Keňské protesty proti zvýšení daní vede generace Z

V Keni se rozhořely tisícihlavé protesty proti vládním plánům na zvýšení daní. Policie v ulicích hlavního města Nairobi i jinde zadržela stovky lidí, místní média informují i o úmrtích. Protesty z veliké části vedou mladí lidé z takzvané generace Z, podle kterých vyšší daně jen zmizí v kapsách politiků a nezlepší ekonomický stav země. Třetí a závěrečné čtení kontroverzního zákona se očekává v úterý 25. června.

Demonstrace proti vládnímu návrhu vypukly v úterý před budovou parlamentu. Policie proti demonstrantům použila vodní děla a slzný plyn a podle agentury AP bylo 283 demonstrantů zatčeno. Přesto přinesl začátek odporu výsledky: šéf parlamentního rozpočtového výboru Francis Kuria Kimani oznámil, že již nebude prosazovat některé z nejvíce nepopulárních změn, včetně šestnáctiprocentní daně na pečivo a zvýšení zdanění stolního oleje a mobilních peněžních služeb.

Tým předsedy výboru shromažďoval názory veřejnosti na návrh zákona a uvedl, že rozhodnutí upustit od některých návrhů bylo učiněno s cílem ochránit Keňany před rostoucími životními náklady. Mezi dalšími navrhovanými daněmi, které byly zrušeny, je daň z motorových vozidel, která by podle kritiků zasáhla i pojišťovnictví.

Kimani rovněž oznámil zrušení navrhované ekologické daně, která byla zaměřena na výrobky, jež mají negativní dopad na životní prostředí, jako jsou obaly, plasty a pneumatiky. Zmíněný návrh čelil kritice a mnozí tvrdili, že by vedl k růstu cen zboží, jako jsou plenky, hygienické vložky, počítače a mobilní telefony. Podle Kimaniho se nyní bude poplatek vztahovat pouze na dovážené zboží.

Keňa je přímořský stát ve východní Africe při pobřeží Indického oceánu.

Má zhruba 53 milionů obyvatel. Populace sestává z desítek různých etnických skupin. Oficiálními jazyky jsou svahilština a angličtina. Nejrozšířenější náboženství je křesťanství.

Území státu bývalo v minulosti britskou kolonií. Keňa získala nezávislost 12. prosince 1963.

Země je prezidentská republika a jeden z mála afrických států, kde je praktikována demokracie.

Ekonomika Keni je v oblasti východní a střední Afriky druhá největší, hned po Etiopii. Největším sektorem v zemi je zemědělství, výrazné příjmy získává z turismu. Také disponujeme rozvinutým sektorem finančních služeb.

Mezi nejvýznamnější obchodní partnery Keni patří Evropská unie, Čína a ostatní africké země.

Hlavní město Keni Nairobi
Zdroj: Unsplash/Amani Nation

Pokračování protestů

Protestující se však nehodlají s částečnou úpravou zákona spokojit. „Odmítáme to celé,“ zdůraznil podle CNN Keňan John Wills Njoroge. „Nežádali jsme o pozměňovací návrhy. Žádali jsme stažení celého návrhu zákona,“ dodal.

Nepokoje tak pokračovaly i ve čtvrtek, kdy poslanci návrh zákona probírali ve druhém čtení ve sněmovně. Do ulic vyšly tisíce lidí, proti kterým opět násilně zakročila místní policie. Protestující se také pokusili proniknout skrz bezpečnostní kordon, který kolem parlamentních budov vznikl. Nejméně dvě stě civilistů prý utrpělo zranění, včetně novinářů. Keňský deník Daily Nation informoval, že jeden člověk dokonce v důsledku palby ostrými náboji zemřel.

Postup policie odsoudila řada lidskoprávních organizací včetně Amnesty International. „Policie zjevně nerespektuje právo na protest a namísto toho se snaží umlčet nesouhlas násilím a zastrašováním,“ napsala organizace na síti X.

„Naše rodiče zdanili až na dřeň, a přesto z toho nejsou vidět žádné výsledky. Odmítáme jakékoli další daně a zůstaneme na ulici tak dlouho, jak to bude nutné,“ prohlásila pro agenturu AP jedna z protestujících, Ashley Mwaiová. Devatenáctiletá dívka vysvětlila, že protestuje i za své rodiče, kteří „nemají energii se demonstrací účastnit“. „I když ještě nevydělávám, další daně zvýší ceny potravin a dopravy, což pro nás mladé lidi učiní život nesnesitelným,“ dodala.

Vliv mladé generace

Právě mladí lidé jsou na demonstracích v Keni vidět nejčastěji. Zatímco dřívější protesty proti vládní politice vycházely z organizace opozičních politických stran, ty současné zřejmě vzešly spontánně z takzvané generace Z, do které se nejčastěji řadí lidé narození mezi koncem devadesátých let minulého století a začátkem třetího tisíciletí.

