Prezident Donald Trump obdržel v letošních volbách nebývale velký počet hlasů díky tomu, že republikáni systematicky prosazují představu, že bělošští muži jsou v USA oběťmi. V rozhlasovém pořadu The Breakfast Club to ve středu řekl bývalý demokratický prezident Barack Obama. Ten zároveň prohlásil, že hispánští voliči letos ignorovali Trumpovy rasistické výroky a podpořili jej rekordním počtem kvůli tomu, že je odpůrcem potratů.
„Vždycky mi přijde zajímavá míra, kterou se v republikánské politice buduje představa, že bělošští muži jsou oběťmi. Že oni jsou terčem útoku - což očividně neodpovídá historii, datům ani ekonomii,“ prohlásil exprezident Obama, který do pořadu přišel v souvislosti s nedávným vydáním prvního dílu svých pamětí s názvem A Promised Land (Země zaslíbená), jichž se za první týden prodalo přes 1,7 milionu kopií.
„Je to upřímné přesvědčení, se kterým se vnitřně ztotožnili. Je to příběh, který se vypráví. A rozplést ho, to nebude něco, co se podaří hned, zabere to nějaký čas,“ dodal Obama. Demokrat rovněž vyslovil přesvědčení, že Američané latinskoamerického původu se letos přiklonili k Trumpovi ve větší míře než před čtyřmi lety kvůli tomu, že republikán je odpůrcem práva na dobrovolný potrat.
„Je hodně silně věřících Hispánců, kteří nepovažují fakt, že Trump říká rasistické věci o Mexičanech nebo zavírá osoby zadržené bez dokladů do klecí, za stejně důležitý jako to, že podporuje jejich postoj ohledně sňatků homosexuálů nebo potratů,“ řekl exprezident.
Podle průzkumů letos volilo Trumpa 32 procent voličů s latinskoamerickými kořeny, zatímco před čtyřmi lety to bylo 28 procent. Server BBC poznamenal, že zařízení s celami, v nichž americké imigrační úřady zadržují migranty na jižní hranici USA, vznikla za Obamovy vlády.
Obama se nevyhnul republikánské kritice
Obamu za jeho poznámky kritizovala řada republikánů, včetně senátora Toma Cottona, který podle pozorovatelů pravděpodobně bude usilovat za čtyři roky o republikánskou nominaci do Bílého domu. „Barack Obama je opět velice, velice zklamán Američany, tentokrát věřícími Hispánci, kteří upřednostňují svoje hodnoty a ekonomické zájmy před uvědomělými liberálními posedlostmi,“ napsal.
„Někteří demokraté si myslí, že mohou kritizovat hodnoty a náboženskou víru Hispánců a stejně získat jejich hlasy hraním rasové karty,“ napsal republikánský guvernér Texasu Greg Abbot.
Demokratický exprezident se v posledních měsících stal jedním z nejhlasitějších Trumpových kritiků, ačkoli se v minulých letech útokům na svého nástupce vyhýbal. V úterý v rozhovoru s moderátorem a komikem Stephenem Colbertem prohlásil, že Trump mohl podniknout rychlejší a lépe koordinované kroky v reakci na pandemii covidu-19, a poznamenal, že poradit si s virem není nic zvlášť složitého.
Trump letos získal od voličů zatím bezmála 73,9 milionu hlasů, což je druhý nejvyšší počet v historii USA a největší údaj u jakéhokoli republikánského uchazeče o Bílý dům. Trump tím překonal dosavadní rekord z roku 2008, který patřil právě Obamovi, jenž si tehdy přičetl asi 69,5 milionů hlasů.
Trumpův letošní soupeř Joe Biden, který podle projekcí médií republikána vystřídá v Bílém domě, však letos již překročil hranici 80 milionů obdržených hlasů. Sčítání v některých amerických státech přitom pokračuje a počty hlasů odevzdaných oběma kandidátům tak ještě mírně porostou.
Trumpova administrativa schválila rozmanitější metody poprav
Trumpova administrativa přitom necelé dva měsíce před Bidenovou inaugurací podle amerických médií dál prosazuje své priority a mění vládní regulace. Podle listu The New York Times (NYT) zavádí i opatření, které by umožnilo federální popravy provádět vícero metodami včetně nasazení popravčí čety. Investigativní skupina ProPublica píše o desítkách iniciativ, z nichž některé údajně oslabí ochranu práv zaměstnanců a životního prostředí.
Ve Spojených státech se tento týden po prvotních průtazích rozběhl proces předání moci nově vznikající administrativě, Trump ovšem ani skoro 20 dní poté, co byl Biden označen za vítěze voleb, neuznal svou porážku.
Zároveň v posledních třech týdnech dohlíží na personální změny ve vládě a další kroky: odvolal ministra obrany Marka Espera, oznámil plán stáhnout 2500 amerických vojáků z Iráku a Afghánistánu a minulý týden prezentoval médiím nařízení týkající se cen léčiv.
Podle ProPublica i v minulosti americké vlády v povolebním přechodném období přijímaly takzvané půlnoční regulace a zatím není jasné, co všechno se té současné podaří na poslední chvíli prosadit. „Tyto poslední týdny nicméně upevňují konzervativní politické cíle, které zkomplikují Bidenově administrativě prosazování vlastní agendy,“ uvádí web s odvoláním na experty monitorující předpisy federálních orgánů.
The New York Times: Trump a jeho lidé komplikují práci budoucí administrativě
Stejně situaci už minulý týden hodnotil deník The New York Times (NYT), podle kterého Trump a přední představitelé jeho vlády „dělají všechno pro to, aby změna kurzu byla složitější“. „Obsazují volná místa ve vědeckých komisích, snaží se dokončit pravidla oslabující environmentální standardy, navrhují soudce a tlačí na jejich rychlé potvrzení v Senátu a snaží se odstranit regulace ve zdravotnictví, které byly roky v platnosti,“ shrnuje článek.
Na nových opatřeních se údajně pracuje na řadě ministerstev a v různých vládních agenturách. Podle ProPublica by chystané změny pocítila pestrá paleta firem a demografických skupin včetně rodičů pobírajících sociální dávky, ekonomických migrantů či transgenderových osob v ubytovnách pro bezdomovce.
Americká vláda například po volbách obnovila snahu umožnit zrychlení továrních linek, na kterých se zpracovává drůbež. Stejná iniciativa ministerstva zemědělství dříve ztroskotala v důsledku obav, že by vyústila ve vyšší počty pracovních úrazů a zkomplikovala boj proti salmonele a dalším bakteriím. Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zase dokončuje práce na balíčku opatření, který by zmrazil limit produkce sazí či zvýšil nároky spojené s vydáváním restrikcí na emise, uvádí ProPublica.
Výnos ministerstva spravedlnosti ohledně forem trestu smrti už je hotový a v pátek by se měl objevit v příslušném registru. Nové pravidlo umožňuje vězně, kteří čekají na výkon trestu ve federálním zařízení, usmrtit prostřednictvím popravčí čety i elektrického křesla, přičemž v posledních desetiletích se při federálních popravách používala výhradně smrticí injekce.
NYT uvádí, že praktické důsledky vyhlášky nejsou příliš jasné, protože ministerstvo spravedlnosti nenaznačilo, že by se chystalo zabíjet trestance dosud nepovolenými způsoby. Minulý týden oznámilo, že plánuje v brzké době vykonat další tři popravy.
