Obnovení trestu smrti ve federálních věznicích v USA vyvolalo kritiku opozice

Ministerstvo spravedlnosti USA rozhodlo o obnovení poprav vězňů odsouzených federálními soudy. To vyvolalo velkou kritiku opozičních demokratů a lidskoprávních organizací. Poslední federální vězeň byl popraven v roce 2003. V roce 2014 tehdejší prezident Barack Obama navíc rozhodl o přezkoumání popravčích procedur kvůli sporům o složení chemikálií ve smrtících injekcích. Některé americké státy zabíjení odsouzenců nezastavily.

Podle sdělení ministerstva spravedlnosti americký vězeňský úřad už přezkoumávání ukončil a dospěl k názoru, že v popravách na federální úrovni lze pokračovat. Prvních pět odsouzenců přijde o život počínaje letošním prosincem ve federálním vězení Terre Haute ve státě Indiana.

Uchazečka o demokratickou kandidaturu na prezidenta Kamala Harrisová popsala trest smrti jako „nemorální a hluboce vadný“. Její soupeř ve vnitrostranickém klání Bernie Sanders avizoval, že by v případě zvolení nejvyšší trest úplně zrušil. Další aspirant na místo v Bílém domě Pete Buttigieg upozornil, že při udělování trestu smrti hrají roli „rasa a geografie“.

Organizace Unie pro americké občanské svobody (ACLU) kritizovala, že pětice poprav se má uskutečnit časově blízko sebe. Vyjádřila také pochyby nad férovostí rozsudků.

Jedním z federálních trestanců, které trest smrti čeká, je Daniel Lewis Lee, hlasatel výlučnosti bílé rasy, který v Arkansasu zavraždil tříčlennou rodinu včetně osmileté dívky. Dalšími jsou původní Američan Lezmond Mitchell, který zabil starší ženu a její vnučku, Wesley Ira Purkey, který znásilnil a zabil mladou dívku, Alfred Bourgeois, který zneužil a zabil svou dceru a Dustin Lee Honken, který zabil pět lidí.

Za čtyři dekády patnáct set poprav

Tresty smrti ukládají americké federální soudy zřídka. Popravy vězňů byly v USA federálně zastaveny v roce 1972, ale v roce 1976 byly znovu povoleny. Od roku 1988 směly hrdelní trest vykonávat i federální věznice, do roku 2003 poslaly ale na smrt jen tři odsouzence.

„Kongres výslovně povolil trest smrti v zákoně, který přijali zástupci lidu v obou kongresových komorách a který podepsal prezident,“ uvedl v prohlášení ministr spravedlnosti William Barr. „Ministerstvo spravedlnosti vládu práva respektuje. Tresty uložené v našem soudním systému dlužíme obětem a pozůstalým,“ konstatoval.

Soudy jednotlivých amerických států tresty smrti navzdory federálnímu moratoriu ukládají a popravy v některých z nich pokračují, například v Texasu, Georgii nebo Jižní Karolíně. Od roku 1976, kdy se v amerických státech znovu začalo popravovat, přišlo rukou kata o život přes patnáct set lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán navrhl jednání s USA, tvrdí Trump. Protesty si vyžádaly stovky mrtvých

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 544 lidí, píše AP. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.
04:12Aktualizovánopřed 22 mminutami

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 544 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 10 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 11 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 12 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 12 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 13 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 17 hhodinami
Načítání...