Mladí Keňané v kontrastu k minulým protestům nasadili v mnohem větší míře technologie: často nahrávali střety s policisty svými telefony na video a následně je zveřejňovali na internetu. Protesty nabraly na síle na sociálních sítích pod hashtagem #OccupyParliament (Okupujte parlament), informuje server DW. „Už teď platíme daně a oni s nimi nic moc nedělají – rozkrádají je. Jak jim tedy můžeme svěřit více?“ postěžoval si serveru místní herec Makena Kahuha.

Místní významně využívají sociální síť TikTok, píše CNN. Aplikace je známá svými krátkými a poutavými videi, ale během protestů se ukázala být klíčovou funkce živého vysílání. Aktivisté ji využívají k poskytování aktuálních informací v reálném čase, k živému vysílání z míst protestů i k dokumentování jakýchkoli případů policejní brutality nebo zásahů. Mnozí mladí lékaři nebo právníci také nabízejí účastníkům své služby zdarma.

„Zanechala jsem studia na vysoké škole, protože rodiče si nemohli dovolit platit mi vzdělání. Snažím se vydělat si, kde můžu, abych se vrátila, a vy mi teď chcete vzít i to málo, takže si ani nekoupím hygienické vložky?“ řekla serveru BBC v hlavním městě šestadvacetiletá Aristaricus Irolová s vložkou v ruce, která patří mezi zboží, jehož se navrhované zvýšení daní týká.

Národní koordinátorka Institutu pro sociální odpovědnost Wanjiru Gikonyová potvrdila, že se davy tentokrát mobilizovaly bez vlivu politiků. „Byly tam velmi kreativní hlasy. Bohužel policie použila sílu proti mladým lidem, kteří demonstrovali proti nejvýznamnějšímu zákonu pro každého občana – daňovým předpisům,“ řekla.

Samotní protestující se podle ní násilí zatím vyhýbají. „Ukazuje nám to, že násilné protesty jsou skutečně vyvolávány na politické scéně,“ zdůraznila. „Tato revoluce mladých lidí je začátkem změny. Tito mladí lidé ukázali starším generacím, jak se to dělá,“ věří Gikonyová.

Ekonomika v „kritickém bodě“

V posledních dvou letech byly v Keni již zvýšeny daně z příjmu, pohonných hmot a z obratu. Zavedena byla také daň ve výši 1,5 procenta měsíčního příjmu pracovníka, která jde na výstavbu cenově dostupných domů. Brzy má vstoupit v platnost také nový, vyšší odvod na zdravotní pojištění.

Za nepopulárními změnami stojí prezident William Ruto, který se úřadu ujal v roce 2022. Podle něj je nezbytně nutné snížit státní dluh ve výši téměř osmdesáti miliard amerických dolarů (1,8 bilionu korun). Navíc na Keňu kvůli tomu tlačí Mezinárodní měnový fond. Navyšování daní však podle Rutových kritiků mohlo vést ke zpomalení hospodářského růstu a zvýšení nezaměstnanosti.

Ruto nedávno vyzval Keňany, aby se smířili s vyšším zdaněním, a tvrdil, že jsou ve skutečnosti zdaněni nedostatečně. Zároveň uznal, že to bude obtížné. „Jsme demokratická země. Kdo chce demonstrovat, má na to právo, žádný problém. Ale rozhodnutí musí přijímat instituce,“ řekl ve středu Ruto. „Budeme rozhodovat jako výkonná moc, předložíme to zákonodárnému sboru, keňský lid se k tomu vyjádří prostřednictvím účasti veřejnosti, dále se to podrobí soudním procesům a tak funguje demokracie a já v demokracii velmi věřím,“ prohlásil.

Podle ekonoma Mohammeda Doya se ekonomika Keni nachází v „kritickém bodě“, kdy dluhy státu vůči dodavatelům a zhotovitelům ohrožují fiskální zdraví země a živobytí mnoha občanů. „Malé a střední podniky, páteř keňské ekonomiky, přicházejí o nezbytný přísun příjmů, zatímco vyčkávají na dlouho odkládané platby za zboží a služby poskytnuté státu,“ napsal pro server Business Daily. Mnohé keňské firmy tak musejí propouštět nebo úplně ukončovat činnost.

„Blížící se dluhová krize není jen záležitostí odkládaných plateb; představuje fundamentální rozpad důvěry mezi státem a soukromým sektorem,“ pokračuje Doyo. V takovém prostředí podniky váhají s uzavíráním dalších smluv nebo s rozšiřováním svých operací.

„Je nezbytné, aby vláda urychleně jednala a postavila se dluhové krizi čelem. Může to znamenat obtížné kompromisy a krátkodobé oběti, jako je přesun zdrojů z jiných rozpočtových priorit nebo čerpání z rozpočtových rezerv, ale alternativa – nechat problém bujet a narůstat – prostě nepřipadá v úvahu,“ uzavřel Doyo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49Aktualizovánopřed 2 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 20 mminutami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 2 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 2 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 4 hhodinami
Načítání...