Hongkongský aktivista Wong dostal 13,5 měsíce vězení za protivládní demonstraci

Nahrávám video
Horizont ČT24: Proces s hongkongskými aktivisty a komentář sinoložky Lomové
Zdroj: ČT24

Nejznámější představitel hongkongského prodemokratického hnutí Joshua Wong byl odsouzen k trestu 13,5 měsíce vězení za loňskou protivládní demonstraci před policejním ústředím v Hongkongu. Spolu s Wongem byli odsouzeni také dva jeho další kolegové – Agnes Chowová dostala desetiměsíční trest a Ivan Lam trest sedm měsíců odnětí svobody, informovala agentura Reuters.

Trojice čelila obvinění z organizace nepovoleného protestu před policejním ústředím ve čtvrti Wan Chai loni v červnu, z účasti na demonstraci a z podněcování dalších lidí. „Procesů proti nim je vedeno více a v jiných řízeních jsou souzeni za svolání některých jiných demonstrací,“ upozornila zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Čtyřiadvacetiletý Wong se přiznal k organizaci demonstrace a k podněcování dalších lidí k protestu. Akce se uskutečnila v době, kdy do ulic vycházely demonstrovat statisíce lidí a v některé dny protesty přerůstaly v násilí. Wongovi hrozily až tři roky vězení. Třiadvacetiletá Chowová a šestadvacetiletý Lam se přiznali k podněcování k protestu a Chowová také k účasti na demonstraci. Trojice byla již minulý týden vzata do vazby.

Vazbu před soudem Wong strávil na samotce, kde 24 hodin denně svítilo světlo. Věznice to odůvodnila tím, že rentgen údajně odhalil stín v jeho žaludku. Sinoložka Olga Lomová z Univerzity Karlovy to považuje za úmyslné znepříjemňování pobytu za mřížemi, byť si myslí, že minimálně zpočátku si bude trest odpykávat ve standardní cele.

Očekává, že pekingský režim bude otevírat další případy prodemokratických demonstrantů. „V jisté fázi by mohlo dojít i na ten obávaný zákon o státní bezpečnosti, který umožňuje i vydání provinilců podle tohoto zákona do Číny,“ předpovídá s tím, že tlak se pravděpodobně bude stupňovat. Wong je podle ní exemplární případ pro další mladé demonstranty.

Wong je nejznámějším hongkongským aktivistou

Trojice aktivistů dlouhodobě dráždí hongkongskou vládu a hlavně Peking. „Zejména Joshua Wong, který je aktivní už od svých patnácti let. Už na střední škole zmobilizoval studenty, aby se vzbouřili proti nacionalistické výuce ve školách, což se jim podařilo odvrátit. Poté byl velkou postavou deštníkového hnutí v roce 2014. Pokusil se několikrát kandidovat ve volbách, což se mu nikdy nepodařilo, protože úřady mu kandidaturu zakázaly,“ připomněla Šámalová.

„Přestože loni nebyl vůdcem nebo hlavní postavou protestního hnutí, protože to vzniklo spontánně a nemělo jednoho konkrétního vůdce, je asi nejznámější hongkongský aktivista, který se ještě teď, kdy už drtivá většina aktivistů v Hongkongu mlčí, vyjadřuje k problematickým a citlivým věcem a upozorňuje na porušování lidských práv,“ uzavřela zpravodajka ČT.

Wong se v posledních letech účastnil mnoha protestů a hongkongskými úřady byl několikrát zadržen. Po vynesení rozsudku slíbil, že ve svém boji bude pokračovat.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Šámalová: Wong byl ve vazbě na samotce, kde mu 24 hodin denně svítilo světlo
Zdroj: ČT24

Londýn vyzval k propuštění odsouzených

Velká Británie vyzvala úřady v Hongkongu a v Pekingu, aby opozici přestaly pronásledovat. „Rozhodnutí o zahájení trestního stíhání musí být spravedlivá a nezaujatá a práva a svobody hongkongského lidu musí být zachovány,“ zdůraznil ministr zahraničí Dominic Raab. Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International vyzvala k „okamžitému a bezpodmínečnému propuštění“ odsouzených. 

Bývalá britská kolonie Hongkong přešla v roce 1997 pod správu Číny, která se přitom v rámci principu „jedné země, dvou systémů“ zavázala ponechat Hongkongu řadu svobod, včetně nezávislého soudnictví. Podle kritiků ale Peking tyto svobody čím dál víc omezuje. 

Loňské protesty vyvolal návrh zákona, který by umožnil vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Demonstranti se obávali, že lidé vydaní do Číny ovládané komunistickou stranou by mohli čelit nespravedlivým procesům. Hongkongská vláda nakonec návrh stáhla, protesty ale pokračovaly s požadavkem širších demokratických reforem. Demonstranti si rovněž stěžovali na přehnané použití síly ze strany policie, což byl i jeden z důvodů protestu z loňského 21. června.

Centrální čínská vláda v reakci na masové demonstrace vydala letos v červnu pro Hongkong nový bezpečnostní zákon, který má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...