Trestů smrti přibývá, upozornila Amnesty. Dominuje Čína, Blízký východ a severní Afrika

Loni bylo ve světě vykonáno nejvíce trestů smrti za pět let, upozornila organizace Amnesty International (AI) v úterý zveřejněné zprávě. Nejaktivnějším popravčím mezi státy je patrně Čína s odhadovanými tisícovkami poprav. Přesné počty nejsou známy. Mnoho odsouzenců, byť řádově nižší počty, posílají na smrt také Írán, Saúdská Arábie, Egypt a Spojené státy.

Loni byl ve světě vykonán nejvyšší počet soudních poprav od roku 2017. Tresty smrti uplatňovalo zhruba dvacet zemí, zatímco šest států loni absolutní trest zcela nebo částečně zrušilo, a sice Kazachstán, Papua-Nová Guinea, Sierra Leone a Středoafrická republika. Rovníková Guinea a Zambie zrušily trest smrti za běžné trestné činy. Afghánistán, Kuvajt, Barma, Palestina a Singapur naopak loni popravy obnovily.

Mimo Čínu bylo loni podle údajů AI vykonáno 883 rozsudků smrti, což znamená nárůst o 53 procent oproti roku 2021. Mohly za to zejména země Blízkého východu a severní Afriky, kde počet poprav vzrostl z 520 v roce 2021 na 825 v roce 2022.

„Země v regionu Blízkého východu a severní Afriky porušovaly mezinárodní právo, když v roce 2022 prudce zvýšily počty poprav, což ukazuje bezohledné pohrdání lidským životem. Počet lidí, kteří byli zbaveni života, v regionu dramaticky vzrostl; Saúdská Arábie popravila ohromujících 81 lidí během jediného dne. Naposledy Írán v zoufalé snaze ukončit lidové povstání popravil lidi jenom za to, že uplatňovali své právo na protest,“ řekla generální tajemnice AI Agnes Callamardová.

Znepokojivé podle organizace je to, že devadesát procent známých poprav mimo Čínu bylo provedeno v pouhých třech zemích regionu. Počet poprav v Íránu vzrostl z 314 v roce 2021 na 576 loni, v Saúdské Arábii se meziročně ztrojnásobil ze 65 na 196. Dalších 24 lidí popravil Egypt. V USA vzrostl počet popravených z jedenácti v roce 2021 na osmnáct v roce 2022.

Skutečné počty poprav některé státy tají

Uplatňování trestu smrti je v některých zemích drženo v utajení. To platí například o Číně, Severní Koreji a Vietnamu. Je známo, že tyto země trest smrti často využívají, a skutečné počty poprav ve světě tak jsou mnohem vyšší než uváděná čísla.

Počet zaznamenaných popravených v souvislosti s drogovými delikty se meziročně více než zdvojnásobil. Tyto popravy byly evidovány v Číně, Saúdské Arábii (57), Íránu (255) a Singapuru (11) a činí 37 procent všech zaznamenaných poprav. Tresty smrti kvůli drogám pravděpodobně provádí také Vietnam, ale tyto údaje jsou státním tajemstvím.

Zatímco počet uskutečněných poprav loni vzrostl, počet vynesených rozsudků smrti mírně klesl z 2052 v roce 2021 na 2016 v minulém roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 7 mminutami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 7 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 2 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 5 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 6 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 6 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 6 hhodinami

Evropský pohled