V Íránu po protestech popravili další dva muže

V Íránu v sobotu popravili další dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v polovině září. Muži byli odsouzeni v prosinci za zabití člena provládních milic Basídž. Tento týden jim trest potvrdil nejvyšší soud. EU uvedla, že je nejnovějšími popravami zděšena, odsoudily je také Spojené státy.

V Íránu v souvislosti s protivládními protesty popravili už v prosinci dva muže – jeden byl odsouzen za pobodání člena bezpečnostních složek při demonstraci, druhý podle soudu ubodal dva příslušníky bezpečnostních složek.

Druhá poprava se uskutečnila v polovině prosince, kdy byl muž oběšen veřejně ze stavebního jeřábu jako odstrašující příklad ostatním. Soudní procesy s těmito obžalovanými se obvykle konají za zavřenými dveřmi, uvedla agentura AFP.

Trest smrti hrozí po protestech zřejmě stovce osob

Milice Basídž nasazuje íránská vláda proti manifestacím, které tvrdě potlačuje. Při střetech zemřelo podle nevládních organizací pět stovek lidí, na 19 tisíc lidí bylo zatčeno a řada z nich už odsouzena. Trest smrti podle agentury AFP dostalo čtrnáct lidí, podle prosincové zprávy nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) hrozí trest smrti nejméně stovce osob.

Popravy a zatýkání v Íránu kvůli demonstracím odsoudila řada západních zemí. Některé z nich včetně USA, Kanady či Británie a také Evropská unie kvůli tomu zavedly sankce proti členům íránských bezpečnostních složek. Kvůli brutálnímu postupu íránského režimu proti demonstrantům byl v prosinci také Írán vyloučen ze skupiny OSN pro rovnost pohlaví a zmocnění žen (UN Women).

„Zděšení“ nad aktuálními popravami vyjádřila Evropská unie prostřednictvím Nabily Massraliové, mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. „Unie znovu vyzývá íránské úřady, aby zastavily zavrženíhodnou praxi vynášení rozsudků smrti nad demonstranty,“ reagovala Massraliová.

Mluvčí americké diplomacie Ned Price na Twitteru napsal, že USA íránské „falešné procesy a popravy“ naprosto odsuzují. „Režim se pomocí těchto poprav snaží potlačit protesty. S našimi partnery nadále usilujeme o to, abychom Írán dotlačili k odpovědnosti,“ ujistil Price.

Demonstrace v Íránu vypukly v polovině září původně kvůli potlačování práv žen a dívek, posléze přerostly v největší manifestace proti autoritářskému režimu od roku 1979.

Zažehla je smrt mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb – šátek, kterým si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt a který ženy v Íránu musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Policie tvrdí, že žena utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů ale zemřela na následky policejní brutality.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...