Ve Spojených státech vykonali další federální popravu

Ve Spojených státech vykonali další federální popravu, už třináctou za éry prezidenta Donalda Trumpa, který loni po 17 letech obnovení výkonu trestu smrti na federální úrovni prosadil. Ve věznici v Terre Haute v Indianě dostal smrtící injekci osmačtyřicetiletý Afroameričan Dustin Higgs, který byl odsouzen za únos a vraždu tří žen v roce 1996. Podle agentury AP je Trump prvním prezidentem za více než 120 let, během jehož úřadování vystoupal počet federálních poprav na dvouciferné číslo.

Higgs byl k trestu smrti odsouzen v roce 2001, zatímco jeho známý Willis Haynes, který na tři mladé ženy střílel, trestu smrti unikl. Právě na to poukazovali Higgsovi advokáti, podle nichž byla nařízená poprava „svévolná a nespravedlivá“.

„Rád bych řekl, že jsem nevinný muž. Vraždy jsem nenařídil,“ řekl Higgs těsně před svou smrtí a všechny tři zavražděné ženy jmenoval. „Vláda dnes dotáhla neslýchané zabití 13 lidských bytostí tím, že nechala usmrtit Dustina Higgse, černocha, který nikdy nikoho nezabil, a to v den narozenin Martina Luthera Kinga,“ uvedl v prohlášení Higgsův advokát Shawn Nolan a upozornil, že Higgs strávil léta na samotce a ve věznici se choval příkladně.

Vražda tří mladých žen v Marylandu se odehrála po nepovedené schůzce, která skončila konfliktem. Higgs, Haynes a jejich další známý Victor Gloria se s ženami bavili v Higgsově bytě, ženy ale odešly ve zlém. Trojice mužů je slíbila odvézt domů, ale namísto toho skončily v nedalekém přírodním parku, kde je Haynes zastřelil, podle prokuratury na Higgsův pokyn. Haynes u soudu dostal doživotní trest.

Druhá poprava během týdne

V USA se s federálními popravami začalo po sedmnáctileté přestávce teprve loni v létě, o jejich obnovení požádal Trump. Předtím byli od roku 1963 takto popraveni pouze tři vězni, nyní za několik měsíců celkem 13. Více federálních poprav se naposledy uskutečnilo za éry prezidenta Grovera Clevelanda koncem 19. století. Cleveland byl také posledním z prezidentů, za jehož úřadování byla federální poprava vykonána poté, co byl zvolen jeho nástupce.

Tento týden byla v USA vykonána rovněž federální poprava ženy, první od roku 1953.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 3 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 3 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 5 hhodinami

Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...