Keňské protesty proti zvýšení daní vede generace Z

V Keni se rozhořely tisícihlavé protesty proti vládním plánům na zvýšení daní. Policie v ulicích hlavního města Nairobi i jinde zadržela stovky lidí, místní média informují i o úmrtích. Protesty z veliké části vedou mladí lidé z takzvané generace Z, podle kterých vyšší daně jen zmizí v kapsách politiků a nezlepší ekonomický stav země. Třetí a závěrečné čtení kontroverzního zákona se očekává v úterý 25. června.

Demonstrace proti vládnímu návrhu vypukly v úterý před budovou parlamentu. Policie proti demonstrantům použila vodní děla a slzný plyn a podle agentury AP bylo 283 demonstrantů zatčeno. Přesto přinesl začátek odporu výsledky: šéf parlamentního rozpočtového výboru Francis Kuria Kimani oznámil, že již nebude prosazovat některé z nejvíce nepopulárních změn, včetně šestnáctiprocentní daně na pečivo a zvýšení zdanění stolního oleje a mobilních peněžních služeb.

Tým předsedy výboru shromažďoval názory veřejnosti na návrh zákona a uvedl, že rozhodnutí upustit od některých návrhů bylo učiněno s cílem ochránit Keňany před rostoucími životními náklady. Mezi dalšími navrhovanými daněmi, které byly zrušeny, je daň z motorových vozidel, která by podle kritiků zasáhla i pojišťovnictví.

Kimani rovněž oznámil zrušení navrhované ekologické daně, která byla zaměřena na výrobky, jež mají negativní dopad na životní prostředí, jako jsou obaly, plasty a pneumatiky. Zmíněný návrh čelil kritice a mnozí tvrdili, že by vedl k růstu cen zboží, jako jsou plenky, hygienické vložky, počítače a mobilní telefony. Podle Kimaniho se nyní bude poplatek vztahovat pouze na dovážené zboží.

Keňa je přímořský stát ve východní Africe při pobřeží Indického oceánu.

Má zhruba 53 milionů obyvatel. Populace sestává z desítek různých etnických skupin. Oficiálními jazyky jsou svahilština a angličtina. Nejrozšířenější náboženství je křesťanství.

Území státu bývalo v minulosti britskou kolonií. Keňa získala nezávislost 12. prosince 1963.

Země je prezidentská republika a jeden z mála afrických států, kde je praktikována demokracie.

Ekonomika Keni je v oblasti východní a střední Afriky druhá největší, hned po Etiopii. Největším sektorem v zemi je zemědělství, výrazné příjmy získává z turismu. Také disponujeme rozvinutým sektorem finančních služeb.

Mezi nejvýznamnější obchodní partnery Keni patří Evropská unie, Čína a ostatní africké země.

Hlavní město Keni Nairobi
Zdroj: Unsplash/Amani Nation

Pokračování protestů

Protestující se však nehodlají s částečnou úpravou zákona spokojit. „Odmítáme to celé,“ zdůraznil podle CNN Keňan John Wills Njoroge. „Nežádali jsme o pozměňovací návrhy. Žádali jsme stažení celého návrhu zákona,“ dodal.

Nepokoje tak pokračovaly i ve čtvrtek, kdy poslanci návrh zákona probírali ve druhém čtení ve sněmovně. Do ulic vyšly tisíce lidí, proti kterým opět násilně zakročila místní policie. Protestující se také pokusili proniknout skrz bezpečnostní kordon, který kolem parlamentních budov vznikl. Nejméně dvě stě civilistů prý utrpělo zranění, včetně novinářů. Keňský deník Daily Nation informoval, že jeden člověk dokonce v důsledku palby ostrými náboji zemřel.

Postup policie odsoudila řada lidskoprávních organizací včetně Amnesty International. „Policie zjevně nerespektuje právo na protest a namísto toho se snaží umlčet nesouhlas násilím a zastrašováním,“ napsala organizace na síti X.

„Naše rodiče zdanili až na dřeň, a přesto z toho nejsou vidět žádné výsledky. Odmítáme jakékoli další daně a zůstaneme na ulici tak dlouho, jak to bude nutné,“ prohlásila pro agenturu AP jedna z protestujících, Ashley Mwaiová. Devatenáctiletá dívka vysvětlila, že protestuje i za své rodiče, kteří „nemají energii se demonstrací účastnit“. „I když ještě nevydělávám, další daně zvýší ceny potravin a dopravy, což pro nás mladé lidi učiní život nesnesitelným,“ dodala.

Vliv mladé generace

Právě mladí lidé jsou na demonstracích v Keni vidět nejčastěji. Zatímco dřívější protesty proti vládní politice vycházely z organizace opozičních politických stran, ty současné zřejmě vzešly spontánně z takzvané generace Z, do které se nejčastěji řadí lidé narození mezi koncem devadesátých let minulého století a začátkem třetího tisíciletí.

