Obnovení trestu smrti ve federálních věznicích v USA vyvolalo kritiku opozice

Ministerstvo spravedlnosti USA rozhodlo o obnovení poprav vězňů odsouzených federálními soudy. To vyvolalo velkou kritiku opozičních demokratů a lidskoprávních organizací. Poslední federální vězeň byl popraven v roce 2003. V roce 2014 tehdejší prezident Barack Obama navíc rozhodl o přezkoumání popravčích procedur kvůli sporům o složení chemikálií ve smrtících injekcích. Některé americké státy zabíjení odsouzenců nezastavily.

Podle sdělení ministerstva spravedlnosti americký vězeňský úřad už přezkoumávání ukončil a dospěl k názoru, že v popravách na federální úrovni lze pokračovat. Prvních pět odsouzenců přijde o život počínaje letošním prosincem ve federálním vězení Terre Haute ve státě Indiana.

Uchazečka o demokratickou kandidaturu na prezidenta Kamala Harrisová popsala trest smrti jako „nemorální a hluboce vadný“. Její soupeř ve vnitrostranickém klání Bernie Sanders avizoval, že by v případě zvolení nejvyšší trest úplně zrušil. Další aspirant na místo v Bílém domě Pete Buttigieg upozornil, že při udělování trestu smrti hrají roli „rasa a geografie“.

Organizace Unie pro americké občanské svobody (ACLU) kritizovala, že pětice poprav se má uskutečnit časově blízko sebe. Vyjádřila také pochyby nad férovostí rozsudků.

Jedním z federálních trestanců, které trest smrti čeká, je Daniel Lewis Lee, hlasatel výlučnosti bílé rasy, který v Arkansasu zavraždil tříčlennou rodinu včetně osmileté dívky. Dalšími jsou původní Američan Lezmond Mitchell, který zabil starší ženu a její vnučku, Wesley Ira Purkey, který znásilnil a zabil mladou dívku, Alfred Bourgeois, který zneužil a zabil svou dceru a Dustin Lee Honken, který zabil pět lidí.

Za čtyři dekády patnáct set poprav

Tresty smrti ukládají americké federální soudy zřídka. Popravy vězňů byly v USA federálně zastaveny v roce 1972, ale v roce 1976 byly znovu povoleny. Od roku 1988 směly hrdelní trest vykonávat i federální věznice, do roku 2003 poslaly ale na smrt jen tři odsouzence.

„Kongres výslovně povolil trest smrti v zákoně, který přijali zástupci lidu v obou kongresových komorách a který podepsal prezident,“ uvedl v prohlášení ministr spravedlnosti William Barr. „Ministerstvo spravedlnosti vládu práva respektuje. Tresty uložené v našem soudním systému dlužíme obětem a pozůstalým,“ konstatoval.

Soudy jednotlivých amerických států tresty smrti navzdory federálnímu moratoriu ukládají a popravy v některých z nich pokračují, například v Texasu, Georgii nebo Jižní Karolíně. Od roku 1976, kdy se v amerických státech znovu začalo popravovat, přišlo rukou kata o život přes patnáct set lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu.
10:37Aktualizovánopřed 2 mminutami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 5 mminutami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 14 mminutami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
12:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pro Magyara bude těžké naplnit sliby, říká Petříček. Dle Kotena se může stát kopií Orbána

„Péter Magyar možná v budoucnu může být určitou kopií Viktora Orbána, i když na některé věci může mít jiné názory,“ prohlásil v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle bývalého ministra zahraničí a současného poradce prezidenta Petra Pavla Tomáše Petříčka je otázkou, jak předseda vítězné strany Tisza dostojí velkým očekáváním. Debaty moderované Terezou Řezníčkovou se účastnili také exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a někdejší ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
před 3 hhodinami

Část Poláků chce silnici propojující české a ukrajinské hranice

Polští silničáři pokračují v rychlé výstavbě dálnic. Aktuálně už je v zemi otevřených na pět a půl tisíce kilometrů rychlostních komunikací – před pěti lety to bylo přibližně o tisíc kilometrů méně. Lidé především na jihu země ale už nyní horují za další komunikaci. Přejí si novou silnici, která by propojila české a ukrajinské hranice.
06:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Úmyslně přeříznutý kabel na západě Německa omezil železniční dopravu

Neznámí pachatelé na hlavním nádraží v Gelsenkirchenu na západě Německa přeřízli kabel, čímž způsobili komplikace v železniční dopravě v širším regionu, informovala agentura DPA. Podle policie nelze vyloučit, že šlo o sabotážní akci.
před 5 hhodinami

Ukrajinci poprvé dobyli ruské pozice bez nasazení vojáků, tvrdí Zelenskyj

Ukrajincům se nedávno poprvé podařilo dobýt pozice ruských okupantů výhradně za použití dronů a pozemních robotických systémů, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Okupanti se vzdali a operace proběhla bez nasazení pěchoty a bez ztrát na naší straně,“ uvedl na síti X. Tento údajný milník navazuje na další nedávné příklady bezpilotních technologií pomáhajících v komplexních bojových situacích, píše web United24media.com.
před 5 hhodinami
Načítání...