Před sedmdesáti pěti lety přistálo v Praze americké letadlo s nacistickým zločincem Karlem Hermannem Frankem. Spojenci ho předali československé justici tři měsíce poté, co se pokusil uprchnout na Západ. Jednoho z nejvýše postavených mužů takzvaného protektorátu čekal soud a pak veřejná poprava.
„Kdo by to byl kdy věřil, že se budeme jednou na pana Karla Hermanna Franka těšit. A my najednou nejenom, že se těšíme, nýbrž se už ani dočkat nemůžeme,“ komentoval moderátor v roce 1945 pro Československý filmový týdeník událost, která mnoha Čechům přinesla pocit satisfakce.
Frank byl státním tajemníkem Úřadu říšského protektora už od roku 1939. Poslední rozkazy k vraždám podepsal ještě 1. května 1945. Rodák z Karlových Varů se hned po kapitulaci Německa pokusil uprchnout.
9. května 1945 se časně ráno vydal se svou rodinou z Prahy směrem ke spojeneckým liniím. Ve svém neprůstřelném osmiválcovém mercedesu jel na Západ s nadějí, že Američané k němu budou shovívavější než Rusové či Češi. Cestou byl ale poznán, krátce po poledni v Rokycanech zastaven českým četníkem Josefem Rancem a zatčen americkými vojáky.
Putoval do zajetí ve Wiesbadenu a po složitých jednáních pak zpátky do Prahy. „Odevzdávám Karla Hermanna Franka do rukou československé spravedlnosti zde, v této zemi, kde páchal svoje zločiny,“ uvedl tehdy delegát mezinárodní komise pro vyšetřování válečných zločinců Bohuslav Ečer.
Frank tvrdil, že jen plnil Hitlerovy rozkazy. Šibenici se nevyhnul
Odsouzen byl Frank v květnu 1946. Přitom tvrdil, že jen plnil Hitlerovy rozkazy. Po atentátu na Reinharda Heydricha se ale právě Frank stal téměř neomezeným vládcem takzvaného protektorátu. A mimo jiné nařizoval popravy bez soudu.
V čele protektorátních úřadů stál 2225 dní, zůstaly za ním tisíce mrtvých. První krátce poté, co začal úřadovat v Černínském paláci. Už 17. listopadu 1939, po protestech na pohřbu Jana Opletala. „Nikoliv Neurath, který byl podepsán na vyhláškách, ale K. H. Frank rozhodl o popravě studentských vůdců,“ tvrdí historik Jan B. Uhlíř.
Na Frankovu veřejnou popravu se pak dokonce vydávaly vstupenky. „Hlavní viník nevýslovného útlaku a smrti tisíců lidí K. H. Frank již není mezi živými…,“ psaly tehdejší noviny o jeho popravě, kterou ve středu 22. května 1946 hodinu po poledni sledovalo na třetím dvoře pankrácké věznice pět tisíc lidí.
Pohřben je na Ďáblickém hřbitově – kde přesně, se neví. V hromadných hrobech ale poblíž leží třeba i ostatky parašutistů, kteří zabili Heydricha. A nejen ti, hned vedle je i čestné pohřebiště komunisty popravených a umučených obětí z 50. let, mezi nimi i pátera Josefa Toufara či Zdeny Mašínové.
