Oklahoma po šesti letech vykonala popravu, odsouzený podle kritiků nepřiměřeně trpěl

Odsouzenec John Grant, kterého ve čtvrtek popravili v americkém státu Oklahoma, se svíjel v křečích a zvracel, než zemřel. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na očitého svědka popravy. Grantova poprava byla v tomto americkém státu první po více než šestileté přestávce, která následovala po nepovedených popravách v letech 2014 a 2015. V Oklahomě se popravuje vpíchnutím směsi tří látek. Tento smrtící koktejl je podezříván, že způsobuje přílišné utrpení.

Šedesátiletý Afroameričan Grant byl v roce 2000 odsouzen k smrti za vraždu zaměstnankyně věznice. Poté, co popravu umožnil nejvyšší soud, vězeňské úřady v konzervativním jižanském státu vpíchly tři látky vězni, který byl prohlášen za mrtvého v 16:21 místního času (23:21 SELČ).

„Začal se (John Grant) svíjet v křečích krátce po vpíchnutí první látky,“ uvedl reportér americké agentury AP Sean Murphy, který popravě přihlížel. Odsouzenec podle něj sebou asi dvacetkrát škubl a několikrát zvracel, než zemřel. „Byl jsem svědkem čtrnácti poprav, ale ještě nikdy jsem něco takového neviděl,“ prohlásil Murphy.

Oklahoma ujišťovala, že způsob popravy je humánní

Grantovo utrpení okamžitě vyvolalo kritiku. „Oklahoma pokazila své tři poslední pokusy o popravy před šestiletou přestávkou, ale nevyvodila z této zkušenosti žádné poučení,“ řekl agentuře AFP Robert Dunhan, který vede Informační centrum o trestech smrti (DPIC).

Vězeňské úřady v Oklahomě před několika dny v komuniké ujišťovaly, že jejich způsob poprav je „humánní a účinný“ a že popravy mohou pokračovat. Advokát několika odsouzenců Dale Baich nicméně varoval, že panují vážné pochyby ohledně utrpení způsobovaného koktejlem ve smrtící injekci a také ohledně toho, zda je to v souladu s americkou ústavou, která zakazuje kruté a neobvyklé tresty. Argumentoval, že soudní proces o této otázce by měl začít v únoru a do té doby by stát neměl znovu popravovat.

Odvolací soud mu dal ve středu za pravdu a popravu zrušil. Ale úřady státu Oklahoma se okamžitě obrátily na Nejvyšší soud Spojených států, aby toto rozhodnutí zvrátil. A nejvyšší instance, aniž by vysvětlila důvody, dala popravě zelenou. Tři soudci ale dali jasně najevo, že nesouhlasili s konzervativní pětičlennou většinou.

Problémy od roku 2014

Popravčí metoda v oklahomských věznicích je tvrdě kritizována od dubna 2014, kdy odsouzený Clayton Lockett při vykonávání rozsudku smrti injekcí se směsí látek včetně léku midazolam jako sedativa trpěl křečemi, zatínal zuby, a dokonce se pokoušel zvedat hlavu z lehátka. Po zhruba 40 minutách zjevného utrpení zemřel na infarkt.

V lednu 2015 si jiný odsouzenec, Charles Warner, stěžoval, že mu „hoří tělo“, než zemřel. Ukázalo se, že věznice dostala špatnou smrtící látku. Tento omyl se málem zopakoval v září 2015, než poprava byla na poslední chvíli odložena.

Podle právníků odsouzenců midazolam není vhodný jako anestetikum, protože nevyvolává potřebnou úroveň bezvědomí při operacích, a tudíž nemůže být využíván ani při popravách. I při Grantově popravě byl jako první látka použit midazolam.

Nicméně úřady ve státu Oklahoma loni dokončily novou popravčí metodu a na letošní rok stanovily několik poprav odsouzenců, počínaje Johnem Grantem. Ten v roce 1998 zabil šroubovákem ženu pracující v jídelně vězení, kde si odpykával trest za ozbrojenou loupež.

„Teď alespoň začínáme dosahovat spravedlnosti pro naše milované,“ okomentovala Grantovu popravu dcera zavražděné ženy, která podle médií rovněž pracuje ve vězeňské jídelně. „Trest smrti je o ochraně všech potenciálních budoucích obětí. Dokonce i poté, co byl Grant odstraněn ze společnosti, se za mřížemi dopustil násilného zločinu, který si vyžádal nevinný život. Modlím se, aby spravedlnost zvítězila pro všechny oběti,“ dodala žena podle agentury AP.

Další poprava se má konat 18. listopadu. Julius Jones, jednačtyřicetiletý Afroameričan, který byl odsouzen v roce 2002 k nejvyššímu trestu za vraždu bělošského podnikatele, vinu stále popírá. Jones se těší podpoře řady sdružení i známých osobností přesvědčených o jeho nevině. S odvoláními sice neuspěl, ale guvernér státu dosud nerozhodl o žádosti, aby trest smrti změnil na doživotí, což mu doporučili jeho poradci pro udělování milostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...