Za protesty oprátka. Stovce Íránců včetně teenagerů hrozí poprava, tvrdí ochránci lidských práv

V souvislosti se zapojením do protivládních demonstrací hrozí v Íránu trest smrti oběšením stovce lidí – včetně pěti žen a nejméně dvou teenagerů. Informuje o tom nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Norsku. Dva třiadvacetiletí muži už byli popraveni v prosinci. Teherán využívá hrdelní trest k zastrašení protestujících, upozorňuje zpravodajský server Voice of America English News.

Dva popravené mladé muže zadrželi během demonstrací proti režimu, které hýbou Íránem už čtvrtý měsíc. Poprava třiadvacetiletého Madžídrezy Rahnavarda z 12. prosince loňského roku vyvolala mezinárodní pobouření – mladík byl veřejně oběšen na stavebním jeřábu jako odstrašující příklad ostatním. Ubodat měl předtím dle soudu dva policisty. O několik dnů dříve byl popraven třiadvacetiletý Mohsen Šekarí, který člena bezpečnostních sil pouze zranil.

Bez právníků a mučení

Ochránci lidských práv kvůli zostřeným represím volají po zvýšeném tlaku na Írán. Nejvyšší trest nyní hrozí desítkám lidí, zjistila organizace IHR od rodin zatčených. Skutečný počet tak může být výrazně vyšší. Všichni obžalovaní byli „zbaveni práva na přístup k právníkům, na řádný a spravedlivý proces,“ varuje organizace.

„V případech, kdy se jim podařilo navázat kontakt nebo podrobnosti o jejich případech nahlásili spoluvězni a ochránci lidských práv, byli všichni vystaveni fyzickému a psychickému mučení za účelem vynuceného sebeusvědčujícího přiznání,“ konstatuje IHR.

Íránské úřady podle VOA News přiznaly jedenáct hrdelních verdiktů. „Vynášením rozsudků smrti a jejich vykonáváním (úřady) chtějí přinutit lidi, aby zůstali doma,“ řekl agentuře AFP ředitel IHR Mahmúd Amírí-Moghaddam. Podle něj to ale má často opačný efekt.

Mezi obviněnými či rovnou odsouzenými jsou i ženy či teenageři. V západoíránském městě Nowshahr v provincii Mazandaran byl odsouzen k trestu smrti za zapálení stánku dopravní policie osmnáctiletý Mehdí Mohammadífard. Podle IHR vydal revoluční provinční soud tvrdý rozsudek poté, co mladíka usvědčil mimo jiné z „nepřátelství vůči Bohu“. Rozsudky smrti dostal dokonce dva, píše server VOA News.

V prosinci íránský nejvyšší soud potvrdil hrdelní trest také pro devatenáctiletého Mohammeda Borogháního, informoval justiční zpravodajský web v perštině Mizan Online. Mladík je obviněn ze „zranění bezpečnostního personálu nožem s úmyslem zabití a rozsévání teroru mezi občany“ a také ze „zapálení úřadu guvernéra“ v Pakdashtu, což je město ležící 43 kilometrů jihovýchodně od Teheránu.

Nejvyšší soud v Íránu nařídil v posledních týdnech obnovit procesy u tří demonstrantů již dříve odsouzených k popravě včetně kurdského umělce a rappera Samana Jasína. Ten během demonstrací napsal několik protirežimních skladeb a kritizoval íránskou vládu opakovaně na sociálních sítích. Písně byly hlavně o nerovnosti, útlaku a nezaměstnanosti.

Jasín byl obviněn z pokusu o zabití příslušníků bezpečnostních složek, zapálení odpadkového koše a střílení do vzduchu, sám jakoukoli vinu odmítá.

V zemi to vře od poloviny září, kdy Íránce šokovaly snímky dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v kómatu poté, co ji dle svědků zbila mravnostní policie. Ta dívku zadržela za „nevhodně“ nasazený hidžáb. O tři dny později Amíníová zemřela, dle úřadů na náhlou srdeční příhodu, rodina však trvá na tom, že mladá žena byla před incidentem zcela zdravá.

Teherán sice po masivních protestech oznámil zrušení mravnostní policie, demonstrace se ale současně snaží usilovně potlačit. K největším protestům dochází v oblastech, kde žijí menšinové etnické a náboženské skupiny čelící dlouhodobým represím. Při nepokojích dosud zemřelo nejméně 476 lidí včetně 64 dětí a 34 žen, uvedla ke konci prosince IHR.

Írán zadržuje v souvislosti s protesty i cizince

Teheránská teokracie, která zemi vládne od konce sedmdesátých let, protesty označuje za výtržnosti a z jejich podněcování obviňuje západní stoupence demonstrantů v čele se Spojenými státy.

V souvislosti s občanskými nepokoji Írán již obvinil také dva občany Francie a jednoho občana Belgie ze špionáže, uvedla začátkem ledna agentura Reuters s odkazem na zprávu íránské polooficiální studentské agentury SNN. Íránská justice tvrdí, že se tito cizinci podíleli na rozdmýchání demonstrací, čímž ohrozili národní bezpečnost.

Francouzské ministerstvo zahraničí už loni v listopadu uvedlo, že Írán zadržuje v souvislosti s protesty celkem sedm francouzských občanů. Teherán předtím zveřejnil video, kde se francouzský pár přiznává ke špionáži a podněcování nepokojů. Podle Paříže však bylo video zinscenované.

Sankce za ovlivňování soudů

Brutální postup íránských úřadů vůči demonstrantům souběžně komplikuje možnost uzavřít novou jadernou dohodu mezi Západem a Teheránem. Spojené státy v prosinci na představitele režimu uvalily další sankce, a to včetně íránského generálního prokurátora Mohammada Džafara Montazerího. Americké úřady jej viní mimo jiné z toho, že nařídil soudům, aby udělovaly lidem zadrženým během protestů velmi tvrdé tresty.

Sankce se ale týkají například také íránské společnosti Imen Sanat Zaman Fara, která podle amerického ministerstva financí vyrábí vybavení pro íránské bezpečnostní složky, včetně obrněných vozidel používaných při potlačování demonstrací.

Írán byl už dříve na návrh Spojených států vyloučen ze skupiny OSN pro rovnost pohlaví a zmocnění žen (UN Women).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...