Kubánská vláda zmírnila některá opatření v hospodářství, z protestů dál viní zahraničí

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel poprvé uznal, že za hospodářské problémy mohou i slabiny na straně kubánské vlády. Úřady je dosud přisuzovaly americkému embargu, uvedla agentura AP. Kubánský režim ale i nadále tvrdí, že nedělní protesty, které patřily k největším za posledních třicet let, vyvolaly svými aktivitami na sociální sítí Spojené státy a zahraniční aktivisté.

Vláda ve středu přijala některá opatření, která by měla zmírnit nedostatek léků a některých potravin na ostrově. Kubánským občanům, kteří se vrací ze zahraničí, úřady dovolí dovoz tohoto druhu zboží bez cel a omezení množství. Vláda také slíbila, že státní podniky zvýší svou produkci léků a dalších nedostatkových produktů.

Vládní představitelé však nadále tvrdí, že protesty v ulicích podnítily Spojené státy. Ministr zahraničí Bruno Rodríguez poukázal například na aktivity některých účtů na Twitteru. Úřady ale nepotvrdily, že od pondělí omezily přístup k internetu, jak tvrdí londýnská nevládní organizace Netblocks. Ve středu byl přístup k mobilnímu internetu obnoven, zablokovány jsou ale mnohé sociální sítě a mobilní aplikace.

Podle kubánského politologa Harolda Cardenase kubánští představitelé přehání vliv Twitteru. „Tvrdit, že za demonstracemi je kampaň Spojených států, je příliš zjednodušující, protože očividně existuje mnoho dalších problémů, kvůli kterým (Kubánci) vyšli do ulic,“ řekl agentuře AFP Cardenas.

Oficiální počet zadržených není znám

Kubánský prezident uvedl, že lidé zadržení v souvislosti s protesty budou souzeni podle kubánských zákonů. Díaz-Canel tvrdí, že protestující se dopouštěli výtržnictví a rabování. Přesný počet zadržených ale úřady nezveřejnily.

Podle organizace na obranu lidských práv Amnesty International však ve vězení skončilo přinejmenším 247 lidí. Ředitelka americké sekce této organizace Erika Guevarová-Rosasová řekla serveru BBC Mundo, že část lidí byla zadržena během protestů. Další osoby, a to především známé disidenty, úřady zatkly v pondělí a v následujících dnech. Podle organizace se protesty v neděli uskutečnily v bezmála šedesáti městech.

Borrell: Situaci zhoršily Trumpovy sankce

Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se situace na Kubě zhoršila kvůli novým sankcím, které zavedla proti Kubě předchozí administrativa Donalda Trumpa. Borrell poukázal především na opatření, které znemožnilo kubánským emigrantům posílat svým blízkým, kteří zůstali na Kubě, peníze. Díky takzvaným remitencím plynuly na Kubu každoročně dvě až tři miliardy dolarů, což tvořilo jeden z hlavních zdrojů zahraničních deviz na ostrově.

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová uvedla, že nová administrativa přehodnocuje sankce, které vůči Kubě zavedli její předchůdci. Mezi opatřeními, která by mohla doznat změny, je právě i zákaz zasílání remitencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 33 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 59 mminutami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...