Americký stát Alabama se ve čtvrtek chystá popravit vězně odsouzeného k trestu smrti zcela novou metodou. Jde o udušení dusíkem proudícím skrze obličejovou masku. Úřady tento způsob zvolily poté, co odsouzenec v roce 2022 přežil opakované pokusy o aplikaci smrtící injekce. Nyní zaznívají hlasy, které považují tuto metodu za mimořádně mučivou a nehumánní.
Alabama chystá jako první stát popravu dusíkem. Vede se spor o její humánnost
Kenneth Smith byl jedním ze dvou mužů odsouzených za nájemnou vraždu manželky kazatele Elizabeth Sennettové. Ta byla v roce 1988 ubodána a ubita k smrti. Každému z pachatelů bylo slíbeno tisíc dolarů (zhruba 23 tisíc korun).
Americký list The New York Times napsal, že porotci, kteří koncem 80. let minulého století Smithe odsoudili, hlasovali v poměru 11:1 pro ušetření jeho života. Místo toho ho odsoudili na doživotí, ale soudce je přehlasoval a odsoudil ho k trestu smrti.
V roce 2017 přestala Alabama soudcům umožňovat, aby takto přehlasovali porotce pro trest smrti, a taková rozhodnutí již nejsou povolena nikde ve Spojených státech, dodal list.
Rok „zpackaných poprav“
Popravčí v alabamské věznici se Smithovi snažili 17. listopadu 2022 více než hodinu neúspěšně injektovat smrtící látku. Před půlnocí musela být exekuce zastavena, protože vypršel její zákonný termín.
Rok 2022, kdy měl být Smith popraven, byl ve Spojených státech rokem „zpackaných poprav“, uvedla studie Centra pro informování o trestu smrti (DPIC). Sedm z 21 pokusů bylo „viditelně problematických“, včetně dvou, ze kterých nakonec sešlo. Jednou z nich byla i poprava nyní osmapadesátiletého Smithe.
Minulý týden federální soudce v Alabamě zamítl žádost Smithových právníků o zastavení popravy. Smith se odvolal k Nejvyššímu soudu USA, ale ten ve středu jeho žádost o odklad popravy zamítl.
Trauma z neuskutečněné exekuce a obavy z budoucí
Kenneth Smith popravu v roce 2022 přežil. Novinářům z National Public Radio nyní popsal své pocity při popravě („třásl jsem se jako osika“) a trauma, které prožil. Vyjádřil také své obavy z popravy dusíkem a obává se, že by se mohla zvrtnout.
„Stále trpí posttraumatickou stresovou poruchou způsobenou strašlivými pokusy o zpackanou popravu a teď směřuje k něčemu, co může být ještě horší,“ řekla aktivistka organizace Projekt naděje Esther Brownová.
Klidná a rychlá, nebo dlouhá a bolestivá?
Právě o novou metodu se nyní vedou spory. Alabama tvrdí, že dusíková hypoxie způsobí rychlé bezvědomí, kritici však tento dosud nevyzkoušený způsob popravy přirovnávají k pokusům na lidech.
Dusík, plyn bez barvy a zápachu, tvoří 78 procent vzduchu, který člověk vdechuje, a je neškodný, pokud je vdechován s odpovídajícím množstvím kyslíku. Změna složení na 100procentní dusík způsobí, že odsouzenec by měl teoreticky rychle ztratit vědomí a následně zemřít na nedostatek kyslíku.
Další pokus o popravu Kennetha Smithe by se měl uskutečnit tak, že mu bude na obličej připevněna vzduchotěsná maska, skrz niž má proudit čistý dusík. Alabamské úřady také upozorňují, že Smithovi právníci sami označili dusíkovou hypoxii za vhodnější než problematické podávání smrtících injekcí.
Žádný stát zatím nepoužil tuto metodu k vykonání trestu smrti. V Evropě ale byla použita při asistovaných sebevraždách, podotkl list The New York Times.
Různé scénáře smrti
Je jen málo lidí, kteří mají důvěrné znalosti o tom, jak může vypadat smrt dusíkovou hypoxií. Jedním z nich je Philip Nitschke, průkopník asistované sebevraždy, který nedávno vynalezl kapsli naplněnou dusíkem jako způsob, jak mohou lidé ukončit svůj život, uvedla ČTK.
Nitschke odhaduje, že byl svědkem nejméně 50 úmrtí v důsledku dusíkové hypoxie. V prosinci byl předvolán ke svědectví Smithovými právníky během jejich snahy o zablokování popravy, a se Smithem se setkal. Poté, co navštívil popravčí komoru v Alabamě a prohlédl si masku, kterou stát použije při popravě Smithe, uvedl, že si dokáže představit různé scénáře, od rychlé a bezbolestné smrti až po smrt spojenou se značným utrpením, pokud se něco pokazí.
Podle kritiků jde o nový milník krutosti
Objevují se však také hlasy, že tuto metodu, která nikdy dříve nebyla při popravách použita, zná nejvýše veterinární medicína, a to jen z průmyslových porážek velkých hospodářských zvířat. Podle nich je problematická a mučivá.
„Důvod, proč ji (veterináři) nedoporučují u velkých savců, je ten, že zvíře je stále při vědomí a nejen to. Během tohoto procesu zpanikaří a prožívá extrémní úzkosti,“ řekl ředitel projektu Politika trestu smrti Robert Dunham.
Metoda usmrcení, které se eufemisticky říká dusíková hypoxie, tak podle kritiků trestu smrti představuje nový milník krutosti. „Zavádí nový standard. Umenšuje lidskost. Pokud prohrajeme bitvu o kulturu života, stane se kultura smrti v podstatě normální. Jako je normální v době války,“ řekl zástupce charitativní organizace Komunita Sant’Egidio Mario Marazziti.
Oko za oko, zub za zub
Ti, kdo nový způsob poprav plynem v Alabamě schválili, jej obhajují také v duchu regule oko za oko, zub za zub. „Nejsem si vědom žádného ponižování, nevím o ničem nelidském. Nepamatuji si přesně, jak zemřela oběť (zločinu). Myslím nicméně, že to (pro pachatele) může být lepší, než to, co své oběti provedl on sám,“ řekl zákonodárce státu Alabama za Republikánskou stranu Reed Ingram.
Alabama patří spolu s Oklahomou a Mississippi, ke třem americkým státům, které dusík k popravám povolily. Jde o snahu najít nový způsob exekucí, protože je stále obtížnější opatřit jedy používané ve smrtících injekcích – tedy při nejrozšířenějším způsobu poprav v USA. I ten je ale považován za traumatický a většina nadnárodních farmaceutických firem se na něm už dnes nechce podílet.
Trest smrti má i nyní podporu nadpoloviční většiny všech Američanů. Rozdíly mezi nimi jsou přitom výrazné podle politického přesvědčení. Podle jednoho z loňských průzkumů agentury Gallup podporuje trest smrti pro osoby odsouzené za vraždu většina republikánů (81 procent) a jen 32 procent demokratů. Přesto se počet poprav od roku 1999, kdy bylo vykonáno 98 poprav, výrazně snížil. Vedle USA praktikuje trest smrti z vyspělých demokracií ještě Japonsko.