Mladí Keňané v kontrastu k minulým protestům nasadili v mnohem větší míře technologie: často nahrávali střety s policisty svými telefony na video a následně je zveřejňovali na internetu. Protesty nabraly na síle na sociálních sítích pod hashtagem #OccupyParliament (Okupujte parlament), informuje server DW. „Už teď platíme daně a oni s nimi nic moc nedělají – rozkrádají je. Jak jim tedy můžeme svěřit více?“ postěžoval si serveru místní herec Makena Kahuha.

Místní významně využívají sociální síť TikTok, píše CNN. Aplikace je známá svými krátkými a poutavými videi, ale během protestů se ukázala být klíčovou funkce živého vysílání. Aktivisté ji využívají k poskytování aktuálních informací v reálném čase, k živému vysílání z míst protestů i k dokumentování jakýchkoli případů policejní brutality nebo zásahů. Mnozí mladí lékaři nebo právníci také nabízejí účastníkům své služby zdarma.

„Zanechala jsem studia na vysoké škole, protože rodiče si nemohli dovolit platit mi vzdělání. Snažím se vydělat si, kde můžu, abych se vrátila, a vy mi teď chcete vzít i to málo, takže si ani nekoupím hygienické vložky?“ řekla serveru BBC v hlavním městě šestadvacetiletá Aristaricus Irolová s vložkou v ruce, která patří mezi zboží, jehož se navrhované zvýšení daní týká.

Národní koordinátorka Institutu pro sociální odpovědnost Wanjiru Gikonyová potvrdila, že se davy tentokrát mobilizovaly bez vlivu politiků. „Byly tam velmi kreativní hlasy. Bohužel policie použila sílu proti mladým lidem, kteří demonstrovali proti nejvýznamnějšímu zákonu pro každého občana – daňovým předpisům,“ řekla.

Samotní protestující se podle ní násilí zatím vyhýbají. „Ukazuje nám to, že násilné protesty jsou skutečně vyvolávány na politické scéně,“ zdůraznila. „Tato revoluce mladých lidí je začátkem změny. Tito mladí lidé ukázali starším generacím, jak se to dělá,“ věří Gikonyová.

Ekonomika v „kritickém bodě“

V posledních dvou letech byly v Keni již zvýšeny daně z příjmu, pohonných hmot a z obratu. Zavedena byla také daň ve výši 1,5 procenta měsíčního příjmu pracovníka, která jde na výstavbu cenově dostupných domů. Brzy má vstoupit v platnost také nový, vyšší odvod na zdravotní pojištění.

Za nepopulárními změnami stojí prezident William Ruto, který se úřadu ujal v roce 2022. Podle něj je nezbytně nutné snížit státní dluh ve výši téměř osmdesáti miliard amerických dolarů (1,8 bilionu korun). Navíc na Keňu kvůli tomu tlačí Mezinárodní měnový fond. Navyšování daní však podle Rutových kritiků mohlo vést ke zpomalení hospodářského růstu a zvýšení nezaměstnanosti.

Ruto nedávno vyzval Keňany, aby se smířili s vyšším zdaněním, a tvrdil, že jsou ve skutečnosti zdaněni nedostatečně. Zároveň uznal, že to bude obtížné. „Jsme demokratická země. Kdo chce demonstrovat, má na to právo, žádný problém. Ale rozhodnutí musí přijímat instituce,“ řekl ve středu Ruto. „Budeme rozhodovat jako výkonná moc, předložíme to zákonodárnému sboru, keňský lid se k tomu vyjádří prostřednictvím účasti veřejnosti, dále se to podrobí soudním procesům a tak funguje demokracie a já v demokracii velmi věřím,“ prohlásil.

Podle ekonoma Mohammeda Doya se ekonomika Keni nachází v „kritickém bodě“, kdy dluhy státu vůči dodavatelům a zhotovitelům ohrožují fiskální zdraví země a živobytí mnoha občanů. „Malé a střední podniky, páteř keňské ekonomiky, přicházejí o nezbytný přísun příjmů, zatímco vyčkávají na dlouho odkládané platby za zboží a služby poskytnuté státu,“ napsal pro server Business Daily. Mnohé keňské firmy tak musejí propouštět nebo úplně ukončovat činnost.

„Blížící se dluhová krize není jen záležitostí odkládaných plateb; představuje fundamentální rozpad důvěry mezi státem a soukromým sektorem,“ pokračuje Doyo. V takovém prostředí podniky váhají s uzavíráním dalších smluv nebo s rozšiřováním svých operací.

„Je nezbytné, aby vláda urychleně jednala a postavila se dluhové krizi čelem. Může to znamenat obtížné kompromisy a krátkodobé oběti, jako je přesun zdrojů z jiných rozpočtových priorit nebo čerpání z rozpočtových rezerv, ale alternativa – nechat problém bujet a narůstat – prostě nepřipadá v úvahu,“ uzavřel Doyo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 29 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...