Hongkongský aktivista Wong dostal 13,5 měsíce vězení za protivládní demonstraci

Nahrávám video
Horizont ČT24: Proces s hongkongskými aktivisty a komentář sinoložky Lomové
Zdroj: ČT24

Nejznámější představitel hongkongského prodemokratického hnutí Joshua Wong byl odsouzen k trestu 13,5 měsíce vězení za loňskou protivládní demonstraci před policejním ústředím v Hongkongu. Spolu s Wongem byli odsouzeni také dva jeho další kolegové – Agnes Chowová dostala desetiměsíční trest a Ivan Lam trest sedm měsíců odnětí svobody, informovala agentura Reuters.

Trojice čelila obvinění z organizace nepovoleného protestu před policejním ústředím ve čtvrti Wan Chai loni v červnu, z účasti na demonstraci a z podněcování dalších lidí. „Procesů proti nim je vedeno více a v jiných řízeních jsou souzeni za svolání některých jiných demonstrací,“ upozornila zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Čtyřiadvacetiletý Wong se přiznal k organizaci demonstrace a k podněcování dalších lidí k protestu. Akce se uskutečnila v době, kdy do ulic vycházely demonstrovat statisíce lidí a v některé dny protesty přerůstaly v násilí. Wongovi hrozily až tři roky vězení. Třiadvacetiletá Chowová a šestadvacetiletý Lam se přiznali k podněcování k protestu a Chowová také k účasti na demonstraci. Trojice byla již minulý týden vzata do vazby.

Vazbu před soudem Wong strávil na samotce, kde 24 hodin denně svítilo světlo. Věznice to odůvodnila tím, že rentgen údajně odhalil stín v jeho žaludku. Sinoložka Olga Lomová z Univerzity Karlovy to považuje za úmyslné znepříjemňování pobytu za mřížemi, byť si myslí, že minimálně zpočátku si bude trest odpykávat ve standardní cele.

Očekává, že pekingský režim bude otevírat další případy prodemokratických demonstrantů. „V jisté fázi by mohlo dojít i na ten obávaný zákon o státní bezpečnosti, který umožňuje i vydání provinilců podle tohoto zákona do Číny,“ předpovídá s tím, že tlak se pravděpodobně bude stupňovat. Wong je podle ní exemplární případ pro další mladé demonstranty.

Wong je nejznámějším hongkongským aktivistou

Trojice aktivistů dlouhodobě dráždí hongkongskou vládu a hlavně Peking. „Zejména Joshua Wong, který je aktivní už od svých patnácti let. Už na střední škole zmobilizoval studenty, aby se vzbouřili proti nacionalistické výuce ve školách, což se jim podařilo odvrátit. Poté byl velkou postavou deštníkového hnutí v roce 2014. Pokusil se několikrát kandidovat ve volbách, což se mu nikdy nepodařilo, protože úřady mu kandidaturu zakázaly,“ připomněla Šámalová.

„Přestože loni nebyl vůdcem nebo hlavní postavou protestního hnutí, protože to vzniklo spontánně a nemělo jednoho konkrétního vůdce, je asi nejznámější hongkongský aktivista, který se ještě teď, kdy už drtivá většina aktivistů v Hongkongu mlčí, vyjadřuje k problematickým a citlivým věcem a upozorňuje na porušování lidských práv,“ uzavřela zpravodajka ČT.

Wong se v posledních letech účastnil mnoha protestů a hongkongskými úřady byl několikrát zadržen. Po vynesení rozsudku slíbil, že ve svém boji bude pokračovat.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Šámalová: Wong byl ve vazbě na samotce, kde mu 24 hodin denně svítilo světlo
Zdroj: ČT24

Londýn vyzval k propuštění odsouzených

Velká Británie vyzvala úřady v Hongkongu a v Pekingu, aby opozici přestaly pronásledovat. „Rozhodnutí o zahájení trestního stíhání musí být spravedlivá a nezaujatá a práva a svobody hongkongského lidu musí být zachovány,“ zdůraznil ministr zahraničí Dominic Raab. Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International vyzvala k „okamžitému a bezpodmínečnému propuštění“ odsouzených. 

Bývalá britská kolonie Hongkong přešla v roce 1997 pod správu Číny, která se přitom v rámci principu „jedné země, dvou systémů“ zavázala ponechat Hongkongu řadu svobod, včetně nezávislého soudnictví. Podle kritiků ale Peking tyto svobody čím dál víc omezuje. 

Loňské protesty vyvolal návrh zákona, který by umožnil vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Demonstranti se obávali, že lidé vydaní do Číny ovládané komunistickou stranou by mohli čelit nespravedlivým procesům. Hongkongská vláda nakonec návrh stáhla, protesty ale pokračovaly s požadavkem širších demokratických reforem. Demonstranti si rovněž stěžovali na přehnané použití síly ze strany policie, což byl i jeden z důvodů protestu z loňského 21. června.

Centrální čínská vláda v reakci na masové demonstrace vydala letos v červnu pro Hongkong nový bezpečnostní zákon, který má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 24 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...