Trestů smrti přibývá, upozornila Amnesty. Dominuje Čína, Blízký východ a severní Afrika

Loni bylo ve světě vykonáno nejvíce trestů smrti za pět let, upozornila organizace Amnesty International (AI) v úterý zveřejněné zprávě. Nejaktivnějším popravčím mezi státy je patrně Čína s odhadovanými tisícovkami poprav. Přesné počty nejsou známy. Mnoho odsouzenců, byť řádově nižší počty, posílají na smrt také Írán, Saúdská Arábie, Egypt a Spojené státy.

Loni byl ve světě vykonán nejvyšší počet soudních poprav od roku 2017. Tresty smrti uplatňovalo zhruba dvacet zemí, zatímco šest států loni absolutní trest zcela nebo částečně zrušilo, a sice Kazachstán, Papua-Nová Guinea, Sierra Leone a Středoafrická republika. Rovníková Guinea a Zambie zrušily trest smrti za běžné trestné činy. Afghánistán, Kuvajt, Barma, Palestina a Singapur naopak loni popravy obnovily.

Mimo Čínu bylo loni podle údajů AI vykonáno 883 rozsudků smrti, což znamená nárůst o 53 procent oproti roku 2021. Mohly za to zejména země Blízkého východu a severní Afriky, kde počet poprav vzrostl z 520 v roce 2021 na 825 v roce 2022.

„Země v regionu Blízkého východu a severní Afriky porušovaly mezinárodní právo, když v roce 2022 prudce zvýšily počty poprav, což ukazuje bezohledné pohrdání lidským životem. Počet lidí, kteří byli zbaveni života, v regionu dramaticky vzrostl; Saúdská Arábie popravila ohromujících 81 lidí během jediného dne. Naposledy Írán v zoufalé snaze ukončit lidové povstání popravil lidi jenom za to, že uplatňovali své právo na protest,“ řekla generální tajemnice AI Agnes Callamardová.

Znepokojivé podle organizace je to, že devadesát procent známých poprav mimo Čínu bylo provedeno v pouhých třech zemích regionu. Počet poprav v Íránu vzrostl z 314 v roce 2021 na 576 loni, v Saúdské Arábii se meziročně ztrojnásobil ze 65 na 196. Dalších 24 lidí popravil Egypt. V USA vzrostl počet popravených z jedenácti v roce 2021 na osmnáct v roce 2022.

Skutečné počty poprav některé státy tají

Uplatňování trestu smrti je v některých zemích drženo v utajení. To platí například o Číně, Severní Koreji a Vietnamu. Je známo, že tyto země trest smrti často využívají, a skutečné počty poprav ve světě tak jsou mnohem vyšší než uváděná čísla.

Počet zaznamenaných popravených v souvislosti s drogovými delikty se meziročně více než zdvojnásobil. Tyto popravy byly evidovány v Číně, Saúdské Arábii (57), Íránu (255) a Singapuru (11) a činí 37 procent všech zaznamenaných poprav. Tresty smrti kvůli drogám pravděpodobně provádí také Vietnam, ale tyto údaje jsou státním tajemstvím.

Zatímco počet uskutečněných poprav loni vzrostl, počet vynesených rozsudků smrti mírně klesl z 2052 v roce 2021 na 2016 v minulém roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 31 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 6 hhodinami
Načítání...