TÉMA

Karl Hermann Frank

Před osmdesáti lety vyhladili nacisté Lidice. Místní si přitom mysleli, že je čekají jen další výslechy
Před osmdesáti lety provedli nacisté odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V den jeho pohřbu padlo v Berlíně rozhodnutí vyhladit středočeské Lidice. V noci na 10. června gestapo a policie Lidice obklíčily a začaly se zatýkáním a vražděním obyvatel i s vypalováním domů. Krutost, s jakou si německé jednotky počínaly, vzbudila vlnu rozhořčení po celém světě.
10. 6. 2022|
Heydrich umíral a v Lidicích už se zatýkalo. Vše spustil před 80 lety nevinný milostný dopis
Noc z 3. na 4. června 1942 byla poslední, kterou byl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich po atentátu naživu. Čtvrtého června v půl páté ráno zemřel. Ve stejnou dobu už probíhalo v Lidicích i první zatýkání. Do té doby neznámá obec se nacistům dostala do hledáčku kvůli nevinnému milostnému dopisu.
4. 6. 2022|
Před 80 lety vybuchla pod mercedesem v horní Libni bomba. Hrdinové splnili úkol, Heydrich po týdnu zemřel
Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.
27. 5. 2022|
Pieta připomněla hrdinství československých výsadkářů, zahynuli před 79 lety
Hrdinství československých parašutistů, kteří před 79 lety zahynuli v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, v pátek u místa jejich posledního boje připomněl pietní akt. Zúčastnili se ho politici, vojáci i zástupci spolků nebo církví. Uctít památku výsadkářů, mezi nimiž byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, přišla také veřejnost. Sedm parašutistů bojovalo se stonásobnou přesilou sedm hodin.
18. 6. 2021|
Vraždili, aby se zavděčili Hitlerovi. Historici zmapovali málo známé velitele v protektorátu
Přestože rozhodovali za války o tisících českých životů, byli téměř neviditelní. Velitelé nacistických bezpečnostních složek v protektorátu rozhodovali o deportacích do koncentračních táborů. Po válce je bylo složité identifikovat – kvůli jejich vysokým pozicím je často znali jen jejich nejbližší spolupracovníci. Proto často vyvázli bez trestu. Přitom právě oni mají velký podíl na zvěrstvech druhé světové války. Chtěli se zalíbit Hitlerovi.
8. 2. 2021|Aneta Černá
Před 75 lety západní spojenci předali Čechoslovákům K. H. Franka, symbol nacistického útisku
Před sedmdesáti pěti lety přistálo v Praze americké letadlo s nacistickým zločincem Karlem Hermannem Frankem. Spojenci ho předali československé justici tři měsíce poté, co se pokusil uprchnout na Západ. Jednoho z nejvýše postavených mužů takzvaného protektorátu čekal soud a pak veřejná poprava.
7. 8. 2020|
Před 75 lety začaly mimořádné lidové soudy s nacisty. Odsouzeni byli ale i nevinní lidé
19. června 1945 vydal prezident Edvard Beneš takzvaný velký retribuční dekret. V jeho důsledku pak vznikly mimořádné lidové soudy, které po válce trestaly okupanty a kolaboranty s nacismem. Před soudem ale končili kromě zrádců i nevinní lidé. Hlavně v roce 1948, když komunisté retribuci obnovili, aby odstranili své odpůrce.
20. 6. 2020|
Skauti získali klobouk svého zakladatele. Komunisté přitom artefakt před 70 lety málem zničili
Cenný artefakt se dostal do archivu skautů. Jejich dlouholetý člen Miloš Kramář jim věnoval skautský klobouk zakladatele československého Junáka Antonína Benjamina Svojsíka. Zhruba sto let starou pokrývku hlavy získal Kramář neobvyklým způsobem. Jeho otec ji nad Svojsíkem vyhrál v sázce a v době komunistického zákazu organizace klobouk následně zachránil před zničením.
21. 12. 2019|Aneta Černá
Vlasovci nečekaně pomohli při Pražském povstání. Předtím bojovali s Hitlerem proti Stalinovi
Vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády vedené Andrejem Vlasovem. S nacisty pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům, na konci války ale pomohli osvobodit Prahu. Záměr vybudovat jim památník v Praze-Řeporyjích nyní vyvolal nevoli ruské strany.
28. 11. 2019|
Pohřeb, který měnil dějiny. Kvůli rozloučení s Opletalem nacisté zavřeli české vysoké školy
Přesně před osmdesáti lety se československá veřejnost a vysokoškolští studenti naposledy rozloučili s Janem Opletalem, který byl smrtelně postřelen na protinacistické demonstraci 28. října. I když samotný pohřeb probíhal klidně, opletalovská pieta se zvrhla v další protest a ten rozzuřil nacisty natolik, že následovalo uzavření českých vysokých škol a tvrdé represe vůči studentům.
15. 11. 2019|
Dělník Sedláček zemřel spolu s Opletalem, na první oběť demonstrace v říjnu 1939 se ale téměř zapomnělo
Před 80 lety do ulic Prahy vyšlo sto tisíc lidí, aby vyjádřili svůj nesouhlas s protektorátními poměry. Říjnová manifestace proti nacistické okupaci si v roce 1939 vyžádala dva mrtvé. Ze studenta Jana Opletala se stal symbol vzdoru proti totalitě a jeho odkaz dodnes připomíná Mezinárodní den studentstva. Na prvního zavražděného, dělníka Václava Sedláčka, se na dlouhá léta zapomnělo.
28. 10. 2019|
Sokolové si připomínají nacistické zatýkání. Poprvé jako oficiální významný den
Poprvé jako významný den si v úterý Česko připomíná Památný den sokolstva. Je vzpomínkou na noc ze 7. na 8. října 1941, kdy nacisté na rozkaz zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zatkli přes patnáct set představitelů sokolské organizace a deportovali je do koncentračních táborů. O několik dní později Sokol zakázali.
8. 10. 2019Aktualizováno8. 10. 2019, 18:19|
1939
Za protektorátu jsme měli dožívajícího prezidenta v Lánech, jiného v Londýně a trojici říšských (skoro)protektorů
Mnichovská dohoda znamenala pro Československo nejen ztrátu významné části území, ale také výrazné změny v politickém uspořádání. Česko-Slovensko však nevydrželo ani půl roku, a politické pořádky se měnily znovu. Prezident a předseda vlády už byli pouhými loutkami, skutečnou moc měl říšský protektor, jehož dohledu podléhala celá česká autonomní správa. Postupem času pak státní správa i samospráva přecházely do německých rukou.
16. 3. 2019|
Konec K. H. Franka - oběšen jen tři hodiny po vynesení rozsudku
Praha - Mladá fronta ze čtvrtka 23. května 1946: K. H. FRANK POPRAVEN. „Největší proces v českých dějinách byl včera zakončen. Hlavní viník nevýslovného útlaku a smrti tisíců lidí K. H. Frank již není mezi živými. Jeho vina však přechází do dějin jako odstrašující příklad všem příštím generacím…“ Tak psaly tehdejší noviny o popravě Karla Hermana Franka, kterou sledovalo pět tisíc lidí na třetím dvoře pankrácké věznice ve středu 22. května 1946, ve 12 hodin 58 minut. Ve 13 hodin 37 minut byl po zamítnutí všech žádostí o milost oběšen.
22. 5. 2011Aktualizováno22. 5. 2011, 13:30|Lucie Strašíková