Německo v reakci na popravu odpůrce íránské vlády Jamshida Sharmahda rozhodlo o uzavření všech tří íránských generálních konzulátů v zemi. Informovala o tom německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Sharmahd měl německé i íránské občanství, o jeho popravě informoval Teherán v pondělí. Íránská strana si v reakci na uzavření konzulátů předvolala německého chargé d'affaires.
Íránské velvyslanectví v Berlíně zůstane otevřené, opatření se týká generálních konzulátů ve Frankfurtu nad Mohanem, Hamburku a Mnichově. Dotkne se podle ministerstva zahraničí 32 íránských konzulárních úředníků, kteří přijdou o právo pobývat v Německu a budou muset zemi opustit, pokud nemají rovněž německé občanství.
V Německu žije asi 300 tisíc íránských občanů, postarat se o ně v případě potřeby nyní bude muset velvyslanectví v Berlíně. Velvyslance v současnosti Teherán na ambasádě nemá – ten dosavadní v rámci pravidelného střídání zemi opustil, jeho nástupce zatím nepřicestoval. Podle DPA je krajně nepravděpodobné, že by Írán nyní nového velvyslance do Berlína poslal.
Na údajně „nespravedlivé“ rozhodnutí o uzavření konzulátů reagovalo íránské ministerstvo zahraničí předvoláním německého chargé d'affaires, aby mu tlumočilo „silný protest“ Teheránu. Ministerstvo v komuniké odmítlo údajně „iracionální rozhodnutí“, které podle něj „nelze ospravedlnit“.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí podle agentury AFP odmítl kritiku ze strany Berlína. „Žádný terorista nemá v Íránu výhodu beztrestnosti. I když je podporován Německem,“ prohlásil šéf íránské diplomacie.
Tvrdá reakce spolkové vlády
Podle agentury DPA je reakce na Sharmahdovu popravu tvrdší, než se očekávalo. Německá vláda k tomuto kroku naposledy přistoupila v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu, kdy nechala uzavřít čtyři z pěti ruských generálních konzulátů. Opatření přitom přijala teprve patnáct měsíců po invazi, a to v květnu loňského roku.
Baerbocková odsoudila Írán za to, že s „rukojmími hraje politiku“. Vztahy zemí podle ní klesly na nové dno. Teherán obvinila, že se snaží využít německé podpory Izraele v rozšiřujícím se blízkovýchodním konfliktu k ospravedlnění Sharmahdovy „vraždy“.
Sharmahd čelil obvinění z vedení monarchistické organizace Tondar, která je podle íránského režimu zodpovědná za atentát z roku 2008, při němž zemřelo nejméně čtrnáct lidí. Skupina podle Teheránu plánovala další útoky v Íránu. Zatčení Sharmahda „během složité operace“ ohlásily íránské úřady v roce 2020. Tajné služby muže zřejmě unesly v Dubaji. K trestu smrti byl odsouzen na jaře loňského roku. Jeho příbuzní a známí i organizace hájící lidská práva odmítali obvinění, která proti němu Írán vznesl. V pondělí Teherán oznámil, že opozičníka popravil.
V Německu to vyvolalo ostrou reakci. Kancléř Olaf Scholz to označil za skandál, předseda opoziční konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz vyzval, aby se vláda zasadila o zpřísnění protiíránských sankcí EU. Baerbocková označila popravu za vraždu, která znovu ukazuje, jak nelidský režim vládne v Teheránu. Německý velvyslanec v Íránu Markus Potzel byl povolán do vlasti na konzultace.
Organizace Tondar, neboli Královské shromáždění Íránu, jejímž byl Sharmahd členem, sídlí v Los Angeles a usiluje o obnovení monarchie, kterou svrhla v Íránu v roce 1979 islámská revoluce. Organizace provozuje opoziční exilové rozhlasové a televizní stanice.
