Cenný artefakt se dostal do archivu skautů. Jejich dlouholetý člen Miloš Kramář jim věnoval skautský klobouk zakladatele československého Junáka Antonína Benjamina Svojsíka. Zhruba sto let starou pokrývku hlavy získal Kramář neobvyklým způsobem. Jeho otec ji nad Svojsíkem vyhrál v sázce a v době komunistického zákazu organizace klobouk následně zachránil před zničením.
Skauti získali klobouk svého zakladatele. Komunisté přitom artefakt před 70 lety málem zničili
„Když byl otec jako vedoucí se svým oddílem na táboře, tak Svojsík jezdil kontrolovat, jestli je všechno v pořádku. Otec se mu zmínil, že dostal povolení od hajného, že si smí porazit velkou borovici, která rostla na vysoké skalní stěně. Svojsík mu řekl, že s těmi vlčaty (skauti ve věku osm až deset let) se mu to nemůže podařit a že na to vsadí svůj klobouk. Následně odjel na další návštěvu a měl přijet ještě druhý den,“ popisuje okolnosti sázky svého otce se zakladatelem skautingu Miloš Kramář.
Skautům se ale těžko přístupný strom podařilo za 24 hodin porazit, rozřezat a uskladnit u táborové kuchyně. Když pak Svojsík druhý den přijel, smekl prý klobouk a položil ho na vůdcovské křeslo u ohně.
„Nenechal si pak od otce vymluvit, že si klobouk musí nechat, protože je součástí kroje a pojede ještě na další návštěvy. Nakonec to dopadlo tak, že otec mu dal svůj klobouk, který měl naštěstí stejnou velikost, a Svojsíkův klobouk zůstal v oddílové klubovně jako památka,“ vysvětluje Kramář.
Jiné části Svojsíkova stejnokroje se nedochovaly
Počátkem padesátých let ale komunisté skauting zakázali a začali rušit i klubovny, ze kterých mizely dokumenty, časopisy i historicky cenné předměty. Klobouk Svojsíka, který zemřel v roce 1938, se ale otci Miloše Kramáře podařilo zachránit a přinesl ho domů. Jeho syn – taktéž dlouholetý skaut – se ho nyní rozhodl věnovat Skautskému archivu, který dosud žádné části původního Svojsíkova stejnokroje ve svých sbírkách neměl.
„Máme různé Svojsíkovy dokumenty a fotografie, ale nemáme žádnou část jeho stejnokroje. Nic se bohužel nezachovalo, takže klobouk je jediný dochovaný artefakt Svojsíkovy skautské uniformy. Proto je velmi cenný,“ vysvětluje vedoucí Skautského archivu Roman Šantora.
Důležitý pro junáky není klobouk jen kvůli svému stáří, ale právě díky osobě svého nositele. Svojsík byl zakladatelem československého skautingu. V roce 1911 odjel do Anglie, kde navštívil několik táborů a nadchnul se pro skautské hnutí.
O rok později vyšla jeho kniha Základy junáctví a v červenci téhož roku uspořádal i první skautský tábor v Československu nedaleko hradu Lipnice. Zúčastnilo se ho tehdy 13 chlapců. První dívčí tábor následoval v roce 1915.
Svojsík zemřel v roce 1938, takže se už nedožil toho, když státní tajemník Úřadu říšského protektora K. H. Frank skauting o dva roky později v protektorátu zakázal. V poválečném období sice došlo k obnovení činnosti organizace, ale už v roce 1951 čelila dalšímu zákazu. I to je podle Šantory důvodem, proč se množství skautských artefaktů nezachovalo.
Klobouk neskončí v depozitáři, skauti ho vyvezou do regionů
Skauti provozují svůj archiv už 25 let a shromažďují dokumenty, fotografie, vlajky a další pamětihodnosti ze své více než stoleté historie fungování v Československu. „Schraňujeme veškeré dokumenty od roku 1911, kdy skauting vzniknul, až po dnešní dobu. Korespondenci, oddílové kroniky, časopisy, ale samozřejmě i různé předměty jako vlajky, odznaky, obrazy… vše, co dokumentuje historii skautského hnutí. Jsou to předměty, které jsou nositeli junácké paměti,“ dodává Šantora.
Kromě sbírky dokumentů má archiv také vlastní webové stránky, kde jsou v elektronické podobě například vydání časopisu Junák od roku 1915.
Sbírku nyní rozšíří právě i Svojsíkův klobouk. Přestože Skautský archiv není volně přístupný veřejnosti, v blízké době by měl být předmět k vidění.
„Příští rok bude stoleté výročí založení některých skautských poboček a v rámci těchto připomínek se uskuteční i výstavy, kam bychom Svojsíkův klobouk chtěli přivézt,“ přiblížila mluvčí organizace Barbora Trojak.