zprávách to uvedl Národní americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Národní úřad pro výzkum oceánu a atmosféry (NOAA).
Jsme uprostřed nejteplejší dekády od roku 1850, shodli se meteorologové z různých částí světa
Horizont ČT24: Planeta Země zažila pět rekordně horkých let (zdroj: ČT24)
Roky 2015, 2016 i 2017 byly ještě teplejší než ten loňský. „Celkově bylo posledních pět nejteplejších v historii měření,“ uvedli klimatologové.
Průměrné celosvětové teploty analyzovaly nezávisle na sobě čtyři organizace: NASA, NOAA, Meteorologická služba Spojeného království a Světová meteorologická organizace (WMO). Všechny vědecké týmy ovšem došly ke stejnému výsledku: rok 2018 byl čtvrtým nejteplejším za posledních 139 let.
„Rok 2018 je opět extrémně teplým rokem v rámci dlouhodobého trendu globálního oteplování,“ potvrdil ředitel Goddardova Institutu pro vesmírná studia při NASA Gavin Schmidt.
Mnoho extrémních povětrnostních jevů je v souladu s tím, co očekáváme od změny klimatu. Je to realita, které musíme čelit. Naší nejvyšší prioritou by mělo být snižování emisí skleníkových plynů a opatření na přizpůsobení se klimatickým změnám.
Od 90. let 19. století se průměrná globální povrchová teplota zvýšila o jeden stupeň Celsia. Oteplování z velké části způsobila produkce oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, připomíná Gavin Schmidt vliv lidské činnosti na změny klimatu.
„Míra oteplování v uplynulých čtyřech letech byla výjimečná, a to jak na souši, tak v oceánech. Ovšem teploty jsou jen jedna část příběhu. Extrémní počasí a jeho dopady postihly mnoho zemí a miliony lidí, měly ničivé účinky jak pro ekonomiky, tak i ekosystémy,“ dodal generální sekretář Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.
Změny klimatu už lidstvo pociťuje
Meteorologové upřesnili, že trend globálního oteplování neznamená, že teploty rostou ve všech regionech planety stejně. Oteplování je obzvlášť patrné v arktické oblasti, kde loni pokračovalo tání mořského ledu. Kromě toho tání ledovců v Grónsku a na Antarktidě přispívalo k růstu hladiny moře. A neustále se zvyšující teploty mohou podle Gavina Schmidta vést k prodlužování sezon požárů a k četnějšímu výskytu extrémních meteorologických jevů.
„Dopady dlouhodobého globálního oteplování už pociťujeme – při zaplavování pobřežních oblastí, během vln veder, při intenzivních srážkách a změnách ekosystémů,“ dodává Schmidt.
NASA měřila na tisícovkách stanic
Analýza NASA se opírá o měření povrchové teploty na 6300 meteorologických stanicích, měření teploty mořského povrchu z lodí a bójí a měření na výzkumných stanicích na Antarktidě. Získané údaje jsou následně propočítávány tak, aby výsledná globální teplota nebyla zkreslena například vlivem městských tepelných ostrovů.
NASA používá k propočtu globální teploty jiný postup než NOAA. Proto meteorologové z NASA dospěli ve své zprávě k rozdílu 0,83 stupně Celsia, zatímco NOAA ve své analýze udává rozdíl oproti celosvětové průměrné teplotě o 0,79 stupně Celsia.
Podle britských meteorologů se svět nachází uprostřed nejteplejší dekády od roku 1850. Pokud se jejich předpovědi potvrdí, roky 2014 až 2023 se stanou nejteplejšími za posledních 150 let.
V roce 2015 se vůdci států z celého světa shodli na klimatické konferenci v Paříži na snaze udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně“ v porovnání s teplotou v předindustriálním období, respektive proti období 1850–1900. Současné národní cíle týkající se snižování emisí skleníkových plynů by však podle odborníků oteplování zastavily až na hodnotě tří stupňů.