Před sedmdesáti pěti lety přistálo v Praze americké letadlo s nacistickým zločincem Karlem Hermannem Frankem. Spojenci ho předali československé justici tři měsíce poté, co se pokusil uprchnout na Západ. Jednoho z nejvýše postavených mužů takzvaného protektorátu čekal soud a pak veřejná poprava.
Před 75 lety západní spojenci předali Čechoslovákům K. H. Franka, symbol nacistického útisku
„Kdo by to byl kdy věřil, že se budeme jednou na pana Karla Hermanna Franka těšit. A my najednou nejenom, že se těšíme, nýbrž se už ani dočkat nemůžeme,“ komentoval moderátor v roce 1945 pro Československý filmový týdeník událost, která mnoha Čechům přinesla pocit satisfakce.
Frank byl státním tajemníkem Úřadu říšského protektora už od roku 1939. Poslední rozkazy k vraždám podepsal ještě 1. května 1945. Rodák z Karlových Varů se hned po kapitulaci Německa pokusil uprchnout.
9. května 1945 se časně ráno vydal se svou rodinou z Prahy směrem ke spojeneckým liniím. Ve svém neprůstřelném osmiválcovém mercedesu jel na Západ s nadějí, že Američané k němu budou shovívavější než Rusové či Češi. Cestou byl ale poznán, krátce po poledni v Rokycanech zastaven českým četníkem Josefem Rancem a zatčen americkými vojáky.
Putoval do zajetí ve Wiesbadenu a po složitých jednáních pak zpátky do Prahy. „Odevzdávám Karla Hermanna Franka do rukou československé spravedlnosti zde, v této zemi, kde páchal svoje zločiny,“ uvedl tehdy delegát mezinárodní komise pro vyšetřování válečných zločinců Bohuslav Ečer.
Frank tvrdil, že jen plnil Hitlerovy rozkazy. Šibenici se nevyhnul
Odsouzen byl Frank v květnu 1946. Přitom tvrdil, že jen plnil Hitlerovy rozkazy. Po atentátu na Reinharda Heydricha se ale právě Frank stal téměř neomezeným vládcem takzvaného protektorátu. A mimo jiné nařizoval popravy bez soudu.
V čele protektorátních úřadů stál 2225 dní, zůstaly za ním tisíce mrtvých. První krátce poté, co začal úřadovat v Černínském paláci. Už 17. listopadu 1939, po protestech na pohřbu Jana Opletala. „Nikoliv Neurath, který byl podepsán na vyhláškách, ale K. H. Frank rozhodl o popravě studentských vůdců,“ tvrdí historik Jan B. Uhlíř.
Na Frankovu veřejnou popravu se pak dokonce vydávaly vstupenky. „Hlavní viník nevýslovného útlaku a smrti tisíců lidí K. H. Frank již není mezi živými…,“ psaly tehdejší noviny o jeho popravě, kterou ve středu 22. května 1946 hodinu po poledni sledovalo na třetím dvoře pankrácké věznice pět tisíc lidí.
Pohřben je na Ďáblickém hřbitově – kde přesně, se neví. V hromadných hrobech ale poblíž leží třeba i ostatky parašutistů, kteří zabili Heydricha. A nejen ti, hned vedle je i čestné pohřebiště komunisty popravených a umučených obětí z 50. let, mezi nimi i pátera Josefa Toufara či Zdeny Mašínové.