Kalifornský guvernér Gavin Newsom uvalil moratorium na tresty smrti. Podle něj odporují základním lidským hodnotám, a kdyby jeho stát zabíjel odsouzené, nemohl by prý v klidu spát. Vyhlášené moratorium doplnila i likvidace vybavení, které k popravám sloužilo. Rozhodnutí guvernéra Newsoma kritizuje nejen prezident Donald Trump, ale i pozůstalí po obětech činů, za které měli pachatelé zemřít.
Liberální Kalifornie má ve Spojených státech zdaleka nejdelší seznam vězňů čekajících na smrt. Hlavně proto, že trest vykonala naposledy v roce 2006, za vlády Arnolda Schwarzeneggera.
Od té doby se zde o popravách pouze mluví. Částečně kvůli potížím s roztoky do smrtících injekcí a částečně kvůli zvratům v dávno uzavřených kauzách, kde analýzy DNA odhalují justiční omyly. Podle americké akademie věd dostal zhruba jeden z 25 odsouzených trest smrti za zločin, který nespáchal.
„Pokud je to pravda, znamená to, že když v Kalifornii vykonáme rozsudek nad 737 lidmi, popravíme zhruba třicet nevinných. Nevím jak vy, ale já bych se pod to podepsat nemohl,“ říká guvernér Newsom.
Prezident ani příbuzní obětí s moratoriem nesouhlasí
Kalifornii řídí Newsom dva měsíce, konec poprav slíbil už ve volební kampani. Z Bílého domu přesto přišel vzkaz, že guvernér voliči opovrhuje. Křivdu cítí hlavně pozůstalí po obětech.
Smrticí injekci se vyhne například Richard Allen Davis, který před 25 lety unesl dvanáctiletou dívku přímo z pokoje, kam si na noc pozvala kamarádky. Polly Klaasovou uškrtil a měl za to zemřít.
„Je to trest, který padl. Trest, který si zaslouží, stejně jako ti ostatní. Uzavřelo by to důležitou kapitolu v Pollyině příběhu. Guvernér se stará víc o vraha mé dcery než o to, aby se dočkala spravedlnosti,“ říká otec zavražděné dívky Marc Klaas.
Trest smrti je zatím zrušen ve dvaceti amerických státech. Z kalifornských zákonů ale zatím úplně nezmizí. Newsomův nástupce jej může obnovit. Ve zbylých amerických státech čekají na trest smrti dva tisíce vězňů.
