Obnovení trestu smrti ve federálních věznicích v USA vyvolalo kritiku opozice

Ministerstvo spravedlnosti USA rozhodlo o obnovení poprav vězňů odsouzených federálními soudy. To vyvolalo velkou kritiku opozičních demokratů a lidskoprávních organizací. Poslední federální vězeň byl popraven v roce 2003. V roce 2014 tehdejší prezident Barack Obama navíc rozhodl o přezkoumání popravčích procedur kvůli sporům o složení chemikálií ve smrtících injekcích. Některé americké státy zabíjení odsouzenců nezastavily.

Podle sdělení ministerstva spravedlnosti americký vězeňský úřad už přezkoumávání ukončil a dospěl k názoru, že v popravách na federální úrovni lze pokračovat. Prvních pět odsouzenců přijde o život počínaje letošním prosincem ve federálním vězení Terre Haute ve státě Indiana.

Uchazečka o demokratickou kandidaturu na prezidenta Kamala Harrisová popsala trest smrti jako „nemorální a hluboce vadný“. Její soupeř ve vnitrostranickém klání Bernie Sanders avizoval, že by v případě zvolení nejvyšší trest úplně zrušil. Další aspirant na místo v Bílém domě Pete Buttigieg upozornil, že při udělování trestu smrti hrají roli „rasa a geografie“.

Organizace Unie pro americké občanské svobody (ACLU) kritizovala, že pětice poprav se má uskutečnit časově blízko sebe. Vyjádřila také pochyby nad férovostí rozsudků.

Jedním z federálních trestanců, které trest smrti čeká, je Daniel Lewis Lee, hlasatel výlučnosti bílé rasy, který v Arkansasu zavraždil tříčlennou rodinu včetně osmileté dívky. Dalšími jsou původní Američan Lezmond Mitchell, který zabil starší ženu a její vnučku, Wesley Ira Purkey, který znásilnil a zabil mladou dívku, Alfred Bourgeois, který zneužil a zabil svou dceru a Dustin Lee Honken, který zabil pět lidí.

Za čtyři dekády patnáct set poprav

Tresty smrti ukládají americké federální soudy zřídka. Popravy vězňů byly v USA federálně zastaveny v roce 1972, ale v roce 1976 byly znovu povoleny. Od roku 1988 směly hrdelní trest vykonávat i federální věznice, do roku 2003 poslaly ale na smrt jen tři odsouzence.

„Kongres výslovně povolil trest smrti v zákoně, který přijali zástupci lidu v obou kongresových komorách a který podepsal prezident,“ uvedl v prohlášení ministr spravedlnosti William Barr. „Ministerstvo spravedlnosti vládu práva respektuje. Tresty uložené v našem soudním systému dlužíme obětem a pozůstalým,“ konstatoval.

Soudy jednotlivých amerických států tresty smrti navzdory federálnímu moratoriu ukládají a popravy v některých z nich pokračují, například v Texasu, Georgii nebo Jižní Karolíně. Od roku 1976, kdy se v amerických státech znovu začalo popravovat, přišlo rukou kata o život přes patnáct set lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...